Mikulčice - stavební dřevo, Kopčany - velkomoravský kostel

Řemesla a každodenní život

Moderátoři: melkel, Jura, Wothan, Kain, Rab, Begbie

Uživatelský avatar
Rab
Stálý přispěvatel
Stálý přispěvatel
Příspěvky: 949
Registrován: čtv 01. led, 1970 1:00
Bydliště: Libomyšl (Beroun)
Kontaktovat uživatele:

Mikulčice - stavební dřevo, Kopčany - velkomoravský kostel

Příspěvek od Rab » pon 22. srp, 2005 8:32

Zpráva z cesty do Mikulčic:
Slunečno, dálnice průjezdná, přijetí vlídné. První menší překvapení - přemnožení komáři… Druhé větší překvapení - sklad stavebního dříví, nalezeného v bývalém řečišti Moravy, starého 1100 let, umístěný v obyčejné, sluncem rozpálené, zaprášené plechové boudě. Dřevo sice konzervováno a zdá se, že stabilizováno, ale... (jenže ani tisíce dalších předmětů a jejich dokumentace nejsou uloženy odpovídajícím způsobem, ostatně celá archeologická základna v Mikulčicích sestává z montovaných dřevěných baráků z 50. let… bez požárního zabezpečení… existuje sice snaha o vybudování moderního archeologického pracoviště, mj. s podstatně rozšířenou novou expozicí, neboť v té současné, přestože je kvalitně udělaná, není již místo na prezentaci dalších nálezů, ale prý nejsou peníze… možná by pomohla intervence směřující na ministerstvo kultury a jihomoravský kraj…vždyť výzkum Mikulčic patřil k nejrozsáhlejším v Evropě, jde o lokalitu s mimořádně vhodnými podmínkami a ty nálezy - to je přeci nádhera!)
Ale ke stavebnímu dříví a způsobu jeho opracování: všechny nalezené prvky (vyrobené z tvrdého dřeva, převážně dubu) byly zpracovány sekáním, dlabáním, štípáním klíny a místy také vrtáním. Žádný (!) z nalezených prvků (bylo jich několik set) nenese stopy po řezání (hlavní dokumentátor a správce depozitáře, pan Skopal, který mne doprovázel, a který v Mikulčicích na výzkumech strávil více než 40 let, neví o jediném dokladu použití pily na stavebním dříví). Zaměřil jsem se na hroty kůlů - jsou protáhlé, osekané v délce až cca 1 metru, a trojího druhu - sesekané do čtverhranu, trojhranu a kuželu. Zachované prvky byly v naprosté většině pomocí čtverhranných a trojhranných hrotů zapuštěny (zatlučeny) do terénu, resp. říčního dna. Pocházely z vícenásobné palisády, která zpevňovala břeh proti eroznímu působení vody před hlavním tělesem hradby (skořepinové konstrukce s čelní kamennou plentou a dřevěnou stěnou ze štípaných fošen v týlu). Z toho vyplývá, že tato palisádová stěna neměla horní hroty, neboť byla zatloukána, patrně za pomoci mohutného „berana“. Další prvky byly nosnými pilíři mostů, taktéž zatlučené do říčního dna. Pouze několik kůlů, které mají hrot opracovaný do tvaru kužele a jsou délky až 4 m (jeden z nich s hrotem na silnější straně kůlu, zřejmě doklad střídání silnějšího a slabšího konce, aby mezi kůly byly co nejmenší mezery a aby palisáda „nepadala“ ke straně) může být pozůstatkem klasické palisády na vrcholu hradby. Jejich malý zachovaný počet může být zaviněn destrukcí hradby požárem během zániku mikulčického centra. Nebo případná palisáda na hradbě vůbec neměla hroty… Jinak se zachovalo množství dalších konstrukcí, především z mostů. A taky nádherné dlabané čluny.
Dobrá zpráva - chystá se publikace dřevěných konstrukčních prvků z Mikulčic. A získal jsem nějaké materiály, obrazovou dokumentaci nálezů, tak to co nejdřív zpracuju, asi nejlépe do podoby katalogu na cd, a zájemcům rád poskytnu.
Člověk si tam uvědomí, jak rozsáhlé a intenzivní osídlení muselo být i v okolí hradiště - prošel jsem se trochu v lese, a střepy se tam dají sbírat jak houby…
Cesta pokračovala do slovenských Kopčan ke kostelu sv. Margity. Zrovna probíhá další archeologický výzkum v sousedství kostela, a tak byla možnost popovídat si přímo s šéfem výzkumu dr. Baxou, který je autorem onoho objevu velkomoravského stáří kostela. Na místě mi ukázal natolik výmluvné důkazy, že mu nedalo práci mě přesvědčit. Je to fakt bomba, neuvěřitelný pocit, když stojíte v jediné dochované stavbě u nás z 9. století… Tak aspoň pár fotek. Kostel je nyní opravován, má nový krov a pěknou pálenou krytinu z čtverhranných tašek. Okna byla obnovena do původní podoby (našla se při průzkumu), do nich jsou vsazena hrubá litá skla. Zdivo je už staticky zajištěno, nyní se chystá ještě průzkum omítek, aby se rozhodlo, do jaké podoby bude uveden povrch zdiva. Do příštího roku by měla být obnova dokončena. Zdá se, že je vše na dobré cestě a zcela zapomenutý, nedoceněný kostelík získá odpovídající postavení a ochranu.

