Stavba katapulty

Post by **Wothan** » Sat 30. Sep, 2006 8:18

Jo, v pohodě, ono se to dalo pochopit asi i jinak

rabi · Post by **rabi** » Mon 02. Oct, 2006 7:22

Měl bych možna zajímavou poznámku ohledně stavby obléhajících strojů přímo na místě. Díly z čerstvě pokáceného dřeva byly spojovány raději provazy než železnými obručemi a zpočátku tak byla váha projektilu menší, než u stroje se suššího dřeva, aby nedošlo k prasknutí vahadla.
Pročítám zrovna polskou práci Andrzeje Michalaka o východních Slovanech a jsou tam kapitoly o byzantských obléhacích strojích a jejich taktice s důrazem na střelbu v kontrastu s Rusy a jejich bojem na tělo. Měl by tam být i poměry váhy závaží a projektilu.

Post by **Wothan** » Mon 02. Oct, 2006 17:35

To se ovšem asi týká spíše vahadel apod. konstrukcí - ty catapulty jsou poměrně dost náročné konstrukce kde se běžně používalo přinejmenším v Antice kování apod.

rabi · Post by **rabi** » Tue 03. Oct, 2006 7:28

Ano myslel jsem vahadlový katapult. Údajně po dvou týdnech, pokud se jednalo o vahadlo z jehličnanu, kdy náležitě proschlo, bylo možné vrhat projektily v plné váze.
Jinak pokud někdo by jste chtěli něco takového stavět, tak mám plány na stavbu funkční repliky pro interierové použití na hliněné kuličky

Post by **Wothan** » Tue 03. Oct, 2006 16:09

Aha, zase lapsus v terminologii. Vahadla nejsou katapulty i když to tak laická veřejnost prostě bere. Katapulta, catapulta (nebo taky euthytonon) je vždycky tormento. Vahadla měla různé názvy, ale proto že se v Antice prakticky nepoužívala a k jejich většímu rozvoji tak došlo vlastně až v Byzanci a ve středověké Evropě, nedá se tu použít přímo klasická antická terminologie. Čili nějaké ty blidy, trebucia, trebuchety apod. U nás se tomu často říkalo jen prostě "prak" nebo "velký prak" a to někdy třeba i v jinak latinsky psaných pramenech. Zkus tomu taky říkat prak nebo vahadlo ať v tom zbytečně nemáme bordel.

rabi · Post by **rabi** » Wed 04. Oct, 2006 8:40

Už brzy bych měl elektronicky aktivní, takže určitě pošlu. Jedná se model praku v měřítku 1:50, jehož velký bratr byl postaven a následně vyzkoušen na svazarmovském letišti u Drahutuše pár kilometrů od Helfštýna někdy v roce 1986-87. O celé této akci mám článek, kde jsou popsány i problémy s otevíráním kapsy, aby projektil nakonec letěl optimálně v ideálním nastavení samospouště pod úhlem odhozu 45°. Nejlepším výkonem bylo 200m, kdy váha projektilu ( bečky) byla 90kg, zátěž kolem 6t.

Post by **Begbie** » Wed 04. Oct, 2006 11:22

To je z ABC že ?

rabi · Post by **rabi** » Thu 05. Oct, 2006 7:29

Jasně

Před několika lety jsem dělal čistky mezi ročníky od roku 1980 až 1991 a musel jsem je zredukovat jenom na články a vystřihovánky, případně návody, které by se ještě hodily.
Ale říkám si, že možná mé příspěvky ohledně praku by byly spíš vhodnější na diskusi vrcholného a pozdního středověku.

Post by **Rab** » Fri 06. Oct, 2006 8:15

Jo, jo, my pamětníci si ještě vzpomínáme na to, kterak tento prak stál na předhradí Helfštýna a kterak nám létaly zapálené "koule" vrhané z něj, nad hlavami, nám, užasle hledícím a stojícím na "široké zdi" (štítové přední hradbě), při nočním dobývání hradu (tuším 1987)...

Post by **Rab** » Fri 06. Oct, 2006 8:19

Ještě jsem si vzpomněl, že mám okopírované plány na filmové praky dělané pro natáčení Johanky z Arku (Luc Besson) - sice pro film a pozdní středověk, ale kdyby to nějaký vážný zájemce chtěl, rád zapůjčím.

Vladan · Post by **Vladan** » Wed 22. Nov, 2006 9:58

Tak jsem konečně sehnal materiál a snad si přes zimu najdu čas na stavbu.

Otázka na ty z vás, kteří mají se stavbou zkušenosti: Nepodařilo se mi sehnat vyschlou dubovou fošnu (průřez 50x200). Když jí budu nechávat vyschnout, tak se zkroutí a možná na koncích popraská. Jak jste to dělali vy? Stavěli jste z vyschlého dřeva, nebo ze syrového a pak nechali konstrukci vyschnout? Ve starověku a středověku se obléhací stroje stavěly až na místě (až na pár věcí, které si vezli sebou), tudíž to museli postavit také ze syrového. Já své vlastní zkušenosti nemám, a tak se obávám o pevnost konstrukce.

Díky za radu.

Müscha · Post by **Müscha** » Wed 22. Nov, 2006 12:39

A nebyly ty stroje náhodou na jedno použití a prostě to dřevo nestihlo vyschnout, tak to nějak neřešili?

Vladan · Post by **Vladan** » Wed 22. Nov, 2006 13:22

Některá obléhání zase tak krátkodobá nebyla, a jestliže se vedly války přibližně od května do řína, byly stroje vystaveny i vysokým letním teplotám a přímému slunečnímu záření, a tak mohly vysichat fakt docela rychle, což není moc dobrý. A to nějak řešit museli.

Müscha · Post by **Müscha** » Wed 22. Nov, 2006 13:30

Sichr, ale nebyly ty mašiny prostě spotřební? Když to ruplo nebo to nepřítel zničil, tak se hned postavila nová?

Archimedes · Post by **Archimedes** » Wed 22. Nov, 2006 13:31

Ty největší stroje byly velké praky - a tam se vzhledem k jednoduchosti principu nějaká ta vůle vzniklá schnutím snese. I když tak velké stroje spadají až do vrcholného středověku...
U strojů vyžadujících preciznost se zas ty citlivé části dají stěhovat rozebrané. Když se pak trochu zkroutí jen stojan ze syrového dřeva, nic se neděje.

Co se rozbije, se buď udělá znova nebo vyhodí...

Ale některé části se zpevňovaly kováním, to nemuselo být jen čistě kvůli odolnosti, ale možná to pomáhalo i právě kvůli tomu kroucení. Ale nejsem tesař, tak si tím nejsem jistý