No v zásadě můžeš prorážet jehlou nebo trnem uchyceným v kleštích. Na klínek předpokládám máš ten trn plochý, průřezu obdélného ne? Jinak hřebík asi nebude to pravé ořechové - já mám na to třeba přebroušené jehly z vyhazovačů z forem aj.
Jinak taky záleží z čeho to děláš - ideálně měkký drát. Vázací černý drát praská méně i za studena, pokud máš ostrý kvalitní hrot, ale lepší by to bylo popustit, jen na to budeš potřebovat výheň nebo alespoň pořádný oheň. Zkušenosti s tím a nějaké vybavení má Boza, tak ti určitě poradí. Já to prorážím většinou za studena.
Brnířina
Moderators: melkel, Jura, Wothan, Kain, Begbie, Rab
-
- Stálý přispěvatel
- Posts: 5492
- Joined: Thu 01. Jan, 1970 1:00
- Location: Liberec
Re: Brnířina
Koupím-li trpaslíka, do rána má dva metry.
-
- Stálý přispěvatel
- Posts: 956
- Joined: Thu 01. Jan, 1970 1:00
- Location: Praha
Re: Brnířina
Ahoj, sorry dostal jsem se k netu teprve teďka. Když jsem ještě dělal na klínek, tak jsem používal normální HSS vrták pr. 1 mm, který byl zalepený vteřiňákem do upicnutého šroubu M5. To celé v kleštích, aby se to dalo regulovat:
Dneska už bych to asi dělal v ruce (tzn. dal si ten hrot do tyčky a do ní bouchat kladívkem, klidně bych si i vsadil nastřelovací hřebík do nějaké násady), nicméně tehdy jsem ještě neměl kov tak "v ruce". Pointa je v tom, že dokud je ten drát na kroužek dostatečně měkký - ideálně černý vázací a nebál bych se nasekané kroužky ještě prohnat plamenem - tak nepotřebuješ žádný ultra sofistikovaný hrot.
Koneckonců staří brníři zřejmě měli nástroj ve formě železné tyčky s vloženým tenkým kaleným jádrem, který si jenom průběžně přibrušovali, takže bych nad tím moc nespekuloval.
Dneska už bych to asi dělal v ruce (tzn. dal si ten hrot do tyčky a do ní bouchat kladívkem, klidně bych si i vsadil nastřelovací hřebík do nějaké násady), nicméně tehdy jsem ještě neměl kov tak "v ruce". Pointa je v tom, že dokud je ten drát na kroužek dostatečně měkký - ideálně černý vázací a nebál bych se nasekané kroužky ještě prohnat plamenem - tak nepotřebuješ žádný ultra sofistikovaný hrot.
Koneckonců staří brníři zřejmě měli nástroj ve formě železné tyčky s vloženým tenkým kaleným jádrem, který si jenom průběžně přibrušovali, takže bych nad tím moc nespekuloval.
A když už byl založen řečený hrad Kamenec, kníže Břetislav, než odtud odjel, pojav stranou Mutinu...
-
- Stálý přispěvatel
- Posts: 956
- Joined: Thu 01. Jan, 1970 1:00
- Location: Praha
Re: Brnířina
Jo ještě něco - ten hrot, ať je z čehokoliv, je potřeba přibrušovat fakt opatrně, například ručním brouskem pod vodou nebo pomocí filcáku s brusnou pastou.
Na kotoučovou brusku nemá cenu chodit, jednak jsou ty hroty fakt prťavé a jednak se přehřejí raz dva...
Na kotoučovou brusku nemá cenu chodit, jednak jsou ty hroty fakt prťavé a jednak se přehřejí raz dva...
A když už byl založen řečený hrad Kamenec, kníže Břetislav, než odtud odjel, pojav stranou Mutinu...
-
- Nováček
- Posts: 15
- Joined: Sun 20. Mar, 2011 16:45
- Location: Olomouc
Re: Brnířina
Díky moc, vyzkouším. Teď jsem sehnal zlomenou fleretovou a šavlovou čepel z šermu, to vypadá dostatečně tvrdé a tak vyzkouším udělat hrot z toho.
Jídlo je vše, co má křídla a není letadlo, nebo nohy a není nábytek.
-
- Občasný přispěvatel
- Posts: 59
- Joined: Thu 01. Jan, 1970 1:00
- Location: Brno
Re: Brnířina
Pokud dovolíte, abych se vmísil - s brnířinou mnoho zkušeností nemám, ale s materiály snad ano:
Obávám se, že ty čepele budou pro tento účel poměrně měkké, jsou tepelně zpracované na pružinovou tvrdost, tedy kolem 50 HRc. Nejjednodušší by byl opravdu klasický vrták, navíc u HSS se není potřeba ani tolik bát vyhřátí při broušení, rychlořezky si drží tvrdost (kolem 62 HRc) až do teploty cca 550°C, tedy v podstatě než ten materiál začne svítit. Což ovšem neznamená, že u tak malého kousku není nutné postupovat opatrně.
