Štíty

Vojenství a vše co s tím souvisí

Moderators: melkel, Jura, Wothan, Kain, Rab, Begbie

User avatar
abaddon
Site Admin
Site Admin
Posts: 2015
Joined: Thu 01. Jan, 1970 1:00
Contact:

Post by abaddon »

predpokladam ze hraje roli hloubka ty jamy, aby se to teplo z tech kamenu vubec dostalo napovrch ne?
User avatar
Mokohtavenotaxe
Stálý přispěvatel
Stálý přispěvatel
Posts: 254
Joined: Thu 01. Jan, 1970 1:00
Location: Ústí nad Labem
Contact:

Post by Mokohtavenotaxe »

abaddon wrote:predpokladam ze hraje roli hloubka ty jamy, aby se to teplo z tech kamenu vubec dostalo napovrch ne?
Celá jáma není moc hluboká, respektive je tak hluboká kolik máme kamení, plus tak 15 - 20 cm výplň hlíny. Proces se provádí postupně (příliš horka by mohlo kůži i spálit) - lijeme zvolna a celé několikrát opakujeme. Když se pracuje správně vyrve kůže ty kolíky několikrát ze země (kůže se smršťuje směrem do středu)! Takže se přetloukají.
Pokud se chce vymodelovat vypokulý tvar zasype se, po několikerém vysrážení hlínou, na ni se nandají další kameny a opět zasype hlínou, tak aby se vytvořil kopeček. Přes něj se znovu kůže vypne a také zasype hlínou. A ještě jeden důležitý detail, při zasypávání se do jámy vloží dřevěný kůl. Po jejím zasypání a vypnutí kůže, se vytáhne a do vzniklého otvoru se opět lije voda.
Image
zoone
Stálý přispěvatel
Stálý přispěvatel
Posts: 587
Joined: Thu 01. Jan, 1970 1:00
Location: Modra/Olomouc/Prostějov
Contact:

Post by zoone »

melkel wrote:
Seraf wrote: Ještě mám otázku, to dřevo bylo asi smrk, že? - myslím podle fotky, nepoužíval se spíš dub nebo buk - z hlediska pevnosti?
Rád se nechám poučit.. 8)
Dub by byl sviňsky těžký, buk taky a navíc se tříští. Dle nálezu (pravda vikingských štítů) bylo nejčastějším materiálem právě dřevo z jehličnatých stromů, hlavně borovice. Lípa je moc měkká. Budeme experimentovat se štíty z břízy, je to lehké a houževnaté dřevo.

Já se nedivím, že vikingové měli štíty z jehličnatých stromů. Stačí nahlédonut do jakékoli knihy o fytogeografii a pochopíte proč... :badgrin:

Bavil jsem se s jedním šermířem a tem mi potvrdil, že štíty z lípy a taky topolu jsou velmi výhodné, protože tyto dřeva se zatahují. Tzn že zbraň do nich zaseknutá se tam zaklíní na pevno a protivník o ni přichází. Tím se stává na nějaký ten čas oslabeným :evil: :badgrin:

A pokud se jedná o břízu je na štíty podle několika "dřevařů" nevhodná...
melkel
Stálý přispěvatel
Stálý přispěvatel
Posts: 1433
Joined: Thu 01. Jan, 1970 1:00

Post by melkel »

zoone wrote:
Bavil jsem se s jedním šermířem a tem mi potvrdil, že štíty z lípy a taky topolu jsou velmi výhodné, protože tyto dřeva se zatahují. Tzn že zbraň do nich zaseknutá se tam zaklíní na pevno a protivník o ni přichází. Tím se stává na nějaký ten čas oslabeným :evil: :badgrin:

A pokud se jedná o břízu je na štíty podle několika "dřevařů" nevhodná...
Lípu bych nevolil, je moc měkká, topol....hmmm. Ad bříza - nerad bych nesouhlasil s dřevaři, ale letos zkoušeli jeden štít z břízy prostřelit - neúspěšně. Na rozdíl od štítu smrkového. Go figure :)
zoone
Stálý přispěvatel
Stálý přispěvatel
Posts: 587
Joined: Thu 01. Jan, 1970 1:00
Location: Modra/Olomouc/Prostějov
Contact:

Post by zoone »

Melkel: je to možné... Já jsem ve fázi shánění vyschlého dřeva (topol a lípa) :wink:

Bylo by možné nám neznalým přiblížit, jak a čím ty štíty zkoušeli prostřelit. Popřípadě z jakého dřeva a konstrukce byly a hlavně jak to dopadlo???

