Stránka 2 z 2

Napsal: stř 18. črc, 2007 22:40
od Appendix
Sory, ale to skoro vypadá že ten frája v tom plášti se snaží na ten zbytek poslat tu ovečku... :lol:

Napsal: stř 16. led, 2008 17:16
od Wothan
To je jen takový grafický vtípek s použitím motivů z Výšivky z Bayeux.

Re: Účinek zbraní

Napsal: pon 21. led, 2008 12:55
od zoone
Styrbjorn píše:K účinku zbraní: O víkendu jsem zjistil poměrně zajímavou věc: Moje naostřená vikingská sekera bez bětších problémů proleze 3 mm silným umbem - a člověk nemusí sekat nijak zvlášť velkou silou.
NJN moje nenaostrena slovanska sekera prosla 2mm plechem, ale to se da celkem predpokladat, vzhledem ke konstrukci a pouziti :badgrin: Proto ji pouzivam radej jako hulku a na predvadeni, protoze po ucinku na drevo jsme ji s toho stitu pacily dva:)

Napsal: pon 21. led, 2008 19:34
od Wothan
Goran: jak které a jak kdy - jinak se ten štít používá samotný třeba v souboji a jinak když musíš držet pevně šik - štítovou hradbu apod. Raně středověké štíty nejsou příliš silné, takže pokud to jde, je nutné je používat aktivně, jinak o štít brzo přijdeš - rozštípají ti ho v ruce (a i potom mají omezenou životnost). Mandlové štíty se třeba až tak aktivně nepoužívají - ono to v sedle s takhle velkým štítem ani moc nejde a ve štítové hradbě taky ne - takže trpí o něco více - najdeme tu taky více dokladů různých kování zpevňujících povrch štítu (železné nebo bronzové - vesměs ale až ze 12-13.st. a bohužel ne od nás). Ve štítové hradbě záleží na tom co děláš - při náporu protivníka se to dá zapřít o koleno nebo o rameno apod. Není ale úplně pravda, že se mandlový štít musí používat pouze pasivně - i tady je nějaký prostor pro aktivní využití, zejména na zemi, ale s ohledem na jeho rozměry, váhu, úchop a závěs přes rameno, bych řekl že o dost menší než třeba u vikingského štítu.

Napsal: pon 21. led, 2008 23:13
od Kain
A zároveň je třeba dodat, že kdo úzkým čakanem prosekne štít, je na nejlepší cestě přijít o sekeru a někdy i o ruku. Prorazit štít není zas taková výhoda jako ho rozbít...

Napsal: úte 22. led, 2008 16:34
od Jiři z Holohlav
Tak,tak,to je zatím velmi nedoceněný aspekt reálného boje.

Napsal: pon 16. čer, 2008 18:05
od Ratatosk
cituji z diskuse o Svatoboru a odpovídám zde, abych tam nekazila diskusi O:)
Sidney píše:
cmelda píše:
- kloub na palci pravé ruky - komplikovanější zlomenina
- sečná rána v obličeji (vcelku čistá, ale skrz)
- zlomenina ruky - vřetenní kost
- sečná rána v obličeji, šlo to trochu i do zubů, jeden uštípnutý, další se kýve
- prostředník na roce - rozdrcený poslední článek[/b]
Trošičku z jiného soudku. Zaujala mě statistika zranění, dáli se tomu u takového počtu říct.

2 zranění ruky a jedno předloktí z 5 zranění.

Podle analýzy kosterních pozůstatků od Visby dle pana Thordemana byla nejčastěji poraněná kost horní končetiny humerus /pažní kost/, pak ulna /ta větší kost předloktí/, pak radius /ta menší/ a poranění zapěstí a prstů bylo vyjímečné. Jak to dělali?

Ale možná jde o chybu malých čísel.
Chyba malých čísel tam bude nepochybně. Ale analýzy kosterních pozůstatků taky nikdy nemůžou úplně přesně reflektovat skutečnou situaci v minulosti. A to z jednoduchého důvodu. Častěji se dochovají větší kosti (a to ulna, humerus a radius jsou). Je to způsobené tafonomickými procesy, ale také tím, že se menší kůsty snadněji při vyzledávání i později ztratí. Skoro žádná kostra nemá kompletně dochované všechny články prstů, zápěstní a záprstní kůstky. Takže tyhle zranení není možné často odhalit a proto jsou podhodnocována, i když mohla být častější než zranění dlouhých kostí. Např. useknuté prsty se z kostry většinou nedají poznat vůbec.

Napsal: pon 16. čer, 2008 19:03
od wolf
Ratatosk píše:...Častěji se dochovají větší kosti...
Nemuze to byt spis zpusobeno tim, ze nekdo s useknutyma prstama od Visby odesel,zatimco ten se zranenim velkych kosti (u kterych jsou obcas i velke tepny) tam byl pohrben?

Napsal: pon 16. čer, 2008 19:30
od Ratatosk
Ne, tím co jsem napsala si jsem téměř 100% jistá (nic nikdy není úplně 100% jisté:) ), že to je hlavní důvod. Samožřejmě , že tady můžeme dál spekulovat, co by, kdyby atd. A samozřejmě že zranění na větší kostech mohla být vážnější a v kombinaci s jinými zraněními smrtelná než jen useknuté prsty. Ale taky nemusela. A to že zlomeniny a jiná zranění na malých kůstkách se dochovávájí a identifukují mhohem hůř a méně často než na dlouhých kostech je neoddiskutovatelný fakt, který potvrdí každý antropolog.

Napsal: pon 16. čer, 2008 20:08
od wolf
Jsem dalek toho, abych napadal neoddiskutovatelna fakta, jen jsem chtel rici, ze mrtvoly na bojisti netvorily reprezentativni vzorek - byli tam jen mrtvi, nikoliv raneni. Pokud je nikdo nedorazil :-)

Napsal: pon 16. čer, 2008 20:56
od Ratatosk
:biggrin: v pohodě, ale padlí i jen ranění mohli mít různá poranění na zápěstí, záprstí a prstech. To na tom nic moc nemění, zda přežili či ne. Vysvětlení je prostě podle mě jinde :)

Napsal: pon 16. čer, 2008 21:24
od Sidney
Máš určitě pravdu, že těch malých kůstek se mohla řada poztrácet a nevím, jak dokonale se těla od Visby dochovala.

Existuje ještě nějaká další práce studující kosterní pozůstatky z nějaké podobné definované válečné události?

Jsou tam zajímavá čísla - 2x tolik zranění levých tibií než pravých, většinou na laterální straně a většina seků /asi 2/3 / šla šikmo shora dolů - praváci sekající na levou nohu protivníka atd.

Napsal: pát 20. čer, 2008 10:39
od Ratatosk
Sidney píše:
Existuje ještě nějaká další práce studující kosterní pozůstatky z nějaké podobné definované válečné události?

Jsou tam zajímavá čísla - 2x tolik zranění levých tibií než pravých, většinou na laterální straně a většina seků /asi 2/3 / šla šikmo shora dolů - praváci sekající na levou nohu protivníka atd.
Bohužel si nevybavuju :?
Jo, to je zajímavé s tou tibií.
Co je taky zajímavé, tak všeobecně ve středověku jsou u mužů častější zlomeniny na kostech levé ruky (takže u praváků, ta která drží štít) a u žen naopak častější zloměniny pravé ruky.