Sněžnice a lyže

Řemesla a každodenní život

Moderátoři: melkel, Jura, Wothan, Kain, Rab, Begbie

Odpovědět
Uživatelský avatar
Pampalíny
Stálý přispěvatel
Stálý přispěvatel
Příspěvky: 1815
Registrován: čtv 01. led, 1970 1:00
Bydliště: svobodné území Beskyd
Kontaktovat uživatele:

Sněžnice a lyže

Příspěvek od Pampalíny » stř 01. říj, 2008 13:12

Pokusím se opět se nacpat nové téma. Jedná se o to, že po nějaké době jsem se opět vrátil k tématu sněžnic a lyží - pro plánované zimní přechody v dobovém vybavení.

Jako i jiná oblast i zde se jedná o spekulativní záležitost, zasazovat obojíhodo našich krajin, ale existují určité informace a možnosti, které mi nedají spát.


Používání sněžnic v severských a vysokohorských oblastech Evropy, Asie a Ameriky je doloženo, nejstarší literární zmínky o tom pocházejí z děl antických autorů.

Řecký autor Xenofón se ve svém díle z počátku 4. století př. n. l. zmiňuje o tom, že v Arménii je zvykem nosit při chůzi ve sněhu zvláštní sněžnice, a to nejen u lidí, ale i u koní.

K proměně sněžnic došlo na severu Evropy a Asie. Zúžením a prodloužením tvaru sněžnic vznikly lyže, které umožňovaly klouzavý rychlý běh ve sněhu. Vyráběly se z velkých zvířecích kostí, nejčastěji však ze dřeva. Jejich vyobrazení je možné nalézt na skalních malbách z norského ostrova Rödöy na polárním kruhu a datuje se k roku 2500 př. n. l.

V té době lyže měly velmi jednoduchou podobu, prodloužena byla zejména jejich přední část a špička byla zvednuta. Lyže se k noze připevňovaly řemeny. V některých případech se používala lyže pouze jedna, druhá noha sloužila k odrážení.


Rozhodující vývoj moderního lyžování ovlivnili ve Skandinávii, speciálně pak v Norsku. Jejich prastarý název pro lyže - "skid" - přešel do většiny evropských jazyků. V češtině byl název ski používán až do počátku 20. století, poté byl nahrazen výrazem lyže, pocházejícím z Ruska.

Ve skandinávských zemích lyží využívali nejen k lovu, ale později také při válečných taženích. V 16. a 17. století tvořily lyžařské oddíly pravidelnou část skandinávských armád.

Na rozdíl od Skandinávie jsou zprávy o lyžování v dalších evropských zemí spíše sporadické. Avšak oblastí, kde bylo lyžování doloženo, je dnešní Slovinsko. Slovinští sedláci využívali obdobné lyže jako ve Skandinávii pro cesty do kostelů, při pohřbech, kdy byla rakev přivázána na lyže, pro různé hry, ke kterým patřila jízda o jedné lyži, přeskakování překážek, společná jízda mladých dvojic na jedněch lyžích. Slovinští etnografové dospěli k závěru, že lyžování si s sebou přinesli Slované, kteří do této oblasti přišli na přelomu 6. a 7. století ze svých původních severských sídel a uchovávali jej po staletí jako součást své tradice.
Co se týče využití sněžnic, jsou vždy specifickou záležitostí vhodnou především pro lovce v horských blastech. Cesta k nim je poměrně logická a

Větší zajímavostí je pro Slovany (Seveřané v tom mají jisto) lyžování u Slovinců.

Obrázek
The Böksta Runestone is believed to depic the Viking god Ullr with his skis and his bow.

Obrázek
Použití chodicích zařízení podobných sněžnicím pro koně.
Kresba pochází ze slavné „Carta Marina“ (1539) švédského
biskupa z Uppsaly (Luther 1942 převzato od Hottenrott 2004).

