forum.livinghistory.cz

Jen pro zajímavost - pár fotek z výstavy v Národním muzeu v Praze, která skončila minulý týden:

Nezhojená sečná rána z pohřebiště v Mikulčicích (9. - 10. stol.)


Sečná rána z pohřebiště v Opatovicích (10. - 12. stol.)


Zástřel šípem v lebce ženy z knovízského pohřebiště pozdní doby bronzové ve Zdicích


Varianta téhož


Nezhojená rána na lebce muže z pohřebiště v Praze-Ďáblicích z pozdní doby kamenné, způsobená sekeromlatem


A ještě jsem přesunul foto hlaviček načatých mečem z období VM

To me privadi k otazce: Delali experimentalni archeologove nejaky detailni pruzkum co vydrzi jaka ochrana tela?

Co projde prosivanici, kuzi, tvrzenou kuzi, lamelou, krouzky, sek, bod, uder, strela, podle typu a hmotnosti zbroje, sily rany, uhlu, tuhosti podkladu...atd. - samozrejme pri pouziti materialu dobove kvality.

Zatim jsem narazil jen na malo cisel zmerenych za slusne definovanych a hlavne srovnatelnych podminek :)

Archimedes: Na dvd záznamu z loňského Času vlků (od Luďka Kováře) je natočený pěkný průstřel kroužkovky šípem.
Jinak mám pocit, že naši experimentální archeologové nic takového nezkoumali, ale mrknu se jestli něco nenajdu.

Ta šipka vypadá že šla docela pod úhlem... :D

V posledních 10 číslech britského magazínu "The Glade" je seriál Marka Stretona o účincích šípů. On si ty špice sám kove, na prase (mrtvé) navlékli prošívky, zbroje a různými hroty na to střílel.
Má to zmáklé celkem exaktně.

hawkwind: Sip je jen jedna ze zbrani ale i tohle zni super (hlavne kdyz si predstavim chudaka pasika ) Udelal bys, prosim, po skonceni toho serialu (vi se, kolik dilu?) nejaky strucny vycuc tech testu?

(S nepatrnou nadeji jsem se podival na jejich web, ale online to zcela pochopitelne neni )

Ale ja taky vim, o cem mluvim Jo, idealni by bylo, aby kostry vyndaval antropolog, ale vetsinou to vyndavaji archeologove. Antopolog pri tom dost casto neni a kostra se k nemu dostane uz rozebrana, v horsim pripade poskozena. No a pak maji antropologove proc na archeology nadavat, ale oni na ne asi nadavaji uz jen z principu
Samozrejme, ze se casto stane, ze se kostra pri kopani hodne poskodi. Ale kdyz uz tu kostru najdou,se snazi ji co nejsetrneji vyndat, aby tam bylo co nejmene sekundarnich poskozeni. Alespon, tak to bylo na vykopavkych, kde jsem byla ja.
Jako ritualni vrazdy se hodnoti napr. pripady kdy jsou na kostre jasne znamky nasilne smti (nejruznejsi smrtelna zraneni), neanatomická poloha (napr. lebka dalako od tela, kdy je jasne ze se tam nemohla odkutalet postmortem, tzn. byla useknuta, i jine neprirozene ulozeni koster) a navic se ty kostry musi vyskytovat ne na klasickem pohrebisti, ale v miste, kde se predpoklada nejaky sakralni okrsek.
Kanibalismus v nejake kulture se predpoklada, kdyz se najdou varene lidske kosti nabo opalovane (ale to ten kanibalismus jeste samo o sobe nedokazuje).

Myslím, že se dají na kosterních pozůstatcích rozeznat čerstvé zásahy od původních, zlom na staré kosti musí být přeci odlišný
Jinak jsem žádný pokus s odolností vůči zbraním v naší experimentální archeologii nenašel

Mimochodem, je to možná nesmysl, ale kam zmizí ten chybějící kus lebky? To se při úderu rozdrtí, někam odletí, nebo se potom najde někde u dolní čelisti?

no pokud se ta otazka tykala odstepku lepky zivyho cloveka pri uderu vedenym na lebku z vnejsku kdy doslo k prolomeni lebky, tak ty ulomky urcite neodletly vne... spis se prolomily dovnitr...

abaddon wrote:no pokud se ta otazka tykala odstepku lepky zivyho cloveka pri uderu vedenym na lebku z vnejsku kdy doslo k prolomeni lebky, tak ty ulomky urcite neodletly vne... spis se prolomily dovnitr...

Většinou to tak je.
Kostli člověka, který už je dlouho mrtvý, ztratily elasticitu, tzn. jsou křehčí. Proto se na lebkách poškozených sekundárně vytváří rozsáhlé praskliny. I struktura lomu vypadá jinak. Od zlomeniny, která vznikla ještě za živa vedou takové malé mikrofrakturky. Ono se to těžko popisuje, to by chtělo vidět v reálu.
Větší problém než rozlišit nezhojené zranění vzniklé intravitálně a při vyzvedávání, je rozlišit nezhojené zranění vzniklé intravitálně a těstně po smrti - to je nemožné. Nicméně to ukazuje na to , že s tím člověkem, i kdyby ho nezavraždili, zacházeli dost hnusně těsně po jeho smrti a rozhodně se ho nesnažili normálně pohřbít.
Jinak při terénním výzkumu se může podepsat i vliv lidí, kteří s tím nemají vůbec nic společného. Třeba v Mikulčicích nám někdo při vykopávkách ukradl lebku...Nechápu na co jim to je, vždyť s ní nemůžou nic dělat.

Ehh, teď si prohlížím Thordemana, Battle of Wisby 1361 a tam je fotek posekaných, usekaných, prostřelených a všelijak jinak zmrzačených kostí a lebek až až. Našly se pozůstatky +- 1080 těch co v bitvě zahynuli.

Tohle dal Bardstale do drbárny, ale sem by to klidně taky mohlo patřit:
http://liamjackson.com/page11.html

Co se týče účinku vstřelených šípů, kdysi jsem objevil zajímavou disertaci z oblasti soudního lékařství - tam zkoušeli střílet moderními šípy i replikami do mrtvýho čuníka a pak ho pitvali a jinak zkoumali... je tam spousta zajímavých a inspirativních fotek... Krom toho i přehled lukostřelbou způsobených zranění v minulosti a nějaké ty lékařské nástroje, co se používaly na vyndavání šípů z těl přeživších...

Vřele doporučuju

viz. Wundballistik bei Pfeilverletzungen nebo ten samý článek na jiné adrese Wundballistik bei Pfeilverletzungen

Jenom by mě zajímalo, co s tím prasátkem pak udělali, doufám že ho snědli, jináč by ho byla věčná škoda.

Nazdar!

lubossek wrote:viz. Wundballistik bei Pfeilverletzungen nebo ten samý článek na jiné adrese Wundballistik bei Pfeilverletzungen

To vypadá moc moc zajímavě. Děkuju
Saša