Knihy

21. století - literatura, instituce, akce...

Moderátoři: Trubadix, Wothan, Alexandr

Merlkir
Nováček
Nováček
Příspěvky: 25
Registrován: čtv 01. led, 1970 1:00

Příspěvek od Merlkir » čtv 08. kvě, 2008 16:37

Alexandr Veliký - Paul Cartledge:

http://www.kosmas.cz/knihy/137569/alexandr-veliky/

dost dobrá kniha. Ale pozor, jen pokud máte o Alexandrovi přehled. A to docela slušný. Není to životopis, už vůbec ne něco jako Ctnosti Války (zpětně mi přijdou dost laciné a tendenční). Dobré komentáře jsou k této knize na amazonu, teda..ty pozitivní. Lidi tam tomu vytýkají, že je to nuda a zmatené. Což dovedu pochopit, pokud od toho člověk čeká detailní popisy bitev a obrázky. Jde spíš o velmi podrobné rozebrání všech možných aspektů Alexandrova života s pedantskou pečlivostí a citací zdrojů + autorův názor, který neprezentuje jako kánon, ale doplní vždy i další pohledy na věc.
Pro zájemce o Alexandra výborná věc.

Když už jsem u Alexandra, tohle byste někdo neměl? i v pdf, nebo nějak naskenované.

Head, Duncan. Armies of the Macedonian and Punic Wars 359 B.C. to 146 B.C. (Worthing, Sussex, UK: Wargame Research Group, 1982)

Merlkir
Nováček
Nováček
Příspěvky: 25
Registrován: čtv 01. led, 1970 1:00

Příspěvek od Merlkir » pon 26. kvě, 2008 8:38

Neměli byste někdo (ať už živě nebo v pdf) nějaké knihy od nakladatelství Montvert?
Mám Seleucid Army a Ptolemaic Army a sháním The Bactrian Army (oba díly), případně Persian Army od Duncana Heada.

Slayertplsko
Nováček
Nováček
Příspěvky: 6
Registrován: čtv 01. led, 1970 1:00

Příspěvek od Slayertplsko » ned 25. led, 2009 14:31

Neviete niekto o nejakej literature venovanej pobaltskym Venetom?? Jedna sa o etnikum, ktore spomina ako prvy tusim Plinius ako Venedi Sarmatae a neskor Tacitus ako Venethi. Chcem o nich zistit co najviac. Vdaka.

Wothan
Stálý přispěvatel
Stálý přispěvatel
Příspěvky: 5492
Registrován: čtv 01. led, 1970 1:00
Bydliště: Liberec
Kontaktovat uživatele:

Příspěvek od Wothan » ned 25. led, 2009 20:44

Tak to bych se musel podívat do Plinia, nějak si to nepamatuji. Ale mladší - pozdně římští a byzantští autoři používají slovo "Veneti" mimo jiné i k obecnému označení slovanských kmenů - například i těch se kterými se setkávali na Dunaji aj. Takže tady bude asi trochu těžké zjistit o koho mohlo jít původně v Tacitově době. Jméno samo mohlo být později i přeneseno (viz. třeba "Skytové" v byzantských pramenech aj.)
Koupím-li trpaslíka, do rána má dva metry.

Uživatelský avatar
lubossek
Nováček
Nováček
Příspěvky: 42
Registrován: čtv 01. led, 1970 1:00
Bydliště: Praha
Kontaktovat uživatele:

Příspěvek od lubossek » pon 26. led, 2009 10:19

ono je totiž jméno Venetů relikt původního označení západních Indoevropských kmenů, ti se měli označovat *wen-eto- a zjistit kteří Venetové byli Slovani, kteří patřili ke Gremánům a kteří byli "pravými" Venety se nedá jentak rozhodnout.... stejně nevíme, jestli u dávných východních Indoevropanů byli pod označením *árja- myšleni Íránci anebo Indové....
Hama sar ba sar tan ba kuštan dihém, | Az án bih ki kišwar ba dušman dihém.
(Vydám vše, celé tělo k usmrcení, | je to lepší než vydat zemi nepříteli)
Hakím Abú-l-Qásim Firdausí Túsí

Slayertplsko
Nováček
Nováček
Příspěvky: 6
Registrován: čtv 01. led, 1970 1:00

Příspěvek od Slayertplsko » pon 26. led, 2009 21:33

árja pouzivali pokial viem aj indovia aj iranci - iranci urcite, dodnes sa ta krajina vola Iran.

