Zbraně raného středověku
Moderators: melkel, Jura, Wothan, Kain, Begbie, Rab
Když ale narážíte na ty hrušky a jablka - byl tu zmíněn vysloveně románský meč s paraořechovou hlavicí - ten se běžně používal až od 11.st. a "standardní" byl spíš ve 12-13.st. Takže jeho příčka vypadá jinak a její protažení nepochybně nebude ani samoúčelné ani dekorativní ani pouze symbolické (jo i to jsem se někde dočetl ) - z toho vyvozuju, že způsob boje, možné využití příčky a namáhání meče bude jiné než u starších mečů - ať už jde o Rs nebo o Antiku, kde se prokazatelně malé dřevěné příčky používaly také a to i u jezdeckých mečů. Čili netvrdil jsem, že se to nepoužívalo nikdy - o dřevěných příčkách v RS vím taky - některé spathy mají dřevěné příčky pouze obložené kovem, "svatoštěpánský meč" má jílec kostěný apod. Ostatně právě pro to jsem si to kdysi pořizoval - jen mně to zaráží u mečů románských nebo raně gotických a fakt je že jsem těch paraořechových hlavic viděl už hodně, stejně jako příček, ale na mosazné hlavice tohoto typu ještě nenarazil - z toho bych (uznávám odvážně) dovodil že ocel bude praktičtěkší, což koresponduje s mými zkušenostmi, přesto nebo spíš právě pro to mně ta Frankova hlavice opravdu zajímá. Jinak našel jsem i jiné odlévané hlavice a příčky i z pozdějšího období, ale šlo často o ceremoniální zbraně.
Koupím-li trpaslíka, do rána má dva metry.
Robur: jistě že ano, mnohokrát - soukromě i pracovně - v malé umělecké i ve velké průmyslové. V té první mi dělali nějaké bronzové a mosazné přezky, nákončí a další věci, v té druhé mi odlévali nějaké velké krámy z litiny - těla různých upínacích a měřících přípravků apod. Ale stejně jako Abaddon nějak nechápu, jak to souvisí s tématem.
Koupím-li trpaslíka, do rána má dva metry.
jak jste prisli na pevnost? v cem ma frenk pravdu?Ing. Havránek Jiří wrote:bronzy mohou být pevnější než měkká ocel při velmi dobré houževnatosti, Frenk má pravdu, jinak meč s poměrně dlouhou příčkou a hlavicí typu paraořech je zobrazen v Mnichovském evangelionáři - císař Otto III.. Paraořech u musel být etablovaný a rozšířený na počátku 11. stol.
tak znovu, prectete si znovu frenkuv prispevek a ukazte mi kde tam pise neco o pevnosti.... on zminuje obecne vlastnosti.... o prispevek dal odbornik na slevarinu robur mluvi o tvrdosti, ted se tu mluvi o pevnosti...
zaverem: ja obecne souhlasim s tim co pise treba begbie nebo co je psano v prispevku na ktery reaguju, co mi obecne vadi ze je tu souhlasne reagovano na naprosto nepresnou a zavadejici formulaci... myslim ze frenk v jinych prispevcich ukazal ze vi o cem mluvi, takze je skoda ze se v tomto pripade nevyjadril presneji...
Your freedom will grow each time you say: No!
robur: krome toho ze nejak nerozumim ... tak si dovolim podotknout ze byt v oboru nepracuji, neco malo o tom vim..
jak se ředí kov do jiných tříd? jak se s kovem přímo provuje? .... mám z tvého příspěvku pocit že taky provuješ s češtinou a nemáš k ní vstah
jak se ředí kov do jiných tříd? jak se s kovem přímo provuje? .... mám z tvého příspěvku pocit že taky provuješ s češtinou a nemáš k ní vstah
Your freedom will grow each time you say: No!
Ing. Havránek - k paraořechu asi tolik co máme na webu, včetně toho evangeliáře, nebo unikátních fotek Sigvina, rovněž z 11.st. viz: http://www.curiavitkov.cz/valka32.html.
Tady je detail:
Nicméně tenhle meč se používal od 11. do 13.st. a navzdory tomuto vyobrazení se zdá že opravdu výrazně dlouhé příčky byly běžnější až později, stejně jako hmotnější hlavice a delší jílce. Jako nejtypičtější bych je viděl právě v tom 12.st. - v 11.st. bychom asi našli (pokud se pletu opravte mně) ještě i vývojově starší typy a ve 13.st. zase mladší. Kryt příčkou i když tady asi spíš nechtěný naznačuje v textu i Kosmas. Ale to o čem jsem mluvil je, že se (podle mne) starší typ meče i jeho příčka používal trochu jinak než typy mladší - románské a raně gotické kde byla i příčka a hlavice namáhána asi trochu víc.