Nesháněl se někdo někdy o podobných informacích a nebo nemznáte nějaké pěkné rekonstrukce slovinských/skandinávských sněžni a lyží?
vladyka Křesomysl, Velesův lid
---
Historické tržiště / Slované.cz
---
Pište mi přes mail: petr(*)slovane.cz // ne SZ !!!

Uživatelský avatar
Kaput
Občasný přispěvatel
Občasný přispěvatel
Příspěvky: 110
Registrován: čtv 01. led, 1970 1:00
Bydliště: Ostrava-Praha

Příspěvek od Kaput » stř 01. říj, 2008 16:10

Já si chu dělat stejné sněžnice jako jsou ve fojtském domě v dřevěném městečku v Rožnově. Je to ten nejjednodušší typ, malý ovál z ohýbaného dřeva, výplet z lněných/konopných provázků. Dochovaný kousek je z 19.století. Psal jsem tam od kdy jsou na Valašsku sněžnice doložené. Až přijde odpověď, tak se o ní podělím.

zoone
Stálý přispěvatel
Stálý přispěvatel
Příspěvky: 587
Registrován: čtv 01. led, 1970 1:00
Bydliště: Modra/Olomouc/Prostějov
Kontaktovat uživatele:

Příspěvek od zoone » úte 06. led, 2009 21:12

Já se na nějaké sněžnice taky chystám a začal sem trochu prohrabávat net. Tak pár odkazů co se zdají použitelné...

http://is.muni.cz/elportal/estud/fsps/j ... e/1_2.html
http://www.kolportaz.cz/teze.html - obrázek krkonošského horala na sněžnicích
http://www.harrachov.cz/clanky-detail.asp?NewsID=254 - nejake takove plánuju dělat...

"Co proliješ hrdlem ti už nikdo nevezme..."

Uživatelský avatar
Kaput
Občasný přispěvatel
Občasný přispěvatel
Příspěvky: 110
Registrován: čtv 01. led, 1970 1:00
Bydliště: Ostrava-Praha

Příspěvek od Kaput » stř 07. led, 2009 0:59

zoone píše: http://www.harrachov.cz/clanky-detail.asp?NewsID=254 - nejake takove plánuju dělat...
S tou patou do špičky se u nás nikdy nepoužívaly. Celkově co jsem viděl dochované z Těšínska, Valašska, Slovenska apod. byly vždycky malé oválné s nějakým jednoduchým výpletem. Ty jsou i vhodnější pro obtížnější terén. Čím delší tím vhodnější pro rychlý pohyb po pláních. Proto jsou třeba typické pro Ameriku. Stejně jako na tom obrázku, který se ti tak líbí není nadarmo nadepsáno "Canadian" pokud mě zrak neklame.

Wothan
Stálý přispěvatel
Stálý přispěvatel
Příspěvky: 5492
Registrován: čtv 01. led, 1970 1:00
Bydliště: Liberec
Kontaktovat uživatele:

Příspěvek od Wothan » stř 07. led, 2009 8:45

Zkoušel jsem loni nějaké moderní a zjistil že s těmi do špičky se šlape daleko lépe než s těmi oválnými. Přišlapával jsem si je vzadu, ale je asi fakt že to chce taky nějakou praxi - já v tom chodil jen asi hodinu. Pokud by byly menší (tyhle oválné byly dost široké), asi by to bylo jedno.
Koupím-li trpaslíka, do rána má dva metry.

zoone
Stálý přispěvatel
Stálý přispěvatel
Příspěvky: 587
Registrován: čtv 01. led, 1970 1:00
Bydliště: Modra/Olomouc/Prostějov
Kontaktovat uživatele:

Příspěvek od zoone » stř 07. led, 2009 8:56

Kaput: Zrak tě ani trochu neklame a dokonce i písmena umíš přečíst správně :wink: Ty menší jsem už na pohyb testoval (sice udělané dom ale z hliníku a provázku) a chci si udělat i ty větší. Pak uvidim co bude lepší :badgrin:

"Co proliješ hrdlem ti už nikdo nevezme..."

