forum.livinghistory.cz

Sory, ale to skoro vypadá že ten frája v tom plášti se snaží na ten zbytek poslat tu ovečku...

To je jen takový grafický vtípek s použitím motivů z Výšivky z Bayeux.

Styrbjorn wrote:K účinku zbraní: O víkendu jsem zjistil poměrně zajímavou věc: Moje naostřená vikingská sekera bez bětších problémů proleze 3 mm silným umbem - a člověk nemusí sekat nijak zvlášť velkou silou.

NJN moje nenaostrena slovanska sekera prosla 2mm plechem, ale to se da celkem predpokladat, vzhledem ke konstrukci a pouziti Proto ji pouzivam radej jako hulku a na predvadeni, protoze po ucinku na drevo jsme ji s toho stitu pacily dva:)

Goran: jak které a jak kdy - jinak se ten štít používá samotný třeba v souboji a jinak když musíš držet pevně šik - štítovou hradbu apod. Raně středověké štíty nejsou příliš silné, takže pokud to jde, je nutné je používat aktivně, jinak o štít brzo přijdeš - rozštípají ti ho v ruce (a i potom mají omezenou životnost). Mandlové štíty se třeba až tak aktivně nepoužívají - ono to v sedle s takhle velkým štítem ani moc nejde a ve štítové hradbě taky ne - takže trpí o něco více - najdeme tu taky více dokladů různých kování zpevňujících povrch štítu (železné nebo bronzové - vesměs ale až ze 12-13.st. a bohužel ne od nás). Ve štítové hradbě záleží na tom co děláš - při náporu protivníka se to dá zapřít o koleno nebo o rameno apod. Není ale úplně pravda, že se mandlový štít musí používat pouze pasivně - i tady je nějaký prostor pro aktivní využití, zejména na zemi, ale s ohledem na jeho rozměry, váhu, úchop a závěs přes rameno, bych řekl že o dost menší než třeba u vikingského štítu.

A zároveň je třeba dodat, že kdo úzkým čakanem prosekne štít, je na nejlepší cestě přijít o sekeru a někdy i o ruku. Prorazit štít není zas taková výhoda jako ho rozbít...

Tak,tak,to je zatím velmi nedoceněný aspekt reálného boje.

cituji z diskuse o Svatoboru a odpovídám zde, abych tam nekazila diskusi

Sidney wrote:

cmelda wrote:
- kloub na palci pravé ruky - komplikovanější zlomenina
- sečná rána v obličeji (vcelku čistá, ale skrz)
- zlomenina ruky - vřetenní kost
- sečná rána v obličeji, šlo to trochu i do zubů, jeden uštípnutý, další se kýve
- prostředník na roce - rozdrcený poslední článek[/b]

Trošičku z jiného soudku. Zaujala mě statistika zranění, dáli se tomu u takového počtu říct.

2 zranění ruky a jedno předloktí z 5 zranění.

Podle analýzy kosterních pozůstatků od Visby dle pana Thordemana byla nejčastěji poraněná kost horní končetiny humerus /pažní kost/, pak ulna /ta větší kost předloktí/, pak radius /ta menší/ a poranění zapěstí a prstů bylo vyjímečné. Jak to dělali?

Ale možná jde o chybu malých čísel.

Chyba malých čísel tam bude nepochybně. Ale analýzy kosterních pozůstatků taky nikdy nemůžou úplně přesně reflektovat skutečnou situaci v minulosti. A to z jednoduchého důvodu. Častěji se dochovají větší kosti (a to ulna, humerus a radius jsou). Je to způsobené tafonomickými procesy, ale také tím, že se menší kůsty snadněji při vyzledávání i později ztratí. Skoro žádná kostra nemá kompletně dochované všechny články prstů, zápěstní a záprstní kůstky. Takže tyhle zranení není možné často odhalit a proto jsou podhodnocována, i když mohla být častější než zranění dlouhých kostí. Např. useknuté prsty se z kostry většinou nedají poznat vůbec.

Ratatosk wrote:...Častěji se dochovají větší kosti...

Nemuze to byt spis zpusobeno tim, ze nekdo s useknutyma prstama od Visby odesel,zatimco ten se zranenim velkych kosti (u kterych jsou obcas i velke tepny) tam byl pohrben?

Ne, tím co jsem napsala si jsem téměř 100% jistá (nic nikdy není úplně 100% jisté:) ), že to je hlavní důvod. Samožřejmě , že tady můžeme dál spekulovat, co by, kdyby atd. A samozřejmě že zranění na větší kostech mohla být vážnější a v kombinaci s jinými zraněními smrtelná než jen useknuté prsty. Ale taky nemusela. A to že zlomeniny a jiná zranění na malých kůstkách se dochovávájí a identifukují mhohem hůř a méně často než na dlouhých kostech je neoddiskutovatelný fakt, který potvrdí každý antropolog.

Jsem dalek toho, abych napadal neoddiskutovatelna fakta, jen jsem chtel rici, ze mrtvoly na bojisti netvorily reprezentativni vzorek - byli tam jen mrtvi, nikoliv raneni. Pokud je nikdo nedorazil

v pohodě, ale padlí i jen ranění mohli mít různá poranění na zápěstí, záprstí a prstech. To na tom nic moc nemění, zda přežili či ne. Vysvětlení je prostě podle mě jinde

Máš určitě pravdu, že těch malých kůstek se mohla řada poztrácet a nevím, jak dokonale se těla od Visby dochovala.

Existuje ještě nějaká další práce studující kosterní pozůstatky z nějaké podobné definované válečné události?

Jsou tam zajímavá čísla - 2x tolik zranění levých tibií než pravých, většinou na laterální straně a většina seků /asi 2/3 / šla šikmo shora dolů - praváci sekající na levou nohu protivníka atd.

Sidney wrote:
Existuje ještě nějaká další práce studující kosterní pozůstatky z nějaké podobné definované válečné události?

Jsou tam zajímavá čísla - 2x tolik zranění levých tibií než pravých, většinou na laterální straně a většina seků /asi 2/3 / šla šikmo shora dolů - praváci sekající na levou nohu protivníka atd.

Bohužel si nevybavuju
Jo, to je zajímavé s tou tibií.
Co je taky zajímavé, tak všeobecně ve středověku jsou u mužů častější zlomeniny na kostech levé ruky (takže u praváků, ta která drží štít) a u žen naopak častější zloměniny pravé ruky.