forum.livinghistory.cz

Martin má pravdu, při zlomení pochvy jakýmkoli způsobem je to na houby. Zatím u mě na pomyslném žebříčku vede teorie drahé zbraně v drahé látce.

Tady jsou zmíněné nějaké nálezy z Polska, obecně 11. století:







Zdroj: Samsonowicz Agnieszka, Wytwórzość skorzana w Polsce wczesnofeudaulnej, 1982

Možná to tu už bylo, ale při studiu rostliných zbytků jsem narazil, že pochvy se dělaly z bukového dřeva (Mikulčice Valy).

Což je za
a) hůře dostupné dřevo v oblasti jižní Moravy
b) podle mého názoru dřevo na hovno (pro pochvu)

Tak si to přeberte jak chcete

Naopak, nálezů zbytků dřeva na čepelích nožů je celá řada. Kování už je na nich méně ale taky se najdou.

Třeba takové. Vše Staré Město - Na Valách

Hosana, první pokus a celkem se povedlo :







Přijde na to trojlístkové řemení...

Prosím, nemá někdo fotku svojí nebo třeba i muzejní rekonstrukce trojlístkového řemení? Jde mi o celkové provedení tak aby byl výsledek prakticky nositelný a použitelný.

O systému řemenů mám celkem představu, ale radši bych si to ještě ověřil než začnu nýtovat a šít.

Jo, mám, jenže mám neodbytný pocit, že bych to dneska udělal jinak.

http://vikingove.eu/images/akce/2006_sl ... dra022.jpg

Jenže si přesně nejsem jistý jak - máš totiž mnoho možností, jak to doplnit různými jinými řemeny a řemínky. Mohlo to třeba viset přes rameno, za pochvu jen na jednom z jazýčků, a aby to neplandalo, mol tam být jen tenký řemínek bez přezek a nákončí. Třeba...

Viděl jsem repliku na výstavě o mečích co na ni dělal i Bárta.Teď nevím,možná je v Technickém muzeu v Brně nebo v Moravském zemském.

Boza: Můžu se zeptat jskou kůži jsi tu pochvu potahoval? A jakým postupem? Jinak vypadá moc hezky doufám že se časem doberu k podobnému výsledku.

Boza: můžu ti poslat fotku svého řemení. Trojlístek nemám, je nahrazen "otvírákem", ale princip je stejný.

Kuře: je to potažené takovou strašně šitózní kůží, co jsem vyhrabal v Řempu v Dlouhé ulici... původně takový světle šedý semiš Ušil jsem ji v ruce "vod voka" a natáhnul za mokra, po doschnutí obarvil lihovou barvou na kůži a napustil včelím voskem.

Knecht: můžeš prosím na bohdanzavináčatlascz? Byl by jsi moc hodný.

Tak jsem to řemení vyřešil nakonec takhle:



Nosí se to pěkně, v reálu se ten trojlístek nachází na zádech. Ty bronzy jsou práce někoho jiného

tak já to pojal rychlokvašně takto- javor, kozinka, bez kování:

Někde tu kdosi zmínil bukové dřevo, jako materiál na (tuším) originál VM pochvy. S tím, že je to špatně opracovatelný a těžký materiál na houby. U tupých mečů na scéniku možná, u těch doopravdy ostrých, se už ale začíná jevit jako velmi praktický. Prubněte to (totiž, břit zbraně se do měkčího dřeva při každém tasení i zasunutí zařezává natolik, že byste do roka a do dne mohli celou nákladnou pochvu zahodit). Dobrá švindl metoda je, použít buk jen ve formě tenoučkých latěk, vlepených mezi dvě "prkýnka" plochy pochvy, ze snadno opracovatelného, lehoučkého jehličnanu. Bez větší námahy velice uspokojivý a trvanlivý výsledek