forum.livinghistory.cz

Já se kdysi účastnil experimentu R. Tichého s kácením stromů různými typy pravěkých seker. I ty malé měděné jsou pořád lepší než kamenné. Jen musí být správně nasazené a musíš přijmout jiný způsob práce než s dnešní fiskarskou, kterou můžeš fláknout vší silou. S těmi pravěkými musíš opatrně, abys je nezničil. Spíš pracuješ jako dlátem než sekerou, musíš prostě bobrovat a ne sekat čistě a úsporně jak jsi asi zvyklý.
Když tu měděnou mršku nasadíš na kolínkovité toporo a dobře přiděláš, možná budeš sám překvapený co všechno dovede. Jo a chce to vyklepávat břit aby se zatvrdil.
Mám taky jednu, uvidím jestli se mi povede najít vhodný klacek na nasazení.

Jo, v Nižboru v Muzeu keltské kultury maj krásný video jak Křižák klofe do kmenu právě s takovou sekerkou, akorát byla tušim už kovová, a i na tom videu je vidět jak to postupně vzdává. Tenkrát patrně nevěděl že se musí bobrovat, ale vždycky mi to připomene že sme všichni nějak začínali a učili se jak je to správné.

No já jsem hlavně rád že s tím nemusím stavět srub

Wothan wrote:No já jsem hlavně rád že s tím nemusím stavět srub

Podle Pleinerové by to tak dlouho zase nezabralo , ale nevim jestli by splňoval normy o prostupu tepla, a o průvzdušnosti stavební konstrukce. Onehdy sem si pro zajímavost počítal tloušťku zdi ze smrkového dřeva aby vyhověla požadavku na Nízkoenergetický dům, a bez vlivu spojů a dalšího TZB by musela mít přez 63 cm, v reálu spíš ještě o trochu víc. To už jsou pořádný klády, a s takovouhle sekerečkou....
Ale to už sem trochu odbočil....

To nemám ani na baráku - na moderním srubu mám 30cm, ale je to zámkované do sebe, spoje vyplněné vlnou + nějakou paměťovou páskou. Nízkoenergetický dům to ale stejně není. Každopádně ty třicítky jsou už docela velké kmeny a neumím si to představit pižlat touhle miniaturní sekerkou.

Ony jsou tahle výpočty primárně spíš pro kámen, cihly apod. Dřevo reaguje na teplo a vlhko trošku jinak, takže v baráku kde by výpočtově měla bejt zima, je příjemný klima. Krom toho se do výpočtu používá severskej smrk, kterej má ten tepelnej odpor trochu lepší, a vejde se to do normy. Používá to i Hanyš, schválně se ho zeptej Ale šizení to neni, spíš jen přizpůsobení se normám. Krom toho bueš patrně mít nadstandartně zateplenou střechu, taky kvůli výpočtový tepelný ztrátě, aby se dům vešel do normy....
Kolik času by asi tak zabralo, složit třičtvrtěmetrovej smrk měděnou sekerkou? Den v jednom?

No, když se člověk podívá na neolitické domy a šíři kůlových jam, plus uváží že to bylo nejčastěji z dubu, najednou ty kamenné sekerky nevypadají tak nemožně
Třičtvrtěmetrový smrk měděnou sekerkou o jaké je řeč - tj. vlastně měděným dlátkem o délce ostří nějakých 3,5 cm bych to viděl na několik hodin.

No jeden člověk s jednou sekerkou, na jaře začneš a do zimy bydlíš.

Wothan wrote:No jeden člověk s jednou sekerkou, na jaře začneš a do zimy bydlíš.

Ale zato podle evropský normy

Nejsem si jistý, ale mám dojem že podle nějakých výpočtů založených na experimentech se neolitický kůlový dům odhadoval na cca 1 měsíc práce jedné "velkorodiny".

Knecht wrote:Nejsem si jistý, ale mám dojem že podle nějakých výpočtů založených na experimentech se neolitický kůlový dům odhadoval na cca 1 měsíc práce jedné "velkorodiny".

Pokud vim, tak ty experimenty a výpočty dělala doktorka Pleinerová v Březně u Loun, mimochodem právě teď se tam neolitický dlouhý dům opravuje, tak si to lidi můžete jít ověřit
Podle mýho názoru to ale musí trvat o něco dýl, ti lidi si s tim víc "vyhráli" protože jim na tom záleželo, chtěli mít kolem sebe hezký věci. Ono je to viděť i teď, třeba dnešní činžáky a domy sto let starý, to je nebe a dudy. Jak řikal muj mistr na učňáku, to je z doby kdy řemeslo bylo ještě řemeslem.... Dneska se dělaj věci už jen funkční, tehdy se dělaly i krásný

Ono se toho experimentovalo víc, mimo jiné taky raně slovanské zemnice.
S tím krášlením domů máš asi pravdu, z nálezů existují i kousky hliněné mazanice ze stěn, nabílené vápnem a taky nějaké se zbytky malby.

To je ale otázka, na to aby sis mohl dovolit dělat víc než jen čistě funkční věci už potřebuješ spoustu volného času a dokonalé nástroje a toho času zemědělci zase tak moc nemají, nebo v té době asi ještě moc neměli, při jejich produktivitě práce. Více volného času měli asi hlavně v zimě a to je zase období kdy se domy obvykle nestaví. Navíc venkovský dům byl ještě i v RS do značné míry spotřebák - když dosloužil (části zapuštěné do země dříve či později uhnijou ať jsou z čehokoli a u kůlových staveb se to špatně vyměňuje) tak se strhnul a postavil nový, pokud dříve neshořel. Takže si úplně nepředstavuju řemeslně dokonalé, řezbou nazdobené domy - spíše jednoduché konstrukce pokryté výmazem. Takže zdobení asi spíš tím malováním po stěnách aj.

sroub wrote:...ti lidi si s tim víc "vyhráli" protože jim na tom záleželo...

No, podle toho co jsem cet, tak prave naopak - ted mas barak, jako neco, co Te ma prezit. Tenkrat to byl spotrebak. Napriklad podkladani srubu kameny, aby nehnil odspoda je vec az 13. stoleti (Klapste: Promena ceskych zemi ve stredoveku).

Hele kluci s tím zkoušením kdyžtak k nám na Křivolík, jo. Máme práce, že můžeš zkoušet do nevidim. Jinak my máme kolem deseti bronzových seker, zhruba půlka je zasazená i do teslic. Nejlepší je z mýho pohledu těžší typ se srdčitým schůdkem. Menší sekery s ouškem jsou spíše na něco drobnějšího.