forum.livinghistory.cz

Ty meče se zase tak neohýbají. Bodat se s nimi dá docela dobře a v přímém boji ta "ohnutost" není nějak moc znát. To mám z vlastní zkušenosti.

Samozřejmě takový meč nemůžete srovnávat s mečem s damascénskou čepelí, ale to podle mě nic z této doby.

Typologie keltkých mečů resp. čepelí je trošku složitější, nicméně skutečně mečíků s antropomorfní rukojetí je relativně málo( shodou okolností jeden je ve sbírce Vlast.muzea v Olomouci t.č. na výstavě ve Varese) a jejich výskyt oproti dlouhým mečům je vymezen i chronologicky do 5.-4.stol.př.K.

Co se týká ohnutí čepelí v boji, to byla pravděpodobně ve středověku relativně častá okolnost, dá se to odvodit už jenom z pouhé konstrukce těchto čepelí. Znovu podotýkám, že v boji je lepší ohnutá čepel než zlomená. Navíc se ohnutá čepel dá reltině snadno a rychle narovnat.Nedokážu si vybavit hned nějáký přímý doklad ,ale vybavuji si , že např. u japonských mečů to doloženo je, včetně spec. dřevěných nástrojů na rovnání čepelí mečů.

Jsou i z kvalitního materiálu.

Ing. Havránek Jiří wrote:pokud máte v nálezech zastoupené meče s méně jak 0,3 % uhlíku, tak je to v zásadě nekalitelná nezušlechtitelná ocel(některé legury to mění). S pevností jste potom 4 X hhůře než u současných mečů zušlechtěných na 54 Hrc

všechno špatně!
1. je přijatý úzus, že ocel do 0,3-0,4% se označuje jako železo, které se dá "zušlechtit" nauhličením na hodnoty potřebné k zakalení.
2. většina čepelí je zhotovena z paketu, který obsahuje rozdílná množství procent uhlíku, dá se říci, že často se střídá železo s ocelí. Nejdůležitější je břit zbraně, který zakalený ovšem zpravidla bývá. Tím ovšem čepel získává výše zmíněné vlastnosti, tzn, je plně funkční co se týká seku a přitom není náchylná ke zlomení.
3. nepochopil jsem jak je možné zušlechtit ocel současných mečů na 53 Hrc, pochopil bych zakalených. Navíc Hrc je jednotka tvrdosti a né pevnosti, i když tyto dvě veličiny spolu souvisí.

ty bolehlavy znám, mam za sebou nedodělanou metalurgii, kterou jsem vyměnil za archeologii. Pojem železo a ocel se používá v archeologii kvůli zjednodušení. Navíc mám praktickou zkušenost s kováním a interpretace expertíz mi nečiní problémy. Ba naopak se domnívám, že některé skutečnosti strojařům jaksi unikají..Např. kované železo jde zakalit na poměrně obstojných 52Hrc.(měřeno několikrát!!! a podotýkám, že po popuštění). Důležitý je samozřejmě materiál, jeho čistota a zhutnění(tzn. kovací doby a teploty).
Pod termínen ušlechtilé oceli se pokud se dobře pamatuji skrývají oceli s přísadami manganu, wolframu atd.(zkrátka s přísadami, které se běžně v požadovaném množství v železné rudě nevyskytují) kdežto pod termínem uhlíková ocel se označuje materiál bez těchto přísad(legur).
Pojem zušlechtění oceli jako zakalení a popuštění jsem zapomněl a tudíž se omlouvám.

Navíc skutečně u mečů se jedná o rozumný kompromis mezi houževnatostí (tuhostí) čepele a tvrdostí(pevností) břitu a toho bylo dosahováno právě paketováním,navařovaní břitů, cementací a snad i nitridací.Tady si musíme právě uvědomit rozdíly i ve váze kvalitních a míň kvalitních čepelí.

Přesto ani ty mi asi neodpovíš na záhadu mé kobaltové zbroje?

Pokud si vzpomínám, tak ocel je vždycky tvořena železem a uhlíkem, tedy nikoli "například uhlíkem". Obsah dalších legur může měnit nebo zušlechťovat vlastnosti oceli (nebo kontaminovat), ale samu ocel netvoří. Opravte mne pokus se mýlím, zabývám se plasty a metalurgii železných kovů jsem od školy místy dost pozapoměl.

Bohužel, záhada kobaltové zbroje je mi neznáma, nicméně kobaltové modři lze dosáhnout na očištěné oceli při určité teplotě.

Ne, je to takový oříšek, nechal jsem před nějakým časem dělat spektrální analýzu vzorku jedné zbroje z depozitu NM, blíže neurčité datace, podle střihu a konstrukce zřejmě "gotické" - složení oceli se vymykalo všemu co známe - už sám fakt že tam bylo 1,44%C je u kroužkového pletiva pozoruhodný, 1,46%Ni je možná zajímavých ale 8%Co se mi zatím nijak smysluplně vysvětlit nepodařilo. Zjevně neexistuje nikde na světě naleziště železné rudy s takhle vysokým přirozeným obsahem kobaltu, ani niklkobaltové rudy nejsou řešení a cílené legování kobaltem ve středověku je rovněž diskutabilní. 8% je navíc strašně moc. Z dalších prvků zmíním Ti, kterého bylo pod 1% ale ten a asi 15 dalších prvků už tvořilo zřejmě pouhou kontaminaci.

Vlastnosti jsou celkem jasné - kombinace kobaltu s niklem zvýšila odolnost proti korozi a tvrdost materiálu, problém ani tak není ve vlastnostech jako v tom že je zřejmě nemožné aby někdo dokázal ve středověku záměrně legovat kobaltem a 8% vylučuje že mohlo jít o náhodnou kontaminaci.

Je nýtovaná kompletně, není to kombinace vařené a nýtované. Nevím o žádném případu meteorického železa s takhle vysokým obsahem kobaltu, ale samozřejmě neznám ani náhodou všechny nálezy.

Další pokusy s tím dělat nemůžu, protože mi ty vzorky které jsem měl k dispozici (a to bohužel neoficiálně) někdo ukradl i s protokoly s taškou z auta, když jsem jí tam asi na 5 minut nechal a vrátil se pro něco do práce. Trapné na tom je, soudě podle toho že se dovnitř dostali cihlou, že to asi velcí myslitelé nebyli a nějaký rezavý kus pletiva v igelitovém sáčku docela určitě zahodili. Peníze ani nic jiného cenného tam nebylo. Takže jediné co mám dnes k dispozici jsou ty výsledky a to ještě jen těch hlavních legur, které jsem si vypsal. Analýza se dělala myslím na 20 prvků ale pouze ty které jsem vypsal přesáhly 1%. Zbytek byl výrazně nižší. Poslal jsem kdysi ty výsledky kompletně jednomu známému, měl by je mít celé, tak je snad najde.

Železný meteorit s takovým obsahem Co by byla celkem brutální vzácnost... Nepřipadá mi to moc reáné.