Zapojím se do debaty, jelikož řemeslo, které chci lidem předvádět se týká i brnířiny.
Wothan v počátcích diskuse zmínil, že by se chtěl věnovat i procesu výroby drátu. Rád se toho ujmu, jelikož nemám na akcích uplatnění, krom toho, že se umím pěkně opít a dělám lumpárny.
Čeho bych chtěl v následujících dvou letech dosáhnout je naučit se stloukat kusy kovu za tepla tak, aby z nich vznikly pruty. Ať už se jedná o slitiny mědi (oblíbená copper alloy), či neušlechtilé oceli. V případě stloukání kovů, sváření, se pokusím ukecat Gruma, aby mi trochu oživil základy kovařiny a v případě, že bych se rozhodl odlévat měděnou slitinu do tvaru prutů, se pozeptám dalších lidí.
Dále budou následovat konstrukce primitivních zařízení, o kterých celé řemeslo je -průvlaky. Mám dvě verze, které se mi zamlouvají:
1. houpačka, kůl, průvlak, dvouručními kleště
2. lavice s rumpálem, řetěz, kleště s háky, průvlak
V obou případech bude muset být konstrukce těžká a bytelná. Materiál předpokládám buď dub, nebo habr. (chudák oktávka...)
Vím, že existují novodobé průvlaky, které jsou přesné na setiny milimetrů, jsou z nástrojové oceli, případně mají vložku ze slinutého karbidu, nebo diamantového "něčeho". Chci se tomuhle vyvarovat, jelikož takové průvlakové desky nejdou dobově kamuflovat.
Dnes jsem započal pokus o výrobu vlastní průvlakové desky. Použil jsem pásovinu o tloušťce 15mm a do ní pomocí zbroušených vrtáků udělal kónické díry podle jedné z předloh, které Boza uvádí na svých stránkách. Díry se zprvu od sebe lišily o 0,5mm na průměru. Pokus o protáhnutí 3mm mosazného drátu se nezdařil ani za použití mazadla. Půl milimetru klade moc velký odpor. Následovalo vrtání dalších děr, abych mohl stlačovat drát o zhruba 0,25mm. Podařilo se mi drát uhladit asi do poloviny délky, pak se přetrhl a já si rozbil držku. Následovalo nahřívání drátu na 600°C -jestli jsem se posunul o 1cm, tak to bylo všechno.
Takže by mě zajímalo jak... jak dokázali dříve vyrobit díry v průvlaku tak přesně, aby neměly groty, měly optimální kóńus a pouze nepatrné rozdíly v průměru, když nebylo tak přesných měřidel, které máme dnes. Sám jsem kdysi dokázal rozpoznat průměr tyček se zaokrouhlením na čtvrt milimetru, ale jen v omezeném rozsahu průměrů a navíc jsem je nemusel vyrábět. Jestli neudělám díry s rozdílem průměru do 0,20mm, tak to asi jen tak neprotáhnu.
