Ronšperk píše:
Úplně se mi vybavila scéna, kde jsou asi tři dny před příjezdem senešala řádu na inspekci a tomu floutkovi co matlá obrázky v našem novém kostele, právě aby byly hotovy při příjezdu ctihodného bratra, klidně dojde ruměnec! No co se dá dělat! Hrom aby ho hnal! Vraž tam tedy černou a dostaneš o to méně zaplaceno.
No ještě, že mu nenamaloval ,,l'ahký gulomet'', to by sme na ty obrázky teprve čuměli.
Tak, jak jsem si myslel, ty obrázky vyvolávají rozpaky. Já osobně si myslím, že je to autorova licence. Ono jak někdo psal výše, s tou interpretací historických obrázků je to složité. Mám taky někde iluminaci templářu kde evidentne mají kříže na pláštích na pravé straně. Evidentně je tam malíř nakreslil proto, že na levé straně by je nebylo vidět a nehodilo se mu otočit scénu.
Ještě k té domněnce, že autor nikdy neviděl templáře ve zbroji. Podle seznamů zatčených templářů ve Francii, jich bylo jen velmi málo zařazeno jako rytíři. Podle záznamů pořízených po zatýkání si můžeme udělat obrázek o struktůře řádu v Evropě. Mužů ve zbroji bylo kromě hraničních oblastí s islámem poměrně málo a jsou doložené inventáře templářských domu provedené bezprostředně po zatýkání. M. Barber uvádí ve své knize Proces s Templáři jeden příklad z Francie: Byli tam tři templáři, ani jeden z nich nebyl rytíř. Statek měl obvyklé domácí a zemědělské vybavení včetně mlýna. Bylo tam dalších 27 osob, jako pomocníci a sloužící v domácnosti, kteří nebyli členy řádu. Byl tam kaplan, úředník, oráči, pasáci vepřů a ovčáci. Statek měl panské sídlo, kuchyni sklep, dormitář a kapli. V soupisu nejsou uvedeny žádné zbraně.
Je to v evidentním rozporu s tím co bylo nalezeno v templářských domech na Kypru nebo v současném Španělsku a Portugalsku.
V záznamech z procesu jsou mj. uvedeni templáři, kterí od vstupu do řádu pracovali na nějakém řádovem majetku jako zemědělci nebo pasáci a nikdy neopustili své místo ani se nikdy nezúčastnili kapituly.
Bohužel existuje mylná doměnka, že Evropa protkaná soustavou templářských komened, rovná se protkaná vojenskými posádkami. V relativně bezpečném vnitrozemí evropy si myslím, že by to bylo i zbytečné. Majetek církve byl nedotknutelný pod trestem vyoobcování. Samozřejmě, že v evropě byli i templáři v činné vojenské službě, ale nebylo jich tolik jak se všeobecně soudí. Myslím, že bojeschopní muži byli většinou odesláni co nejdříve do Sv. země, aby mohli co nejdříve plnit jeden ze čtyř řeholních slibů a to bojovat pro udržení Sv. země. Vzhledem k tomu, že se uvádí, že vydržování jednoho rytíře stálo tolik co vyprodukovyly v evropě dva velkostatky, bylo myslím z ekonomických důvodů snazší si na nějakou strážní službu, eskortu peněz a pod. najmout žoldnéře. Pod vedením jednoho nebo dvou templářů, a nemuselo se jednat o rytíře, mohli směle vykonávat tuto práci a poměrně levněji. Rytíř, templář, byl velmi drahou bojovou jednotkou. Když pomineme výcvik, který už měl za sebou při vstupu do řádu, měl nárok na tří koně, dextraria, palefrída, a soumara ( roncina ). Bylo potřeba mu platit zbrojnoše, jenž nebýval nutně členem řádu, zakoupit mu vyzbroj a tu udržovat v bojeschopném stavu. To všechno bylo mnohem více zapotřebí za mořem než v Evropě.
=D> 
[-o< 
Tak teď jsi mě pobavil. 