Uživatelský avatar
Kaput
Občasný přispěvatel
Občasný přispěvatel
Příspěvky: 110
Registrován: čtv 01. led, 1970 1:00
Bydliště: Ostrava-Praha

Příspěvek od Kaput » čtv 08. led, 2009 0:18

Já se taky chystám tetovat testovací nelh verzi. Dokud je dost sněhu. Co jsem psal o použití jsem vyčetl v článcích na netu. Ale přijde mi logické, že mám pravdu :) Uvidím ja se v tom bude šlapat horami, dolinami, lesami, sjezdovkami.... Bosnami, hercezovinami...
Kurec to je dobrá věta.

Mysa
Občasný přispěvatel
Občasný přispěvatel
Příspěvky: 64
Registrován: čtv 01. led, 1970 1:00
Bydliště: radotín

Příspěvek od Mysa » úte 13. led, 2009 12:26

skus :http://www.arni.cz/ Ví toho o sněžnicích opravdu hodně. Jinak též doporučuji navštívit městská muzea ve Vrchlabí, nebo Jilemnici. Mají tam staré lyže, sněžnice, mraky obrázků a nástrojů..... V Čechách se používaly i sněžnice a "bahenice" které vypadaly jako malý žebříček , tedy místo výpletu tam byly šprincle. Jinak musím říci, že Americké typy s volnou patou jsou mnohem lepší na chození, než Evropské přišněrované k noze na pevno. A ani nemusí mít moc velkou plochu. Prašanky mají u nás výhodu velice vzácně. Chodím v tom na chatě do hospody a na autobus, potažmo na potulky po lese a musím říci, že prostupnost terénem je s lyžemi nesrovnatelná. Jenom neskákat z výšky. Hupsnul jsem na sněžnicích ze střechy a projel sněžnice jsem měl navlečené až u pasu :lol:
habeante not papyrum, daktylo derade pugam

Uživatelský avatar
Mokohtavenotaxe
Stálý přispěvatel
Stálý přispěvatel
Příspěvky: 254
Registrován: čtv 01. led, 1970 1:00
Bydliště: Ústí nad Labem
Kontaktovat uživatele:

Příspěvek od Mokohtavenotaxe » úte 13. led, 2009 13:46

Kaput píše:malé oválné s nějakým jednoduchým výpletem. Ty jsou i vhodnější pro obtížnější terén. Čím delší tím vhodnější pro rychlý pohyb po pláních. Proto jsou třeba typické pro Ameriku.
Tak mně se pro naše kopce a hlavně lesy nejvíce osvědčili úzké a středně dlouhé se zvedlou špičkou. Chodil jsem po Krkonoších i v malých oválech, ale také s lehce zvedlou špičkou. Není to špatné, ale na protáhlé kapky s výrazným zvednutím to nemá. Tolik k té vhodnosti. Samozřejmě nebudu zpochybňovat LH. Tam je to jasně dané. Také musím nosit trochu jiný tvar, než který by mi více pro mou lokaci a dataci vyhovoval. :wink:

Pro americké planiny jsou vhodnější spíše ty bachratější, ale s koncem do špičky. Bachratost (větší šířka) zaručí, že se málo propadnou, kapkovitý tvar pak zaručí, že se nenavaluje na patu sníh a sněžnice pak kloužou jako lyže.

Každopádně v Novém světě najdeš všechny možné typy, úzké, bachraté, kulaté, úzké, kapkovité, oválné i podlouhlé.
Vždy to bylo odvislé od toho v jakém prostředí je lidé nosili. Ale ona zadní špička je pravděpodobně americkým vynálezem a právě díky tomu jak funguje má tento fígl nejvíce modelů (severoamerických). 8) :wink:

Odpovědět