A co sa Venetov tyka, viem o troch etnikach s tymto menom. Vyssie spomenuti, potom Veneti jazykovo pribuzni italickym kmenom zijuci v severnej Italii, a Veneti v Bretonsku - ti boli mozno kelti, neviem.

Mozno sa jedna o povodne jedno etnikum, ktore z nejakych dovodov migrovalo odniekial do tychto oblasti - ale dokazat to je takmer nemozne, aspon zatial. Co sa pobaltskych Venetov tyka, pokial viem prevlada nazor, ze to bol nejaky narod patriaci do centumovej skupiny (teda nie Slovania). Niekde som cital, ze praslovancina prevzala niekolko centumovych slov v ranom obdobi, ale nic viac som sa nedozvedel. Zrejme ich Slovania neskor asimilovali a Germani pouzivali stary etnonym pre svojich novych susedov nadalej. Ako porovnanie moze sluzit exonym, ktory Slovania pouzivali na oznacenie roznych nomadskych narodov v dnesnom Madarsku - Ǫgre (zrejme z kmenoveho zvazu Onogur, ktory sa tam usadil okolo roku 670 - v roku 860 sa toto uzemie spomina ako Uuangaria), neskor boli takto oznacovani Madari. Alebo Bohemia (Boiohaemum) a mnoho dalsich pripadov.

Preto sa zhanam po nejakej literature, lebo sa mi tu vynara strasne vela otazok. :lol:

Slayertplsko
Nováček
Nováček
Příspěvky: 6
Registrován: čtv 01. led, 1970 1:00

Příspěvek od Slayertplsko » pon 26. led, 2009 21:37

lubossek píše:ono je totiž jméno Venetů relikt původního označení západních Indoevropských kmenů, ti se měli označovat *wen-eto-
Zaujimave, o tom pocujem prvy krat. Viem len, ze Pokorny to meno odvadza od wen- ''milovat, priat si...''.

Uživatelský avatar
lubossek
Nováček
Nováček
Příspěvky: 42
Registrován: čtv 01. led, 1970 1:00
Bydliště: Praha
Kontaktovat uživatele:

Příspěvek od lubossek » úte 27. led, 2009 13:49

Slayertplsko píše:
lubossek píše:ono je totiž jméno Venetů relikt původního označení západních Indoevropských kmenů, ti se měli označovat *wen-eto-
Zaujimave, o tom pocujem prvy krat. Viem len, ze Pokorny to meno odvadza od wen- ''milovat, priat si...''.
já se zabývám indoeuropeistikou, se zaměřením na íránský jazyky, ale i o Venetech něco málo znam.... obecně se soudí, že venetština patřila ke kentumovým jazykům (praslovanština i prabaltština však byla satemová), ale poznání toho jazyka je mizerný, jelikož sami veneti nenechali moc památek... otázkou je i jejich lokace v Evropě, potomci jedněch "Venetů" nám zanechali stopu ve Walesu kde se po nich jmenuje provincie Gwynedd (a podle toho pak i část Bretaně nazývaná Gwened, žabožroutsky Vannetais), další "Veneti" se nám zvěčnili ve jménu Benátek Venezia, pak víme o středoevropskejch "Venetech" (Wendech podle dobovejch pramenů esli se nepletu)... o "Venetech" v Pobaltí slyšim poprvý. Je evidentní, že pojem "Veneti" tudíž označuje větší množství kmenů, který spolu ani nemusely bejt příbuzný (alespoň co se týče jazyka).... a to neuvažuju o původu jména Vendolů, ale ten kořen zní taky "podezřele"