Jen je třeba udělat hrot z místa přechodu spirály vrtáku do stopky - kalená je totiž jen spirála plus asi 2mm za ní, zbytek stopky je měkký.
Obávám se, že ty čepele budou pro tento účel poměrně měkké, jsou tepelně zpracované na pružinovou tvrdost, tedy kolem 50 HRc. Nejjednodušší by byl opravdu klasický vrták, navíc u HSS se není potřeba ani tolik bát vyhřátí při broušení, rychlořezky si drží tvrdost (kolem 62 HRc) až do teploty cca 550°C, tedy v podstatě než ten materiál začne svítit. Což ovšem neznamená, že u tak malého kousku není nutné postupovat opatrně.
Jen je třeba udělat hrot z místa přechodu spirály vrtáku do stopky - kalená je totiž jen spirála plus asi 2mm za ní, zbytek stopky je měkký.
Tu ora, tu protege, tu labora!
-
- Stálý přispěvatel
- Posts: 956
- Joined: Thu 01. Jan, 1970 1:00
- Location: Praha
Re: Brnířina
Jo jo, souhlas!Pike wrote:...
Jen je třeba udělat hrot z místa přechodu spirály vrtáku do stopky - kalená je totiž jen spirála plus asi 2mm za ní, zbytek stopky je měkký.
A když už byl založen řečený hrad Kamenec, kníže Břetislav, než odtud odjel, pojav stranou Mutinu...
-
- Stálý přispěvatel
- Posts: 956
- Joined: Thu 01. Jan, 1970 1:00
- Location: Praha
Re: Brnířina
Na Čase Vlků bych chtěl zkusit nauhličit povrchově celou "indickou" zbroj v mleté rohovině. Že se tohle na zbrojích minimálně občas praktikovalo, viz Giambattista della Porta, 1537-1615, Magiae naturalis XIII, ed. 1584 - jeden z mých přívějších příspěvků v tomhle vlákně.
Na Libušíně jsem zkoušel alespoň jednotlivé kroužky, jednoznačně ztmavnou a nijak zvlášť se to neodírá (pokud nepereme košili v míchačce s pískem), takže se i přes slabý ohýnek asi nauhličily...
Na Libušíně jsem zkoušel alespoň jednotlivé kroužky, jednoznačně ztmavnou a nijak zvlášť se to neodírá (pokud nepereme košili v míchačce s pískem), takže se i přes slabý ohýnek asi nauhličily...
A když už byl založen řečený hrad Kamenec, kníže Břetislav, než odtud odjel, pojav stranou Mutinu...
-
- Nováček
- Posts: 44
- Joined: Sat 02. Oct, 2010 21:20
Re: Brnířina
Ještě k prorážecím jehlám: Je několik dalších možností, všechny mám vyzkoušené.
1. Hrot se dá vyrobit ze zlomeného závitníku, z jehly do šicího stroje a nebo z tyčky rychlořezné oceli RADECO. Dají se též použít jehly do starých gramofonů.
2. Pokud brousíš, dobrušuj v podélné ose hrotu a je důležité hrot vyleštit, čím víc je hrot vyleštěný, tím míň se láme.
3. Mazat, mazat, mazat, ma..., Stačí jakýkoliv olej.
4. Nejlíp se Ti budou kroužky děrovat na plotně odlité z cínu a olova 1:1. Na to stačí oheň, stará naběračka a kousek trubky na plechu.
1. Hrot se dá vyrobit ze zlomeného závitníku, z jehly do šicího stroje a nebo z tyčky rychlořezné oceli RADECO. Dají se též použít jehly do starých gramofonů.
2. Pokud brousíš, dobrušuj v podélné ose hrotu a je důležité hrot vyleštit, čím víc je hrot vyleštěný, tím míň se láme.
3. Mazat, mazat, mazat, ma..., Stačí jakýkoliv olej.
4. Nejlíp se Ti budou kroužky děrovat na plotně odlité z cínu a olova 1:1. Na to stačí oheň, stará naběračka a kousek trubky na plechu.
NIL HOMINI CERTUS EST
-
- Stálý přispěvatel
- Posts: 956
- Joined: Thu 01. Jan, 1970 1:00
- Location: Praha
Re: Brnířina
OK, takže: funguje to, ale pokud to chcete někdo zkusit, tak potřebujete:Boza wrote:Na Čase Vlků bych chtěl zkusit nauhličit povrchově celou "indickou" zbroj v mleté rohovině. Že se tohle na zbrojích minimálně občas praktikovalo, viz Giambattista della Porta, 1537-1615, Magiae naturalis XIII, ed. 1584 - jeden z mých přívějších příspěvků v tomhle vlákně...
