Řezbařina - výrobky ze dřeva, kostí, parohu, rohoviny aj.

Řemesla a každodenní život

Moderátoři: melkel, Jura, Wothan, Kain, Rab, Begbie

Odpovědět
Kryštof
Nováček
Nováček
Příspěvky: 33
Registrován: čtv 01. led, 1970 1:00
Bydliště: Pardubice
Kontaktovat uživatele:

Příspěvek od Kryštof » čtv 18. zář, 2008 10:19

Zdravím!
Rád bych se zeptal, jestli někdo nevíte, kde by se dal sehnat losí paroh? Chci dělat rukojeť nože a jelení paroh, který používám, se mi zdá oproti losovi tvrší a hlavně mám pocit, že má los i hezčí barvu :)

Díky moc
Kryštof

Bobr
Stálý přispěvatel
Stálý přispěvatel
Příspěvky: 341
Registrován: čtv 01. led, 1970 1:00
Kontaktovat uživatele:

Příspěvek od Bobr » čtv 18. zář, 2008 10:58

Ósnjallur mađur
hyggst munu ey lifa,
ef hann viđ víg varast;
en elli gefur
honum engi friđ,
ţótt honum geirar gefi.

Kryštof
Nováček
Nováček
Příspěvky: 33
Registrován: čtv 01. led, 1970 1:00
Bydliště: Pardubice
Kontaktovat uživatele:

Příspěvek od Kryštof » čtv 18. zář, 2008 13:37

Díky moc! Bezva odkaz :)

Björn Hundolfr
Stálý přispěvatel
Stálý přispěvatel
Příspěvky: 358
Registrován: čtv 01. led, 1970 1:00
Bydliště: Vyškov (Teď spíš Praha)
Kontaktovat uživatele:

Příspěvek od Björn Hundolfr » sob 22. lis, 2008 15:45

Nechtěl jsem zepkádat další vlákno ve sháním tak se ptám tady.

Dostal jsme tři kravské rohy no a rád bych je předělal na rohy na pití, Jsou totálně nečiště, humusácký, no prostě jak je vzali krávě tak jsem je dostal já.
Tak jsem se chtěl zeptat zdali někdo nemáte praxi v tom z nich udělat klasický rohy na pití.
Ideálně mi jeden vyrobit a zbývající jeden nebo dva přenechám. Pokud by se tu nenašla žádná taková dobrá duše tak bych si to na koleji zkusil udělat sám, ale z toho moc radost nemam :/

Předem děkuju

Slovan je etnikum. Viking je diagnóza - 

Knecht)" Obrázek

Uživatelský avatar
Kaput
Občasný přispěvatel
Občasný přispěvatel
Příspěvky: 110
Registrován: čtv 01. led, 1970 1:00
Bydliště: Ostrava-Praha

Příspěvek od Kaput » sob 22. lis, 2008 17:18

Já jsem to svého času dělal tak, že jsem na stojanovou vrtačku dal nějaký nástavec na broušení oceli a tím rohy vnitřně vyčistil a vyhladil. Líp se to dělá, když jsou rohy nejdřív namočené ve vodě a změknou. Pak jsem je ještě přetřel olejem aby se víc leskly.

Uživatelský avatar
JARWIKS
Stálý přispěvatel
Stálý přispěvatel
Příspěvky: 613
Registrován: čtv 01. led, 1970 1:00
Bydliště: Jarošov-UH/Brno/ValMez/Archeoskanzen Modrá
Kontaktovat uživatele:

Příspěvek od JARWIKS » sob 22. lis, 2008 18:46

Já je první vyvařil v kastrolu kde byla voda s octem. Poěmer byl příííměřenně. Pak vytáhl vnitřek rohu. Znovu vyvařil, nechal pár dní tak. Potom projel vrtačkou se šmirglem, 24 hodin nechal uvnitř ocet. Zas šmirglem s vrtačkou, 24 hodin jsem to nechal naložené v slivovici, pak to párkrát projel propláchl medovinou a začal pít. Jo jinak z tří rohů jsem udělal 1. Dva praskly při vytahování teho vnitřku. Ale pokud chceš dobový postup, tak to ti neporadím. :wink:
"Nesnažte se opít trpaslíka notorika a do mrtva se zpijte jen tehdy, když je na blízku někdo, kdo vás může pohřbít."

Begbie
Stálý přispěvatel
Stálý přispěvatel
Příspěvky: 859
Registrován: čtv 01. led, 1970 1:00
Bydliště: Dymokury
Kontaktovat uživatele:

Příspěvek od Begbie » ned 23. lis, 2008 8:37

Vladan píše:Zdravím,

mám otázečku ohledně poměrně netradyčního zpracování dřeva a to výroby dehtu. Máte někdo zkušenosti s výrobou dehtu ve větším množství? Uvažoval jsem o milíři, ale myslím, že "klasickým" pálením vyjde spíš uhlí než dehet. Též jsem koukal na pokusy výroby dehtu z březové kůry suchou destilací, které provádělo CEA, ale nemyslím si, že by to bylo vhodné pro výrobu většího množství.

Chystáme se přes podzim a zimu rekonstruovat říční loďku a vnější stranu obšívky chceme natřít dehtem, takže proto to větší množství.

Děkuji za věcné informace.
Přeji krásný den.
tu máš odkaz http://www.sewboat.narod.ru/shnjaka/etar.htm
Dobrý den, máte zmrzlý držťky ?
Ne, my si topíme!
   http://www.rucnitkani.cz

Uživatelský avatar
Kaput
Občasný přispěvatel
Občasný přispěvatel
Příspěvky: 110
Registrován: čtv 01. led, 1970 1:00
Bydliště: Ostrava-Praha

Příspěvek od Kaput » ned 23. lis, 2008 14:03

JARWIKS píše:JDva praskly při vytahování teho vnitřku.
To mi ten vnitřek u některých vypadl sám.

