Nikolivěk, pán chodí s kopím bez štítu a doma má prozatím kus korpusu, o kterém ani neví, jestli ho potřebuje Kdybych štít nosil, tak se ani do debaty míchat nebudu, protože bych byl ovliněn potřebou hájit "moje" provedení
Nicméně nemám pocit, že by Müscha tvrdil, že "je to tak a ne jinak".
1. Baltové (jedna ze 4 větví baltoslovanského etnika) tento štít používala.
2. Může se jednat o náhražku - způsobenou buď nedostakem železa nebo absencí výrobní techniky.
3. Nejsme jediní koho napadlo nahradit kov dřevem a zjevně tento štít obstál i v boji.
4. Je možné, že ta puklice mohla být vyměnitelná (vzhledem k tomu, že nebyla přikrytá kůží, tak by to technicky mělo jít.
Z toho vyplývá - kulturní spojitost Baltů a našich Slovanů byla od sebe vzdálená (ačkoliv přibližně tímto směrem vedla jantarová stezka). Spíše je možno z tohoto nálezu odvozovat stav, kdy se "chudší" Slované snažili dohnat technicky vybavenější sousedy a tedy mohli šáhnout po náhražkovém materiálu.
Z tohoto důvodu bych dřevěné puklice neodsuzoval ani neprosazoval jako jedinou alternativu. Ale to je už jistě na každém z nás, jak moc rádi vynášíme rychlé soudy.
Štíty (citováno z webu CEA, neupravováno)
Velkomoravské štíty s největší pravděpodobností neměli kovovou středovou puklici – umbo – jako štíty severské a franské. Většinou ani nebývaly zpevňovány železným kováním. Byly prosté. K jejich výrobě stačilo dřevo a surová – nevydělaná – kůže zbavená srsti. Na dřevěný korpus štítu se natáhla jedna, nebo i více vrstev surové kůže, ta se potom malovala. Jednotlivé dřevěné díly štítu se spojovali kolíčky a klížily k sobě. Díky potažením surovou kůží byl štít velice pevný. Úchop byl řešen buď pomocí kožených řemenů, nebo dřevěného madla. Štíty mívaly kulatý nebo i oválný tvar. Špičatá franská umba mohla být na štítech předních bojovníků, kteří je získali obchodem, nebo jako kořist. Několik fragmentů štítů známe ze Starého Města – Na Valách. Z různých lokalit potom pochází železné fragmenty, které pravděpodobně byly původně kování štítů.
Dá se usuzovat o existenci středové puklice vyrobené ze dřeva, jak máme doloženo ze slovanského hradiště v Gross Radenu. Konec citátu.
Tučně zvýrazněné pasáže jsou buď s největší pravděpodobností nebo bez tohoto malého zpochybnění postulována, avšak bez jediného důkazu. Všimněte si také dvou vět, zvýrazněných kurzívou. A jinak zde není žádný prostor věnovánjiné konstrukci, např. železnému umbu. Tedy tento článek tvrdí, že s největší pravděpodobností je to takto a jinou možnost nepřipouští (leda jako importovanou výjimku jiného etnického původu).
Svatopluk vyslal tajně početné vojsko a přepadl Bavory, kteří byli zanecháni na břehu řeky Dunaje ke střežení lodí. Jedny pobil, druhé dal utopit v řece, jiné pak odvedl jako zajatce.
A je tam pravopisná chyba .-)
Jinak se obávám, že jediné, co můžeme pro naše prostředí z litevského štítu odvodit je, že dřevěná puklice je použitelná i v praxi
BTW: angláni hromadně potahují štíty plátnem, prostě proto,. že nemají dostatek surovky. A taky hledají cesty horem dolem, jak to zdůvodnit.
jak povoleni publikovat? ja si snad z dani archeology platim aby publikovali a ne aby se hadali jestli jo nebo ne.,.. to co najdete je statu a ne Vase, to plati i pro archeology
Ósnjallur mađur
hyggst munu ey lifa,
ef hann viđ víg varast;
en elli gefur
honum engi friđ,
ţótt honum geirar gefi.
