Nože

[Kain]

Kde je téma o nožích, co tu bylo? Přesunul jsem ho sem z řemesel, tomu je už nějaký měsíc. Ponechal stínové forum v řemeslech a pak ho smazal, taky dávno. Takže existovalo už jen jediné forum tady v RS - vojenství. A teď koukám, že zmizelo...nevíte, kde je?

[Bereck]

Taky jsem ho hledal a nenašel ! Asi budeme muset začít novou diskusi.

[Flemon]

Taky jsem ho hledal a nenašel ! Asi budeme muset začít novou diskusi.

Ahoj,tak já začínám.Zkouším v kovárně nože-mám Knechtův chirurgický, mám už i s trnem,rád bych ještě nějaký s rukojetí z přírodních materiálů-dřevo či kost.Pokud to nechci narážet na trn ale přiložit ze stran-máte ponětí jak to spojit aby to bylo LH únostné?Lepit?Nýtovat?Jo a má to být nůž odpovídající RS.
Děkuji.

[Knecht]

Udělej nýtované střenky, nálezy jsou sice dost výjimečně ale jsou.. . Jsou ovšem dost specifické a dobrých replik jsem zatím moc neviděl. Chce to okouknout v museu. Třeba v MZM v Brně jich několik mají ve stálé expozici.

[Davis]

Zdravím vás.
Chtěl bych vstoupit do této diskuse, protože jinde jsem radu nenašel. Potřeboval bych informace i s nákresy tvarů nalezených slovanských nožů (10.stol. a dříve z našeho území Přemyslovských Čech i Velké Moravy). V dosud prolistované literatuře Měřínský: České země od příchodu Slovanu po Velkou Moravu I. II.,Kouřil: Slovanské osídlení českého Slezska, Galuška: Doteky předku, jsou sice otištěny fotografie i nákresy, ale většinou chybí potřebné měřítko k odvození šířky a délky.
Jen v Měřínském jsem se dočet v kapitole o chladných zbraních - že od pracovních nožů se válečné nože lišily délkou, která u válečných nožů překračuje 20cm. Můžete mi poradit, kde mám vyobrazení takového válečného nože najít? Dále by mne zajímala povrchová úprava čepelí slovanských nožů pracovních i jiných. Byla vždy čepel nože perfektně vyleštěna, tak jako např. čepele mečů, nebo lze z dochovalých nálezů konstatovat, že povrch některých čepelí nebyl vůbec leštěn a jsou na nich dokonce i viditelné údery kovář. kladiva? Uvědomuji si, že železo bylo v ran. středověku drahé a majitel takového nože si jistě svého majetku vážil. Jaký materiál by byl vhodný k výrobě rukojeti kromě parohu, jaký typ kostí a jaké druhy dřeva? Předem děkuji za kladnou odpověď.

[Knecht]

Publikovaných velkých nožů je minimum, tzv. bojové nože a jejich délková odlišnost je do značné míry mýtus, přebíraný z jedné publikace do druhé - většina bojovnických hrobů obsahovala docela malé nožíky. Značná část těch velkých je ze sídlištního materiálu a často nepublikovaná.
Povrchová úprava je těžko postižitelná, vzhledem ke korozi. Pokud ale vezmeme v úvahu, že některé nože byly na povrchu čepelí zdobeny (rýhováním, vzácněji tausií), je pravděpodobné, že alespoň část jich nějak leštěna byla, byť třeba ne na zrcadlo.
Materiál na rukojeť - paroh na to z dobového hlediska představuje snad nejméně vhodnou surovinu, v nálezech je jeho zastoupení mizivé a přírodní surová parohovina, tolik oblíbená na dnešních výrobcích, se prakticky vůbec nevyskytuje. Nejčastější byly rukojeti dřevěné. Z našich nálezů nemáme moc případů, kdy by zachované dřevo stálo za zmínku, maximálně na rozbor druhu dřeviny. Z Německa, Ruska a Polska nálezy dřevěných rukojetí máme. Některé jsou pěkně vyřezávané. Dřevěné byly často i pochvy, vzhledem k zachované výzdobě na jejich povrchu (málo, ale najde se), zřejmě nebyly všechny ani potahované. Vzácněji se vyskytne kování na pochvě nebo rukojeti.
Kostěných rukojetí je málo. Občas se vyskytne paroh v podobě střenek, někdy zdobených rytím.