Štíty ze smrku nejsou moc dobré... Alespoň nám se tak nezdají. K tomu musíš připočítat, že smrk u nás není původní (teda na většině území), takže bych z jehličnanů spíš volil borovici... Ta je ale zase poměrně těžká a pokud by byla dobře prorostená tak by mohla něco vydržet...
Ondra
Občasný přispěvatel
Občasný přispěvatel
Posts: 148
Joined: Thu 01. Jan, 1970 1:00
Location: Lopeník
Contact:

Post by Ondra »

to celkem pochybuju, ze vymyslis nejakou zelenou barvu na stit :(
Jestli se ti neco povede, tak dej urcite vedet co a jak. Viz. sekce barveni: http://livinghistory.cz/modules.php?nam ... topic&t=92
User avatar
Mokohtavenotaxe
Stálý přispěvatel
Stálý přispěvatel
Posts: 254
Joined: Thu 01. Jan, 1970 1:00
Location: Ústí nad Labem
Contact:

Post by Mokohtavenotaxe »

A co zelená hlinka? Tzv. Česká země? 8)
User avatar
Mokohtavenotaxe
Stálý přispěvatel
Stálý přispěvatel
Posts: 254
Joined: Thu 01. Jan, 1970 1:00
Location: Ústí nad Labem
Contact:

Post by Mokohtavenotaxe »

jak wrote:K těm hlinkám
v knížce o malířských barvách(název si nepamatuju)jsem četl že hlinku mýchali s vaječným žloutkem,tím vznikla vaječna tempera,po vyschnutí to přetírali rošlehaným bílkem.Vzhledem k tomu že ve středověku se malovalo převážně na dřevěný povrch, tak by to mohlo fungovat i na kůži.
Některý renesanční štíty byly taky malovaný temperou, možná by to stálo za pokus.V praxi jsem to ještě neskoušel!!
Já ano, maluji tím běžně na surovou kůži. Sice jde o indošské výrobky, ale technika je stejná. 8)
Co vím, tak se také používala verdigris, tedy měděnka!
User avatar
Mokohtavenotaxe
Stálý přispěvatel
Stálý přispěvatel
Posts: 254
Joined: Thu 01. Jan, 1970 1:00
Location: Ústí nad Labem
Contact:

Post by Mokohtavenotaxe »

vlamik wrote:takze ma niekto nejaky LH recept na nafarbenie koze na zeleno?
Určitě malířské techniky, tedy jak je popsána výše. Smíchat barevný prášek (hlinka, verdigris atd.) se žloutkem pro temperovou barvu, s vodou nebo řídkou klovatinou (klihovou) na vodovou barvu.
Bude záležet na tom jakou kůži chceš barvit. Pokud usni tak je lepší vodová barva, která se do materiálu vpije a při případném namočení se nesmeje (moc), temperovou barvu ze žloutků bych doporučil na syrovinu, ale třeba indiáni na ní malovali ještě za mokra, aby se barva také trochu vpila dovnitř. Pokud by se malovala na suchý materiál, udělá pouze vrstvu na povrchu a ta má mnohem kratší životnost i jiný vzhled.
Jo a doporučuji si odstíny nejprve vyzkoušet. Tempera i vodovka budou mít různé odstíny (i dost zásadní), při použití stejné hlinky a množství.
Jo a k té České zemi. Jeden můj kamarád jí, za vcelku levný peníz, kupoval v malířských potřebách (ne pro malíře pokojů, ale obrazů), kdesi v matičce Praze. Takže pokud se vám nechce podnikat výlety do okolí a plavit hlínu na hlinku, tak i toto je možnost.
A pak je ještě jedna: Tady v Mostě jsou lidé, kteří se získáváním hlinek různých barev a odstínů zabývají. Zdejší hnědouhelné lomy jsou prima lokalita. Takže jde i dojet sem a zakoupit je. Případně na některou z valných hromad Indian corralu, i tam se dají zakoupit.
poloop
Nováček
Nováček
Posts: 10
Joined: Thu 01. Jan, 1970 1:00