ke kořeni - *wen- v indoevropštině značilo také (z)vítězit - viz. angl. win, lat. vinco atd. ... (milovat se řeklo eště i *h1erh2-, ale tvar kořene je dost spornej) - budeme-li uvažovat o tom, že se Indeovropani do Evropy dostaly ze stepí Střední Asie tak tu oblast museli nějakym způsobem vyhrát, proto ten název svym způsobem odpovídá (je to ovšem interpretace, ne fakt, buď se mýlim já anebo Pokorny)...

budeš-li mít zájem můžu někde vyhrabat Encyclodaedia of Inde-European Culture a poslat ti scan (pokud ho teda na kompu najdu), možná tam něco bude....
Hama sar ba sar tan ba kuštan dihém, | Az án bih ki kišwar ba dušman dihém.
(Vydám vše, celé tělo k usmrcení, | je to lepší než vydat zemi nepříteli)
Hakím Abú-l-Qásim Firdausí Túsí

Slayertplsko
Nováček
Nováček
Příspěvky: 6
Registrován: čtv 01. led, 1970 1:00

Příspěvek od Slayertplsko » úte 27. led, 2009 18:27

Vinco som nasiel v slovniku od kmena *weik-, win od *wen(w)-. Potom som nasiel este jeden kmen - *wenǝ- (milovat, priat si). Pre vyznam milovat slovnik uvadza samozrejme aj ine kmene, napr. *leubh- (líbati, ľúbiť, love, lieben....).


A ti Veneti pobaltski sa nazyvaju rozne, nachadzali sa v strednej Europe, asi dnesne Polsko, na pobrezi Baltskeho mora. Takze myslime tych istych.

Hovoris, ze sa o nich vie pramalo, ja o nich neviem dokopy nic, len to, ze patrili ku centumej skupine.

A hej tej knihe by som sa potesil. Tiez mam nejaku literaturu, mam aj nieco o tych severoitalskych Venetoch (v knihe Ancient Languages of Europe).

Uživatelský avatar
lubossek
Nováček
Nováček
Příspěvky: 42
Registrován: čtv 01. led, 1970 1:00
Bydliště: Praha
Kontaktovat uživatele:

Příspěvek od lubossek » úte 27. led, 2009 19:11

tu knihu zkusím najít, mam to někde doma na cd ale nevim zrovna kde... ostatně co se týče Pohornyho slovníku (pokud myslíme oba Indogermanisches etymologisches Wörterbuch) je to sice jedinej kompletní slovník indoevropštiny, ale je tam dost chyb a dneska se až tak nepoužívá zajména díky tomu, že u něj chybí tzv. laryngály. pokud máš o indoevropskou jazykovědu větší zájem, doporučuju Lexikon der indogermanischen Verben Helmuta Rixe nebo z českých prací poslední publikace Petra Vavrouška: http://enlil.ff.cuni.cz/veda/publikace/glosar.html a http://enlil.ff.cuni.cz/veda/publikace/ ... rukce.html ... v blízké době mu ještě vyjde nová kniha Rekonstrucke? Rekonstrukce!
Hama sar ba sar tan ba kuštan dihém, | Az án bih ki kišwar ba dušman dihém.
(Vydám vše, celé tělo k usmrcení, | je to lepší než vydat zemi nepříteli)
Hakím Abú-l-Qásim Firdausí Túsí

Slayertplsko
Nováček
Nováček
Příspěvky: 6
Registrován: čtv 01. led, 1970 1:00

Příspěvek od Slayertplsko » úte 27. led, 2009 19:21

Neviem, tento slovnik vyzera novsi, ale nevidim tam ziadne informacie o tom slovniku. Mozno si si nevsimol, je tam hyperlink v mojom prispeku.