Jiři z Holohlav
Stálý přispěvatel
Stálý přispěvatel
Příspěvky: 339
Registrován: čtv 01. led, 1970 1:00
Bydliště: Rumburk

Příspěvek od Jiři z Holohlav » ned 23. lis, 2008 17:38

JARWIKS píše:Já je první vyvařil v kastrolu kde byla voda s octem. Poěmer byl příííměřenně. Pak vytáhl vnitřek rohu. Znovu vyvařil, nechal pár dní tak. Potom projel vrtačkou se šmirglem, 24 hodin nechal uvnitř ocet. Zas šmirglem s vrtačkou, 24 hodin jsem to nechal naložené v slivovici, pak to párkrát projel propláchl medovinou a začal pít. Jo jinak z tří rohů jsem udělal 1. Dva praskly při vytahování teho vnitřku. Ale pokud chceš dobový postup, tak to ti neporadím. :wink:
Vařil jsi ocet?Doma?

Já kdysi taky ,už to opravdu ,ale opravdu neudělám...... :shock:
Smrt je smyslem života.

Uživatelský avatar
JARWIKS
Stálý přispěvatel
Stálý přispěvatel
Příspěvky: 613
Registrován: čtv 01. led, 1970 1:00
Bydliště: Jarošov-UH/Brno/ValMez/Archeoskanzen Modrá
Kontaktovat uživatele:

Příspěvek od JARWIKS » ned 23. lis, 2008 17:46

Jiři z Holohlav píše:
Vařil jsi ocet?Doma?

Já kdysi taky ,už to opravdu ,ale opravdu neudělám...... :shock:
Ne ne... bylo to venku, na ohništi z cihel v dostatečné vzdálenosti od různých obydlených staveb... zas takový sebevrah, ani feťák nejsem abych to dýchal doma. :badgrin:
"Nesnažte se opít trpaslíka notorika a do mrtva se zpijte jen tehdy, když je na blízku někdo, kdo vás může pohřbít."

Björn Hundolfr
Stálý přispěvatel
Stálý přispěvatel
Příspěvky: 358
Registrován: čtv 01. led, 1970 1:00
Bydliště: Vyškov (Teď spíš Praha)
Kontaktovat uživatele:

Příspěvek od Björn Hundolfr » ned 23. lis, 2008 18:15

Všem moc děkuju :)

Slovan je etnikum. Viking je diagnóza - 

Knecht)" Obrázek

Uživatelský avatar
Vladan
Stálý přispěvatel
Stálý přispěvatel
Příspěvky: 526
Registrován: čtv 01. led, 1970 1:00
Bydliště: Strakonice

Příspěvek od Vladan » stř 10. pro, 2008 17:44

Být tebou tak jí nechám vyschnout a nejlíp bych jí hodil k marvenečkům, oni se o ní postarají. Za syrova to pude taky, ale padneš smradem.
Vítězství nebo smrt!

Jiři z Holohlav
Stálý přispěvatel
Stálý přispěvatel
Příspěvky: 339
Registrován: čtv 01. led, 1970 1:00
Bydliště: Rumburk

Příspěvek od Jiři z Holohlav » stř 10. pro, 2008 19:06

Mravenečci maj v zimě pauzu.Myslivci používají k dočištění a vybělení 30ti % peroxid vodíku - pozor kouše!
Smrt je smyslem života.

tom111
Občasný přispěvatel
Občasný přispěvatel
Příspěvky: 70
Registrován: čtv 01. led, 1970 1:00
Bydliště: NJ
Kontaktovat uživatele:

Re: vyroba z kosti

Příspěvek od tom111 » stř 10. pro, 2008 20:25

edgar píše:ahoj chtel bych se zeptat jestli pred vyrobou z hovezich kosti musim kost nejak upravit napr. uvarit,nechat vyschnout a jak dlouho :roll: ... ???
No já kost uvařím,očistím drátěnkou,potom ji povařím ještě asi čtyry hodiny z jarem aby se odmastila a pak ji dávám na den až dva do peroxidu(ale to jen jestli ji chci bílou a nebo před barvením aby peroxid naleptal povrchovou vrstvu kosti a tá se lépe barvila
myslím říť jako řiď ,ne řiť jako řiť

Uživatelský avatar
alistaire
Stálý přispěvatel
Stálý přispěvatel
Příspěvky: 409
Registrován: čtv 01. led, 1970 1:00
Bydliště: okolí Brna
Kontaktovat uživatele:

Příspěvek od alistaire » čtv 11. pro, 2008 8:50

Tom111: jo, já taky a ještě stojí za zmínku, že tak 2x vyměním vodu. Ty kosti jsou většinou dost mastný...

Pokud dostanu úplně čerstvé kosti s morkem, je hřích neudělat z té první vody polévku, tzn prvně je vařím v čisté vodě, aby se oddělil morek od kosti vařením, morek sežeru, polívku dodělám se zeleninou a tak...
Potom kosti dám do jarové vody a vařím... ve 2x vyměněné vodě... poslední vodu dávám bez jaru. Většinou pak vůbec peroxid nepoužívám.
http://www.mortaigne.com - projekt Švédského regimentu z třicetileté války
Obrázek
http://tricitka.brodec.org - diskuse zaměřená na třicetiletou válku

Odpovědět