Robur: nepracoval, mám v tomhle směru jen školní znalosti, ve slévárnách jsem vždycky pouze jako zákazník, ale když se takhle blbě ptáš tak ti po pravdě odpovídám, že byl Ale ne, vážně - to že dneska umíme namíchat naprosto přesné složení slitiny a jejích vlastností neznamená, že jsme to uměli vždycky - tam kde jsem narazil na složení bronzu nebo mosazi (nebo něčeho mezi tím) šlo často o dost chaotické složení s obsahem všeho co se tam mohlo dostat ať už úmyslně nebo neúmyslně a dneska by se to zařazovalo dost obtížně. Proto jsem mluvil o tom že chybí statistický přehled složení bronzů a mosazí používaných na podobné odlitky částí mečů v RS (pokud jej někdo má, bral bych ho samozřejmě všema deseti) stejně jako porovnání měřené tvrdosti materiálu - tady jsem zatím vždycky narazil jen na měření tvrdosti ocelí na různých částech čepelí (třeba na meči z Blížkovic apod.). Měření tvrdosti odlévaných příček a hlavic, přiznám se bez mučení, vůbec neznám. Takže porovnávat moderní slitiny a vybírat z nich ty co se nám nejvíc hodí bude dost ošemetná věc, stejně jako u ocelí. Ergo bez toho přehledu je celá tahle debata jen hypotetická, protože nevíme co přesně porovnáváme a s čím.
Tady je detail:
Nicméně tenhle meč se používal od 11. do 13.st. a navzdory tomuto vyobrazení se zdá že opravdu výrazně dlouhé příčky byly běžnější až později, stejně jako hmotnější hlavice a delší jílce. Jako nejtypičtější bych je viděl právě v tom 12.st. - v 11.st. bychom asi našli (pokud se pletu opravte mně) ještě i vývojově starší typy a ve 13.st. zase mladší. Kryt příčkou i když tady asi spíš nechtěný naznačuje v textu i Kosmas. Ale to o čem jsem mluvil je, že se (podle mne) starší typ meče i jeho příčka používal trochu jinak než typy mladší - románské a raně gotické kde byla i příčka a hlavice namáhána asi trochu víc.
Robur: nepracoval, mám v tomhle směru jen školní znalosti, ve slévárnách jsem vždycky pouze jako zákazník, ale když se takhle blbě ptáš tak ti po pravdě odpovídám, že byl Ale ne, vážně - to že dneska umíme namíchat naprosto přesné složení slitiny a jejích vlastností neznamená, že jsme to uměli vždycky - tam kde jsem narazil na složení bronzu nebo mosazi (nebo něčeho mezi tím) šlo často o dost chaotické složení s obsahem všeho co se tam mohlo dostat ať už úmyslně nebo neúmyslně a dneska by se to zařazovalo dost obtížně. Proto jsem mluvil o tom že chybí statistický přehled složení bronzů a mosazí používaných na podobné odlitky částí mečů v RS (pokud jej někdo má, bral bych ho samozřejmě všema deseti) stejně jako porovnání měřené tvrdosti materiálu - tady jsem zatím vždycky narazil jen na měření tvrdosti ocelí na různých částech čepelí (třeba na meči z Blížkovic apod.). Měření tvrdosti odlévaných příček a hlavic, přiznám se bez mučení, vůbec neznám. Takže porovnávat moderní slitiny a vybírat z nich ty co se nám nejvíc hodí bude dost ošemetná věc, stejně jako u ocelí. Ergo bez toho přehledu je celá tahle debata jen hypotetická, protože nevíme co přesně porovnáváme a s čím.
Koupím-li trpaslíka, do rána má dva metry.
Proč sem Jirko pořád pleteš ten Otův evangeliář a paraořech? Proti větě "ale ten evangeliář ukazuje, že meč s paraořechem a dlouhou záštitou byl používán a ne okrajově kolem roku 1000 na císařském dvoře" se dá obratem namítnout že vycházíme-li (pouze) z iluminací, tak se kolem roku 1000 používala docela pestrá směska hlavic.
Jen tak letem světem: Codex Egberti - fol. 15v, Apokalypsa z Reichenau - fol. 3r a 48, Echternašský evangeliář Jindřicha III - fol. 43r...
Nedá mi to a musím opět podotknout že spoléhat na iluminace je cesta do pekla - prošel jsem jich za poslední měsíc víc než 1000 a často si rvu zbývající vlasy, jak moc stylizovaný daný výjev je.
Jen tak letem světem: Codex Egberti - fol. 15v, Apokalypsa z Reichenau - fol. 3r a 48, Echternašský evangeliář Jindřicha III - fol. 43r...
Nedá mi to a musím opět podotknout že spoléhat na iluminace je cesta do pekla - prošel jsem jich za poslední měsíc víc než 1000 a často si rvu zbývající vlasy, jak moc stylizovaný daný výjev je.
