Pokud se ti nejedna o dobovost, tak si sezen prasek primo urceny k povrchovemu nauhliceni. Da se to koupit, ja to naposled potkal u stanku letos na Hefaistonu. Ale to nauhliceni zase nebude nijak hloubkove...Boza wrote:Zkus použít ten postup citovaný z renesanční literatury v tématu RS > Brnířina: vezmi nějakou uzavíratelnou nádobu (třeba plechovku), naplň ji najemno namletým organickým materiálem (třeba kravské rohy), dej do toho ten kus co chceš nauhličit, uzavři a dej na pár hodin do ohně, ať se rozžhaví do červena. Musí to být bez přístupu vzduchu. IMHO ale u křesadla nevím, přijde mi že ta povrchová vrstvička sycená uhlíkem nebude nijak tlustá a okřeše se.Jenne wrote:Ahoj vespolek,mam dotaz na kovare praktiky co maji zkusenost s vyrobou kresadel... par kresadel jsem ted nedavno ukoval jenze jsem z toho matrose vypalil uhlik a tak to kurna vubec nekrese.
Potreboval bych vedet jak v polnich podminkach me napul fungujici kovarny dostanu ten uhlik zpatky,jde mi tedy o technologii tzv.cementizace coz je nauhliceni povrchove vrstvy oceloveho vyrobku difuzi uhliku,z chytrych knizek a ze skoly si vybavuju tri pouzitelne technologie ale ani jednu nezvladnu u sebe v kovarne...
Zpracování kovů, jejich výroba, lití a kování
Moderators: melkel, Jura, Wothan, Kain, Begbie, Rab
-
- Stálý přispěvatel
- Posts: 587
- Joined: Thu 01. Jan, 1970 1:00
- Location: Modra/Olomouc/Prostějov
"Co proliješ hrdlem ti už nikdo nevezme..."
-
- Občasný přispěvatel
- Posts: 69
- Joined: Thu 01. Jan, 1970 1:00
Hm...zajimave,zkusim to a uvidime...
Pokud se cementizace provede dobre tak nauhlicena vrstva je az 2mm silna,ale to asi plati jen u tech technologii prumyslove pouzivanych...maji na to masiny.
Co jsem slysel tak pry funguje pomale ohrati v drevenem uhli na nejakych 850 stupnu coz jsem zkousel ale nejak to nezabralo.
Kazdopadne dik.
Pokud se cementizace provede dobre tak nauhlicena vrstva je az 2mm silna,ale to asi plati jen u tech technologii prumyslove pouzivanych...maji na to masiny.
Co jsem slysel tak pry funguje pomale ohrati v drevenem uhli na nejakych 850 stupnu coz jsem zkousel ale nejak to nezabralo.
Kazdopadne dik.
-
- Občasný přispěvatel
- Posts: 64
- Joined: Thu 01. Jan, 1970 1:00
- Location: radotín
Věčná škoda, že jsem už drtičku prodal- dala se tam nastavit velikost zrna a rozdrtit cokoliv.Begbie wrote:Už to tady nekde bylo:
http://kovarna.webzdarma.cz/
Ja delam porad na slapaci vyhni, zacinal jsem s kovarskym uhlim, pak jsem zkusil koks, posledni dobou jsem presel na drevene uhli, v okoli se neda sehnat kvalitnejsi palivo.
Koks kupuji na nákladovém nádraží Žižkov. Mají tam i polské černé uhlí, ale nevyhovuje mi. Černé uhlí kupuji Ostravu ve dvojce na Libušíně- tam ostatně jezdí pro uhlí všichni co znám z Prahy a okolí. Je to zdaleka nejlevnější široko daleko.
Dřevěné uhlí je sice nejčistší, ale je to luxus. Na kalení, nebo když dělám nějaké pičičmundy a plíšečky. Nebo když jdu tak na dvě hodiny pryč, tak ho trochu zahrabu do výhně, abych nemusel znovu roztápět.
Na křesadlo bývalo běžné navařit kousek vysokouhlíkové oceli. Cementace jde do hloubky maximálně několika desetin mm a u takovéhoto výrobku je neekonomická.
-
- Občasný přispěvatel
- Posts: 51
- Joined: Thu 01. Jan, 1970 1:00
- Location: Hradec Králové
tak v tomdle případě bych se neštval s tim že bych chctěl nauhličit tu vrstvu to už se ti časově vyplatí udělat ty křesadla nová mě se osvědčila ocelová ložiska teda ten jejich plášt včem jsou uloženy ty "kuličky" no a následně ještě zakalený v oleji..ty moje křešou pěkněJenne wrote:Ahoj vespolek,mam dotaz na kovare praktiky co maji zkusenost s vyrobou kresadel... par kresadel jsem ted nedavno ukoval jenze jsem z toho matrose vypalil uhlik a tak to kurna vubec nekrese.
Potreboval bych vedet jak v polnich podminkach me napul fungujici kovarny dostanu ten uhlik zpatky,jde mi tedy o technologii tzv.cementizace coz je nauhliceni povrchove vrstvy oceloveho vyrobku difuzi uhliku,z chytrych knizek a ze skoly si vybavuju tri pouzitelne technologie ale ani jednu nezvladnu u sebe v kovarne...