Ozaj, jednu vec som si vsimol. Kmen kleu- (s palatovelarou) sa casto v slovenskej a ceskej literature uvadza s vyznamom tiect. Avsak nedava mi to zmysel, lebo inde sa uvadza vyznam pocut, a odvadzaju sa od toho prave slova z tejto semantickej oblasti - slušati, slovo, listen, laut, ljud, śrṇóti, sruta...nevies o tom nieco?

Uživatelský avatar
lubossek
Nováček
Nováček
Příspěvky: 42
Registrován: čtv 01. led, 1970 1:00
Bydliště: Praha
Kontaktovat uživatele:

Příspěvek od lubossek » úte 27. led, 2009 20:12

Slayertplsko píše:Neviem, tento slovnik vyzera novsi, ale nevidim tam ziadne informacie o tom slovniku. Mozno si si nevsimol, je tam hyperlink v mojom prispeku.
hyperlink už sem si všim, je to opravdu Indogermanisches etymologisches Wörterbuch (IEW) kterej v Leidenu zdigitalizovali a doplnili o anglický překlady...
Slayertplsko píše:Ozaj, jednu vec som si vsimol. Kmen kleu- (s palatovelarou) sa casto v slovenskej a ceskej literature uvadza s vyznamom tiect. Avsak nedava mi to zmysel, lebo inde sa uvadza vyznam pocut, a odvadzaju sa od toho prave slova z tejto semantickej oblasti - slušati, slovo, listen, laut, ljud, śrṇóti, sruta...nevies o tom nieco?
kořen *k'lew- má dva významy (respektive jde o 2 homonymní kořeny), jeden znamená slyšet, druhej téci... pokud tě indoevropština zajímá hloubějc, podívej se na stránky Ústavu srovnávací jazykovědy FF UK, dá se tam najít pár informací, pokud bys měl zájem o vydaný publikace, můžu zařídit páč jsem členem ústavu
Hama sar ba sar tan ba kuštan dihém, | Az án bih ki kišwar ba dušman dihém.
(Vydám vše, celé tělo k usmrcení, | je to lepší než vydat zemi nepříteli)
Hakím Abú-l-Qásim Firdausí Túsí

Uživatelský avatar
Rab
Stálý přispěvatel
Stálý přispěvatel
Příspěvky: 949
Registrován: čtv 01. led, 1970 1:00
Bydliště: Libomyšl (Beroun)
Kontaktovat uživatele:

Příspěvek od Rab » pon 02. úno, 2009 21:37

Keltové českých zemí v evropském kontextu
Obrázek
http://www.kosmas.cz/detail.asp?cislo=145063&afil=1055
Dobrý souhrn základních faktů.

Život a smrt ve stínu pyramid
http://www.paseka.cz/?produkt=570
Vynikající!!!

Uživatelský avatar
Rab
Stálý přispěvatel
Stálý přispěvatel
Příspěvky: 949
Registrován: čtv 01. led, 1970 1:00
Bydliště: Libomyšl (Beroun)
Kontaktovat uživatele:

Příspěvek od Rab » sob 21. úno, 2009 18:22

Archeologie pravěkých Čech 8 svazků
Paráda!
http://www.arup.cas.cz/cz/onas/podklady ... _2_09.html

Obrázek

Uživatelský avatar
maser
Stálý přispěvatel
Stálý přispěvatel
Příspěvky: 276
Registrován: čtv 01. led, 1970 1:00
Bydliště: Jindř. Hradec
Kontaktovat uživatele:

Příspěvek od maser » sob 21. úno, 2009 18:35

Rab: Už bylo na čase :) Zatím jsem listoval jen laténem, ale moc pěkné. Teď ještě revize Moravy a Slezska.
I smrt před mužem často prchla! Heslo 310. československé stíhací perutě RAF, 1940
http://silva-nortica.blog.cz/

Odpovědět