A když už byl založen řečený hrad Kamenec, kníže Břetislav, než odtud odjel, pojav stranou Mutinu...
Ing. Havránek Jiří: asi by stálo a moc by se mi líbilo kdyby to někdo udělal, ale obávám se, že si (my) musíme přiznat, že v současné době je to práce nad naše síly. Už pro to že by se musely katalogizovat hlavně skutečné artefakty jak říká Boza a ne iluminace - ty mají spíš jen doplňující informační charakter. Teď budu rád když se nám podaří v rozumné době rozchodit nějaký aktivní katalog výjevů mandlových štítů z 11-poč.13.st. pro inspiraci výrobců a uživatelů podobných věcí, kde ikonografii využít můžeme, ale při těch stovkách výjevů je to práce na dlouhé lokty.
Koupím-li trpaslíka, do rána má dva metry.
Omlouvám se za pozdní reakci, ale v současné době mám k netu omezený přístup. tak jenom stručně.
Abaddon: myslím, že z kontextu me odpovědi je jasné, že se jedná z mnoha fyzikalních vlastností o pevnost/tvrdost.
Pro zjednodušení se mezi archeology a nejenom jimi, používá označení železa pro ocel do 0,3 % C , tedy ocel , která se (pokud tam není Al apod.) nedá zakalit. Ostatně vlastnosti ocele/železa se v té době hodně odvíjela od jejich čistoty.
Wothan:
Je pravda, že archeometalurgie se příčkám mečů věnuje zřídka, nicméně známy jsou např. velice zajímavé poznatky z Mikulčic a nebo z Želovců ohledně avarských šavlí. Obecně se dá říci, že na jedné straně se vyskytují příčky z kvalitní ocele, nebo cementovaného železa a na druhé straně záštity jenom ze "železa". Přitom, se nedá říci: kvalitní čepel-kvalitní příčka a nebo naopak.
Zajímavé mi spíše připadá, že záštity jsou vesměs do čepele zapuštěné a i jejich konstrukce bývá leckdy velmi zajímavá a domnívám se, že s "vikláním" záštit může mít mnoho společného. To je opravdu na delší dobu, a proto i teď bohužel mluvím obecně. Nemyslím si, že to souviselo se způsobem boje resp. šermu, ikdyž jsem se to svého času rovněž domníval. Je v tom spíše mnohem víc prvek náhody.
Po té hlavici z bronzu se podívám, mám pocit, že se našla v Polsku, bohužel teď nemám po ruce publikaci od Lecha Marka, kde jsem to snad viděl.
Velice zajímavé jsou i , co se týče hlavic, poznatky ohledně hlavic. Ty byly obvykle dělany z docela "shit" materiálu, ne vždy seděly přesně na trnu rukojeti(různé klínky), uvažuje se ,že mohly být naráženy za tepla a někde jsem slyšel i pojem samosvorný úhel.
Abaddon: myslím, že z kontextu me odpovědi je jasné, že se jedná z mnoha fyzikalních vlastností o pevnost/tvrdost.
Pro zjednodušení se mezi archeology a nejenom jimi, používá označení železa pro ocel do 0,3 % C , tedy ocel , která se (pokud tam není Al apod.) nedá zakalit. Ostatně vlastnosti ocele/železa se v té době hodně odvíjela od jejich čistoty.
Wothan:
Je pravda, že archeometalurgie se příčkám mečů věnuje zřídka, nicméně známy jsou např. velice zajímavé poznatky z Mikulčic a nebo z Želovců ohledně avarských šavlí. Obecně se dá říci, že na jedné straně se vyskytují příčky z kvalitní ocele, nebo cementovaného železa a na druhé straně záštity jenom ze "železa". Přitom, se nedá říci: kvalitní čepel-kvalitní příčka a nebo naopak.
Zajímavé mi spíše připadá, že záštity jsou vesměs do čepele zapuštěné a i jejich konstrukce bývá leckdy velmi zajímavá a domnívám se, že s "vikláním" záštit může mít mnoho společného. To je opravdu na delší dobu, a proto i teď bohužel mluvím obecně. Nemyslím si, že to souviselo se způsobem boje resp. šermu, ikdyž jsem se to svého času rovněž domníval. Je v tom spíše mnohem víc prvek náhody.
Po té hlavici z bronzu se podívám, mám pocit, že se našla v Polsku, bohužel teď nemám po ruce publikaci od Lecha Marka, kde jsem to snad viděl.
Velice zajímavé jsou i , co se týče hlavic, poznatky ohledně hlavic. Ty byly obvykle dělany z docela "shit" materiálu, ne vždy seděly přesně na trnu rukojeti(různé klínky), uvažuje se ,že mohly být naráženy za tepla a někde jsem slyšel i pojem samosvorný úhel.