forum.livinghistory.cz

Já bych se nedivil, kdyby to tak bylo...

Zdravím,
kování hrany štítu podle mě není nutnost, spíš jen výhoda a v první řadě šlo asi o to ukázat já na to mám, něco jako kované opaskové řetězy.

Já bych řekl, že to jde i bez toho, ale s kováním je to lepší. To kování má spíš praktický význam, než jen symbolické presentace majetku.

dovolim si upozornit ze jste trosku mimo puvodni debatu

Já bych neřekl, že nejsme mimo téma. Od konstrukce štítu se odvíjí způsob boje s ním, a tak jsme se k tomuto tématu dostali.

Zastávám názor, že kování na hraně štítu má hlavně praktický význam. Když nebyl okován železem, hrany se obšívaly surovou kůží, takže snaha spevnit hrany štítu rozhodně byla.

K tomu způsobu boje: Sekání horem přez štít je jeden z mála útoku, který sevřená řada s velkými štíty dovoluje, takže je docela logické, že horní hrana štítu bude vystavená znatelné části útoků.

Meč byl sice zbraň nobility, ale třeba římané měli gladius jako poměrně standartní výzbroj. Naproti tomu i římané měli kopiníky, kteří podle mého názoru kopím bojovali podobným stylem jako keltové, či hoplité. K těm kyjům, sekerám... s těmi budeš bojovat pravděpodobně dost stejně jako tím mečem. Při použití těchto zbraní bude horní hrana štítu vystavena ještě většímu počtu útoků než u meče, protože kyje, sekery... nejsou bodné zbraně.

Vyzbrojený kelt si, nehledě na společenské postavení, do boje nesl kopí, nějaký štít + poboční zbraň pro boj na krátkou vzdálenost, i kdyby to měl být třeba jen nůž.

Ač se to možná nezdá, ale těch laténských mečů není zase tak málo. ALe zbraň horní vrstvy to nepochybně byla.

A OT to rozhodně není.

Müscha: A OT to rozhodně není.

???

off topic - mimo téma

Müscha wrote:Já bych řekl, že to jde i bez toho, ale s kováním je to lepší. To kování má spíš praktický význam, než jen symbolické presentace majetku.

Ano, jde to i bez kování, štít je lehčí.Když bych chtěl aby mi štít vydržel pokud možno celý život a mám na to, tak si ho nechám okovat.Ale silná surovka taky splní ten účel.

Müscha wrote:Ač se to možná nezdá, ale těch laténských mečů není zase tak málo. ALe zbraň horní vrstvy to nepochybně byla.

Z toho co jsem doposud četl nebylo mečů zase tak pomálu... možná proto, že se jim prý při boji ohýbaly a museli je rovnat nohou. Že by kvantita za kvalitu?

Mimochodem oni spíše bodali/sekali?

keltové spíše sekali než bodali, tož už vyplývá tak trochu z rozměrů a tvarů jejích mečů(mluvím teď samozřejmě o dlouhých mečech). Z metalurgických rozborů je patrné, že kvalita mečů byly velice rozdílná, ale převažovaly poměrně solidní čepele, při rozvinuté keltské metalurgii není ani divu. Ten Caeserův postřeh (ohýbání mečů) svědčí spíše pro kvalitu - je rozhodně lepší mít ohnutý meč než prasklý.

Souhlasím s Frenkem. Keltské meče jsou lepší na sekání než na bodání.

K tomu ohýbání. Kámoš si vykoval keltský meč a taky se mu ohýbá, ale není to zase taková hrůza. V boji to zase tak není znát, a když ho potřebuješ srovnat opravdu rychle, jen s ním na plocho klepneš o nohu v místě ohybu.

Byly dva typy mečů:

1. klasické "dlouhé" meče

2. "velitelské" mečíky, často s antropomorfním jílcem, ty byly velice krátké a bylo jich minimum