-
- Občasný přispěvatel
- Posts: 64
- Joined: Thu 01. Jan, 1970 1:00
- Location: radotín
já to řěšil pérovou klapačkou. Ono je dost těžké udělat válečky tak, aby byly přesně proti sobě a navíc se nevaklaly dopředu a dozadu. Rozhodně je třeba zakulatit hrany, jinak se ti budou obrážet do materiálu. Na té fotce je vidět, jak ti čela nesedí. Čepel se ti bude prohýbat směrem nahoru a v horním žlábku se bude obrážet hrana . Úzké žlábky je lepší vyškrabávat.
Ten přípravek se mi velice líbí
Ten přípravek se mi velice líbí
habeante not papyrum, daktylo derade pugam
-
- Stálý přispěvatel
- Posts: 240
- Joined: Thu 01. Jan, 1970 1:00
- Location: 48°46'5.627"N, 16°53'20.687"E
Já dělám ocilky ze starých pilníků na železo, kalím do vody. I když křesání pazourkem odebralo cca 3mm materiálu funguje to pořád 1A.Romul wrote:tak v tomdle případě bych se neštval s tim že bych chctěl nauhličit tu vrstvu to už se ti časově vyplatí udělat ty křesadla nová mě se osvědčila ocelová ložiska teda ten jejich plášt včem jsou uloženy ty "kuličky" no a následně ještě zakalený v oleji..ty moje křešou pěkně
Nauhličit (nacementovat) tak silnou vrstvu (tedy alespoň 5mm) je časově i finančně náročnější než udělat deset nových ocilek, tedy tak.
-
- Stálý přispěvatel
- Posts: 5492
- Joined: Thu 01. Jan, 1970 1:00
- Location: Liberec
-
- Stálý přispěvatel
- Posts: 5492
- Joined: Thu 01. Jan, 1970 1:00
- Location: Liberec
Asi jsem se vyjádřil blbě - když se podíváš na damaskové meče, tak snížená oblast toho žlabu je jen ta damasková, zvýšená část v profilu jsou ty navařené břity postupně zužované k břitu. Nejsem si jistý, jestli při vaření musí mít ty břity už od začátku stejnou výšku jako jádro, ale když tak o tom přemýšlím bude to asi snazší ve stejné výšce a žlab vyškrabat dodatečně.
Koupím-li trpaslíka, do rána má dva metry.
-
- Stálý přispěvatel
- Posts: 859
- Joined: Thu 01. Jan, 1970 1:00
- Location: Dymokury
Jasně, při svařování myslím tloušťka stejná, pokud by ses snažil to po svaření vytáhnout do dýlky, bude to vidět právě na té struktuře damasku, deformace vzoru, a tak. A když tam chtěli mít vzor xxxxx museli škrabat, nebo brousit, ale technologicky bude jednodušší to škrabání.
Jo a vytahnout ostří samozřejmě de, jen se musí dát velkej pozor, právě kvůli tomu vzoru.
Jo a vytahnout ostří samozřejmě de, jen se musí dát velkej pozor, právě kvůli tomu vzoru.
-
- Občasný přispěvatel
- Posts: 51
- Joined: Thu 01. Jan, 1970 1:00
- Location: Hradec Králové
-
- Občasný přispěvatel
- Posts: 64
- Joined: Thu 01. Jan, 1970 1:00
- Location: radotín
to je japonský systém. Čepel zaklínovaná k trámku a škrabat "senem"(sen je to škrábátko
To je to co leží nahoře
U RS mečů se žlábek docela určitě kove. Jednak se tím čepel vytáhne do šířky, jednak kovaný materiál má jiné vlastnosti než broušený . Taky u torzírované tyče se kresba mění v závislosti na hloubce brusu. Když je na středu pravidelná "pomlázka", nemohli jít s brusem moc do hloubky. To samé u čepelí ze sedmi a více prutů.
Je možné, že některé meče byly probrušovány více, aby se dosáhlo jiné kresby. Poměrně dokonalou práci na tohle téma dělal Manfred Sachs. Technologicky rekonstruoval velké množství nálezů a zdá se, že některé vzory skutečně vznikly probroušením.
To je to co leží nahoře
U RS mečů se žlábek docela určitě kove. Jednak se tím čepel vytáhne do šířky, jednak kovaný materiál má jiné vlastnosti než broušený . Taky u torzírované tyče se kresba mění v závislosti na hloubce brusu. Když je na středu pravidelná "pomlázka", nemohli jít s brusem moc do hloubky. To samé u čepelí ze sedmi a více prutů.
Je možné, že některé meče byly probrušovány více, aby se dosáhlo jiné kresby. Poměrně dokonalou práci na tohle téma dělal Manfred Sachs. Technologicky rekonstruoval velké množství nálezů a zdá se, že některé vzory skutečně vznikly probroušením.
habeante not papyrum, daktylo derade pugam
-
- Občasný přispěvatel
- Posts: 51
- Joined: Thu 01. Jan, 1970 1:00
- Location: Hradec Králové
no teda ..to je pro mě novinka nenapadlo mě že by to šlo i takle
ale s tim dobovym postupem mě stejně nedá že na tudle technologii by museli mít už tenkrát dobře zvládnutou metalurgii protože ten škabák musí být z hodně kvalitní a tvrdé oceli které tehdá bylo nedostatek a vzhledem k tomu množství zbraní co bylo se mi tento postup jeví jako dost časově náročný
ale s tim dobovym postupem mě stejně nedá že na tudle technologii by museli mít už tenkrát dobře zvládnutou metalurgii protože ten škabák musí být z hodně kvalitní a tvrdé oceli které tehdá bylo nedostatek a vzhledem k tomu množství zbraní co bylo se mi tento postup jeví jako dost časově náročný