Tak všechny archeology si z daní neplatíš, jsou i soukromé instituce.
O tom jak je to s tím publikováním a spravováním nálezů vyštrachala zajímavé věci Bonemina, tak to sem snad hodí.
No ony si muzea často trochu moc široce vykládají zveřejňování nezveřejněného volného díla - podle § 28 autorského zákona. Je tam pětadvacetiletá ochranná lhůta na majetková práva pokud někdo zveřejní dílo, kterému už vypršely všechny původní ochrany - takže vlastně i archeologický nález. Momentálně to trochu řeším s lidma z Ústavu práva autorského.
Každopádně tohle už do štítů ale skutečně nepatří...
Já tě necituju, ale uvádím to jako zjednodušenou tezi. Což z toho článku a tvých příspěvků vyplývá, jako výrazné upřednosňování dřevěných proti železným na VM. A nechci slovíčkařit, jestli výrazně nebo trochu méně výrazně nebo více. Debata o zveřejnění už proběhla na LH.sk, nemá to cenu, nedá...
Svatopluk vyslal tajně početné vojsko a přepadl Bavory, kteří byli zanecháni na břehu řeky Dunaje ke střežení lodí. Jedny pobil, druhé dal utopit v řece, jiné pak odvedl jako zajatce.
Zjednodušení znamená často skreslení, stejně jako teď.
Železné umbo jako takové z VM nemáme a může to mít dost vysvětlení (a to ještě do toho článku na web přidám, dík za upozornění, chybí to tam). Dřevěné je jen možná alternativa, která je doložená a jako z jedno z mnoha vysvětlení proč nemáme to umbo dochované.
Ta plechová kování co jsou hypoteticky kování štítů nemají přímo formu umba. Ale víc o tom bude vědět Knecht a jeho bakule.
Hmm...na tom štítu z litvy se zachovala dřevěná puklice, ale nezachoval se ani jeden ze 14 nýtů. Není nutně pravda, že železná puklice se zachová snáze. Jestli za obvyklých okolností korozí ubývá 0,1mm ročně, pak 2mm puklice se za 20 let bez péče rozpadne v červený prach. Dřevo ale ne, i neošetřené došky na střeše fungují desítky až stovky let. Za lepších okolností se něco konzervuje...ale to platí i pro železo i pro dřevo, pro obojí různě. To, že se nenašla železná puklice, to neznamená ve vztahu k dřevěným puklicím, které se taky nenašly, vůbec nic.
Svatopluk vyslal tajně početné vojsko a přepadl Bavory, kteří byli zanecháni na břehu řeky Dunaje ke střežení lodí. Jedny pobil, druhé dal utopit v řece, jiné pak odvedl jako zajatce.
slaviček:
to budeš muset sáhnout do numismatické literatury, zkusím se podívat do článku, ze kterého jsem čerpal, zda tam je nějaký odkaz.
K těm věcem: Je to např. třmen z Pohanska či Prachovských skal, 2 třmeny z Bělkovického mlýna(zatim nepublikované) či část třmene z Prahy.
Samozřejmě těch věcí je víc, v souč. době je zpracovávám.
Pokud tedy nejsou prokázány puklice železné domnívám se , že by bylo rozhodně serioznější přijmout variantu štítů bez puklic,alespoň pro VM řadové bojovníky. Je zajímavé , že doposud nikdo (snad se nemýlím) nespekuloval s tzv. "jezdeckým držením štítu". V jednoduchém provedení jde o výrobně nenáročný (plochý štít, 4x díra, 2x řemen ze surovky zavázaný na uzel), principielně by odpovídal popisu "hrubého slovanského štítu" a navíc tento způsob držení poněkud uvolńuje levou ruku která pak bez problémů může držet zásobní oštěpy, které, alespoň dle literatury tvořily základní výzbroj slovanského bojovníka. Kromě toho je tento způsob na rozdíl od dřevěného umba a různých komplikovaných madel výrobně rychlý a řemeslně nenáročný.
Kdybych štít nosil, tak se ani do debaty míchat nebudu, protože bych byl ovliněn potřebou hájit "moje" provedení 