[zoone]

Pekna typologie cepeli je ze Stareho Mesta, ale bojove noze necekej. Je to ve starem Hrubem. Je tam i par obrazku nozu s rytou parohovou strenkou. A taky celkem dobry pokec o nozich. Muzu jen vrele doporucit.

[Knecht]

Já jsem nože - podle mého názoru - solidně rozebral v diplomce, už jsem tu někde dával link.

[Boza]

Zajímavá jednobřitá zbraň je publikována z Olomouce (Dohnal Vít, Olomoucký hrad v raném středověku II, Archaeologiae Regionalis Fontes 6, Olomouc 2005), je dokonce vyfocená na přebalu - délka 410 mm, čepel poměrně úzká 30 mm. Je tam i odkaz na další podobné - hrob 55 na Staré Kouřimi (Šolle 1959) a Jindřichov nad Ohří (Měřínský 1997).

Dost nožů je i z Budče, ale to jsou čepele mezi 10-20 cm.

[Kain]

Ono je taky trochu zjednodušené označovat dlouhé nože (cca 20cm) jako válečné...a tak. Doporučuju Knechtovu práci...

[Knecht]

tu kudlu z Olomouce jsem už hledal, Dohnal ji ale datuje do předvelkomoravského horizontu, sice to není úplně jisté (je ze sídliště), ale avarské bronzy tam nějaké jsou a ta čepel se těm avarským celkem podobá. Kouřimský "mečík" je takový svérázný. Celkově se dá říct, že ty z velkomoravských velkých nožů, které se dají datovat, vypadají úplně stejně jako ty malé, akorát mají větší rozměry. Žádné saxy s lomeným hřbetem a podobně. Teda aspoň o takových nevím. Čepel málokdy překračuje 20cm a i to je veliká výjimka.
Existuje pár divných exemplářů, jako ten sekáč z Pohanska např. (který se taky nedá moc dobře datovat)

[hawkwind]

No já teda když koukám na ty nože z Pohanska, nebo ze Staré Boleslavi, tak saxů s lomeným hřbetem je tam spousta, akorát že jsou 10- 15 cm délky čepele, místo do metru jako v tom germanickém prostředí. Jinak jsou tam i s tordovanými jádry a vlnkovitě navařeným ostřím, které evidentně měly pěknou povrchovou úpravu. IMHO - profil těchhle nožů byl prakticky vždycky klín, takže i levný výrobek měl ostří obroušené od štosů -i pokud bys to brousil v ruce na nějakém balvanu a ne na brusu, bude na něm nakonec minimum stop po kování.
Nemluvě o faktu, že když jsem já schopen nakovat ty plochy rovným kladivem, že na nich nejsou štosy, tak to profesionál udělá bez problémů hladké. Ten "brut de forge" "neotribal" pomlácenej povrch je řekl bych historicky nesprávně a je to jednak lenost kovářů, druhak povědomí veřejnosti o tom jak má vypadat "ruční výroba".

[Knecht]

ale jo, lomený hřbet se objevuje, stejně jako tvar podobný bowie hrotu, jde mi o to, že - jak říkáš - jsou to relativně malé čepele a že ty velké zase mívají vcelku obyčejný tvar.

[hawkwind]

Zrovna z tý boleslavi je tam ten sax pěknej větší. Je evidentní, že těch velkejch kucháků moc nebylo, ale pravidla ohledně tvaru a zároven´velikosti bych si definovat netroufl.

[Knecht]

Ono by to chtělo na nože nějakou novou shrnující práci, všechno je buď zastaralé, nebo soustředěné na jednu lokalitu. Navíc to obvykle píšou lidi, co nože ani nevyrábí, ani nepoužívají, ani s nimi nebojují. Pak to podle toho vypadá.
Já se osobně zabýval výzdobou, ne celkovými tvary a jejich rozšířeníma počty, ale takhle mi to obecně připadá na základě toho co jsem viděl z dostupných věcí i z mikulčického nálezového fondu.
Ale co vím, rozjíždí se jakási větší a dlouhodobá akce ohledně mapování výrobních postupů na základě metalografie. Je to něco kolem J. Hoška z Prahy. Co mi říkal kámoš co k němu jezdil dělat analýzy ke svým věcem, prý z těch rozborů leze jeden zajímavý nůž za druhým. Navářené břity, skládané čepele a podobně. Výsledek by měl stát za to.