Hroty kůlů - vlevo čtverhranný, vpravo trojhranný
Obrázek Obrázek

Hrot čtverhranný
Obrázek

Hrot tvaru kužele (na širší straně kůlu)
Obrázek

Z fotodokumentace hrotů při výzkumu
Obrázek

Tupé zakončení kůlu - opracované sekerou
Obrázek

Z expozice - imitace říčního dna po odkrytí
Obrázek

Z expozice - v popředí hrot čtverhranný a trojhranný, uprostřed vlevo tupé zakončení kůlu
Obrázek

Z expozice - vpravo zbytek proutěné vrše
Obrázek

Kostel sv. Margity u slovenských Kopčan, asi 1,5 km od mikulčického hradiště
Obrázek
Obrázek
Obrázek
Obrázek
Obrázek
Obrázek

melkel
Stálý přispěvatel
Stálý přispěvatel
Příspěvky: 1433
Registrován: čtv 01. led, 1970 1:00

Příspěvek od melkel » pon 22. srp, 2005 11:10

Poulík ve své "Pevnosti v lužním lese" píše o kůlech palisády, které byly řezané pilou. Vím, že mě to hodně překvapilo. Neptal ses na to, kde to vyhrábl?

Uživatelský avatar
Pampalíny
Stálý přispěvatel
Stálý přispěvatel
Příspěvky: 1815
Registrován: čtv 01. led, 1970 1:00
Bydliště: svobodné území Beskyd
Kontaktovat uživatele:

Příspěvek od Pampalíny » pon 22. srp, 2005 11:31

Moc díky Rabe za vyčerpávající příspěvek. Tak mě to nadchlo, že teď lituji, že jsem taky nejel.

Dovolím si jednu absolutně neprofesionální vsuvku. U nás na dědině se traduje, že řezané dřevo prostě nevydrží "zato opracovené sekerou je na dlouho". Namátkou jsem to kdysi řešil s biology a napadlo nás, že by to mohlo být tím, že pila příliš rozruší dřevitá vlákna a tak dojde k rychlejšímu napadení houbami atd atd.

Je to dost velká hypotéza a skutečnost nepoužití pily bude asi někde jinde, ale jen mě napadlo, že taky musím občas napsat něco "chytrého". :roll:

melkel
Stálý přispěvatel
Stálý přispěvatel
Příspěvky: 1433
Registrován: čtv 01. led, 1970 1:00

Příspěvek od melkel » pon 22. srp, 2005 11:36

Pampalíny píše: Je to dost velká hypotéza a skutečnost nepoužití pily bude asi někde jinde, ale jen mě napadlo, že taky musím občas napsat něco "chytrého". :roll:
To není hypotéza, to je fakt. Sekera vlákna přesekává a potom vyštípne, tím pádem není dřevo tak "chlupaté" a vydrží více.

Uživatelský avatar
Pampalíny
Stálý přispěvatel
Stálý přispěvatel
Příspěvky: 1815
Registrován: čtv 01. led, 1970 1:00
Bydliště: svobodné území Beskyd
Kontaktovat uživatele:

Příspěvek od Pampalíny » pon 22. srp, 2005 11:43

Hypotéza - jsem jako myslel, že by to Slovani štípali právě kvuli toho ať dřevo vydrží :) Budu se snažit lépe formulovat. :?