Post by poloop »

pokud se pigment (ať už hlinka nebo měděnka) smíchá s vodou tak bude pravděpodobně vždycky mdlejší barvy a bude se rozpouštět, s vaječným žloutkem bude barva jasná a skoro i lesklá ale pravděpodobně taky nebude moc odolná, dalo by se to fixovat mlékem, popřípadě šelakem (vycházím z malířských technik)
Ovšem pokud by se barva nanášela ještě na mokrej materiál (kůže) tak by mohl vzniknout podobnej efekt jak když se maluje na mokrou zeď (freska) a barva by se do kůže jakyby vpila a třeba by se nemusela nijak fixovat.
A další možnost by bylo pojit pigmet s fermeží (vznikne něco jako barva pro knihtisk) sice by to schlo déle ale neodrbe se to.
nevim na kolik by to bylo LH, ale většina materiálu co jsem uvedl by se dala v raným středověku asi najít
User avatar
Mokohtavenotaxe
Stálý přispěvatel
Stálý přispěvatel
Posts: 254
Joined: Thu 01. Jan, 1970 1:00
Location: Ústí nad Labem
Contact:

Post by Mokohtavenotaxe »

Jistě vodové barvy jsou řekněme jemnější. Z vlastní skušenosti ale vím, že když takovouto barvou namaluješ useň, nemusíš se nějakého rozpouštění bát. Tedy pokud je ta useň dostatečně savá (a nerozhodneš se v takovém oblečení přeplavat La Manche :wink:). Například jelenice. Pokud jde o nějakou hlazenku (hovězina, vepřovice, ale dělá se takhle i kozinka), tak se samozřejmě barvivo nenasákne dovnitř a jakýkoliv déšť jí smyje. Viděl jsem ale i hovězinu vyčiněnou stejným spůsobem jakým se běžně dělají jelenice, na tu by vodová barva také bez problémů fungovala.
Pokud jde o štít potažený surovkou, tak na ten pouze "temperu" - ale nikdy se tím nedocílí efektu akrylátových (a jiných) barev! K fixaci žloutkové barvy bohaťě postačuje ten žloutek. Po zaschnutí se už rozhodně nesmeje. V našem prostředí (mezi indoši), se ale malované věci ze surovky také ještě zvlášť fixují. To je ale z trochu jiných důvodů.
1) aby se ochránili negativní (nenamalované) plochy
2) aby výrobek dostal charakteristický vzhled. Používáme jednak slabý klihový roztok, případně kaktusovou šťávu (ta ovšem moc pro Ran.S. není).
User avatar
Mokohtavenotaxe
Stálý přispěvatel
Stálý přispěvatel
Posts: 254
Joined: Thu 01. Jan, 1970 1:00
Location: Ústí nad Labem
Contact:

Post by Mokohtavenotaxe »

A ještě mně napadla jedna věc. Jak tady již padlo kupují tady někteří syrovinu z Bydžova (viz článek na fóru). Takto opracovaná kůže ale nemá odstraněnou epidermis a tak je i na surové kůži vidět pigmentové zbarvení. V takovém případě nemůžete nechávat v ornamentu negativní plochy. Ten ornament by vám to rozbilo.
User avatar
Mokohtavenotaxe
Stálý přispěvatel
Stálý přispěvatel
Posts: 254
Joined: Thu 01. Jan, 1970 1:00
Location: Ústí nad Labem
Contact:

Post by Mokohtavenotaxe »

Ani tak nebude ta barva tak jasná. Lesklá samozřejmě, ale to udělá i ten žloutek.
Rodgir de Maille
Stálý přispěvatel
Stálý přispěvatel
Posts: 240
Joined: Thu 01. Jan, 1970 1:00
Location: 48°46'5.627"N, 16°53'20.687"E

Post by Rodgir de Maille »

A co pigment+lněný olej...? To vajíčko se do toho dá ještě přimíchat, trochu to zředí...

Jinak, někde jsem to psal, potřebuju nějakej recept na barvu na mandlák (podklad surovka), teda barvy dvě: bílou a červenou, musí to být barva dobře krycí, bo ten epidermis atd.. a asi budu prvně dělat bílou jako podklad a na ni červenou. Co ten lněnej olej, je to OH,OK?
Rodgir de Maille
Stálý přispěvatel
Stálý přispěvatel
Posts: 240
Joined: Thu 01. Jan, 1970 1:00
Location: 48°46'5.627"N, 16°53'20.687"E

Post by Rodgir de Maille »

Jo ještě, jaký jsou tak průměrný rozměry mandláku z 11.-12.Stol.?
Jen jestli jsem si to nechal udělat správně... [-o<
Post Reply