- 2x víc rohoviny než si myslíte (padlo tam 6 kg...)
- 2x víc času než si myslíte (topili jsme 4 hodiny)
- 3x víc dřeva na topení, než si myslíte
A když už byl založen řečený hrad Kamenec, kníže Břetislav, než odtud odjel, pojav stranou Mutinu...
-
- Stálý přispěvatel
- Posts: 2125
- Joined: Thu 01. Jan, 1970 1:00
- Location: Brno
Re: Brnířina
A dát to asi 10x dál od tábora, zvláště když mám kocovinu. Myslel jsem, že mě ten smrad zabije:) Ale vážně, překvapivě to dost smrdí, takže "tohle doma nezkoušejte"
Svatopluk vyslal tajně početné vojsko a přepadl Bavory, kteří byli zanecháni na břehu řeky Dunaje ke střežení lodí. Jedny pobil, druhé dal utopit v řece, jiné pak odvedl jako zajatce.
Pravoslav, Orcae Ita
-
- Stálý přispěvatel
- Posts: 5492
- Joined: Thu 01. Jan, 1970 1:00
- Location: Liberec
Re: Brnířina
"nutno dělati dále od lidských obydlí, neb to příšerně páchne" - nebo tak nějak to kdysi bylo ve Čtyrlístku
Koupím-li trpaslíka, do rána má dva metry.
-
- Občasný přispěvatel
- Posts: 66
- Joined: Thu 01. Jan, 1970 1:00
Re: Brnířina
Model 2007 - těžký, v podstatě kromě navijáku a kladívek nefunkční:-)
Navíc nám ho ztratili v muzeu na 2 roky.
Model 2011 - vše funguje docela dobře kromě závěrečného snýtování a špatných průbojníků. Kovář, který dělal nástroje, je nepříliš vhodný na tyto věcičky. Jinak jsem dospěl k závitníkům také, ačkoliv jsem Bobrův příspěvek nečetl.
U sekáčku je trošku problém - kroužky odlétávají, nejedná se o Božův vnitřní sekáček. Seká ale spolehlivě.
Olovo je s příměsí cínu, přidával jsem ho několikrát, citelně se zvyšovala tvrdost.
Zatím jsem zkoušel kulaté kroužky+kulatá díra na nýt. Je to pro mě docela výzva, ale mám jinou sféru zájmu, takže nějaké zkvalitňování bude dost pozvolné.
Vzorky ukážu až po sezoně na podzim. Velké pletivo napravo je indické a malé z Modelu 2007
Děkuji Bobrovi, Božovi a Wothanovi za jejich konzultaci či inspiraci.
Navíc nám ho ztratili v muzeu na 2 roky.
Model 2011 - vše funguje docela dobře kromě závěrečného snýtování a špatných průbojníků. Kovář, který dělal nástroje, je nepříliš vhodný na tyto věcičky. Jinak jsem dospěl k závitníkům také, ačkoliv jsem Bobrův příspěvek nečetl.
U sekáčku je trošku problém - kroužky odlétávají, nejedná se o Božův vnitřní sekáček. Seká ale spolehlivě.
Olovo je s příměsí cínu, přidával jsem ho několikrát, citelně se zvyšovala tvrdost.
Zatím jsem zkoušel kulaté kroužky+kulatá díra na nýt. Je to pro mě docela výzva, ale mám jinou sféru zájmu, takže nějaké zkvalitňování bude dost pozvolné.
Vzorky ukážu až po sezoně na podzim. Velké pletivo napravo je indické a malé z Modelu 2007
Děkuji Bobrovi, Božovi a Wothanovi za jejich konzultaci či inspiraci.
-
- Stálý přispěvatel
- Posts: 5492
- Joined: Thu 01. Jan, 1970 1:00
- Location: Liberec
-
- Stálý přispěvatel
- Posts: 1338
- Joined: Thu 01. Jan, 1970 1:00
- Location: České Budějovice
Re: Brnířina
=D>
Werner I. z Pořešína,
bratr Pribyslava II. z Pořešína,
věrný přítel, rádce a lovčí Petra I. z Rožmberka.
Kdo nechce, hledá důvody. Kdo chce, hledá způsoby.
bratr Pribyslava II. z Pořešína,
věrný přítel, rádce a lovčí Petra I. z Rožmberka.
Kdo nechce, hledá důvody. Kdo chce, hledá způsoby.
-
- Stálý přispěvatel
- Posts: 6696
- Joined: Thu 01. Jan, 1970 1:00
Re: Brnířina
Pěkný!
V listě ze dne 21. února 1621 takto jsou kozáci líčeni: ..."Bůh pomož tam, kam tato sběř přijde!"
***
Zakázková výroba historických replik: http://customhistory.cz/
***
Zakázková výroba historických replik: http://customhistory.cz/