Wothan
Stálý přispěvatel
Stálý přispěvatel
Příspěvky: 5492
Registrován: čtv 01. led, 1970 1:00
Bydliště: Liberec
Kontaktovat uživatele:

Příspěvek od Wothan » pon 22. srp, 2005 11:46

Nehledě na to že je to asi do značné míry i o kvalitním nářadí a fortelu - mistr tesař dokáže sekerou dosáhnout takových výsledků a rychlosti že mu budeme sotva stačit s motorem a to nemluvím pokud na nějaké práci dělá těsařů hodně (stavební huť).

Dost mne na tesařském semináři na Malešově překvapila informace že se k nám dostala pila, resp. řezání pilou na stavebních konstrukcích až relativně pozdě - pan Růžička tuším říkal že to mělo nějakou souvislost s cizinci za vlády Karla IV. ale i později se prý tesaři zase vraceli ke klasickým technikám a to se udrželo velmi dlouho. Jiná asi byla praxe ve výrobě prken, protože tam to dost souvisí s rozvojem vodních katrů a na ty už můžeme narazit ve středověku a od novověku je jich stále více (podobně jako hamrů, valchoven aj.).

I z tohohle důvodu mne ale zajímaly ty údajné kuláče řezané pilou na VM. Upřímně mne mrzí že tam Rab nic nevyšťáral - ne snad že by to mělo podpořit naše recentní využití pily (které postupně odbouráváme a dříve řezané osekáváme), jako spíš že na sekání toho moc nenajdeme, kdežto řezání by už znamenalo použití poměrně velké pily a snad i stopy - trasologie - by mohly lecos říct o zubech a konstrukci...škoda.

Uživatelský avatar
Rab
Stálý přispěvatel
Stálý přispěvatel
Příspěvky: 949
Registrován: čtv 01. led, 1970 1:00
Bydliště: Libomyšl (Beroun)
Kontaktovat uživatele:

Příspěvek od Rab » pon 22. srp, 2005 11:50

melkel píše:Poulík ve své "Pevnosti v lužním lese" píše o kůlech palisády, které byly řezané pilou. Vím, že mě to hodně překvapilo. Neptal ses na to, kde to vyhrábl?
Ano, ptal jsem se specielně na to, a bylo mi řečeno, že to byla jen domněnka - některé konce kůlů prý po vytažení vypadaly jako řezané, ale po bližším ohledání a konzervaci se prý ukázaly stopy po sekání, nikoliv řezání. Od "doby Poulíkovy" se ostatně změnilo leccos - třeba to, že v době VM žádné lužní lesy kolem Mikulčic nebyly...

melkel
Stálý přispěvatel
Stálý přispěvatel
Příspěvky: 1433
Registrován: čtv 01. led, 1970 1:00

Příspěvek od melkel » pon 22. srp, 2005 12:00

rab píše:
melkel píše:Poulík ve své "Pevnosti v lužním lese" píše o kůlech palisády, které byly řezané pilou. Vím, že mě to hodně překvapilo. Neptal ses na to, kde to vyhrábl?
Ano, ptal jsem se specielně na to, a bylo mi řečeno, že to byla jen domněnka - některé konce kůlů prý po vytažení vypadaly jako řezané, ale po bližším ohledání a konzervaci se prý ukázaly stopy po sekání, nikoliv řezání. Od "doby Poulíkovy" se ostatně změnilo leccos - třeba to, že v době VM žádné lužní lesy kolem Mikulčic nebyly...
Výborně, tohle info jsem potřeboval .-) Díky.

Uživatelský avatar
JARWIKS
Stálý přispěvatel
Stálý přispěvatel
Příspěvky: 613
Registrován: čtv 01. led, 1970 1:00
Bydliště: Jarošov-UH/Brno/ValMez/Archeoskanzen Modrá
Kontaktovat uživatele:

Příspěvek od JARWIKS » pon 05. zář, 2005 22:51

Rabe. Teď jsi mi nasadil bruka do hlavy. Co nejdřív se tam musím zajet podívat. I když pořád určitě někde nějaké to zpracování pilou muselo být. I když ne u stavebního dříví tak na něco jo. Jak jinak taky vysvětlíme ten list pili ze starého města. Fotku najdes v knize: Staré Město v proměnách staletí na straně 96. Na fotce je výběr kovotepeckého a kovářského nářadí a taky ten pilový list...
Vím že hlavní se používali sekery teda skor na všechno se používali, ale tohle mi prostě nedává spát... #-o

Uživatelský avatar
Pampalíny
Stálý přispěvatel
Stálý přispěvatel
Příspěvky: 1815
Registrován: čtv 01. led, 1970 1:00
Bydliště: svobodné území Beskyd
Kontaktovat uživatele:

Příspěvek od Pampalíny » pon 05. zář, 2005 23:00

Velikost té nalezené pily vylučuje nějaké větší využití než na drobnější výrobky. Také cena pily vs. sekery byla v neprospěch pily (nejsem kovář ale tipl bych si že to tak bude).
Takže se použila na něco, co se nedochovalo :mrgreen: :evil:

Uživatelský avatar
Rab
Stálý přispěvatel
Stálý přispěvatel
Příspěvky: 949
Registrován: čtv 01. led, 1970 1:00
Bydliště: Libomyšl (Beroun)
Kontaktovat uživatele:

Příspěvek od Rab » úte 06. zář, 2005 8:34

Hrnčířka: Podle posledních výzkumů, cituji "v hradištním období převládalo suché a teplé podnebí a krajina měla stepní a lesostepní charakter".

Jarwiks: Jistě, nálezů pilek je několik, ale jak již uvedl Pampalíny, jejich malý rozměr zcela jistě neumožňoval zpracování stavebního dříví, natož dřeva tvrdého. Nedá se však jednoznačně říct, k čemu tedy sloužily - když třeba i konce topůrek sekyr, jak je vidět na mých fotkách, byly opracovány sekerou...
Připojuji obrázek kompletu "tesařského nářadí", nalezeného v Mikulčicích, na němž jsou mj. (např. krásného vrtáku) vlevo dole nějaké pilky - srovnej jejich velikost s měřítkem...
Obrázek

Uživatelský avatar
Pampalíny
Stálý přispěvatel
Stálý přispěvatel
Příspěvky: 1815
Registrován: čtv 01. led, 1970 1:00
Bydliště: svobodné území Beskyd
Kontaktovat uživatele:

Příspěvek od Pampalíny » úte 06. zář, 2005 8:38

Podnebí - biologové (co si okrajově pamatuji), to také tak potvrzují. Samozřejmě jde o převládající prostředí. Prootže u nás v té době byly jak bažiny tak pouště. Lesnický fanatismus R-U vše zničil. Parchanti :-X

To nářadí - naprostá krása. Škod, že nejsem manuálně zručný, tohle bych si pořídil :biggrin:

Uživatelský avatar
Rab
Stálý přispěvatel
Stálý přispěvatel
Příspěvky: 949
Registrován: čtv 01. led, 1970 1:00
Bydliště: Libomyšl (Beroun)
Kontaktovat uživatele:

Příspěvek od Rab » úte 06. zář, 2005 8:42

Jo jo, ta citace se týkala přímo povodí Moravy, prostředí nejvýznamějších velkomoravských center.

Uživatelský avatar
Pampalíny
Stálý přispěvatel
Stálý přispěvatel
Příspěvky: 1815
Registrován: čtv 01. led, 1970 1:00
Bydliště: svobodné území Beskyd
Kontaktovat uživatele:

Příspěvek od Pampalíny » úte 06. zář, 2005 8:45

Možná to úplně nepatří sem - když tak to přesuneme, ale bavil jsem se s několika lidma o tom jak VM byla skvělá a tak :) a prý kostry lidí z období VM vykazují jednoznačně vyšší kvalitu příjmu potravy (jsou vyšší a robusnější). Nevíte o tom něco?

Uživatelský avatar
Rab
Stálý přispěvatel
Stálý přispěvatel
Příspěvky: 949
Registrován: čtv 01. led, 1970 1:00
Bydliště: Libomyšl (Beroun)
Kontaktovat uživatele:

Příspěvek od Rab » stř 07. zář, 2005 8:05

Antropolog Stloukal: Průměrná výška mužů se pohybovala okolo 170 cm, ale žili i jedinci vysocí 180 cm a větší, nicméně také malí s výškou okolo 160 cm. Ženy měřily v průměru 160 cm.
Obecně obyvatelé venkovských sídlišť byli v průměru nižší než příslušníci nobility žijící na hradišti.
Tělesná stavba mužů byla robustní až středně robustní, na dlouhých kostech se stopami po úponech dobře vytvořeného svalstva. Ženy naproti tomu bývaly spíše gracilní, se středně až slabě vyvinutým svalstvem. Jen asi třetina příslušníků nobility trpěla nemocemi pohybového ústrojí, z ostatních to byly tři čtvrtiny.
Téměř polovina obyvatel Mikulčic měla zuby bez nejmenšího kazu, a podobné je to i na jiných soudobých pohřebištích - v porovnání s dnešní populací byl stav chrupu starých Moravanů lepší, možno říci ideální.

Odpovědět