Strava

Moderator: Savlis

Post Reply
User avatar
alistaire
Stálý přispěvatel
Stálý přispěvatel
Posts: 409
Joined: Thu 01. Jan, 1970 1:00
Location: okolí Brna
Contact:

Strava

Post by alistaire »

Hluck wrote:Jaké byly prosím v českých zemích v dobách sedmiletky druhy luštěnin?
Koření?
A celkově, jaká byla celková úroveň stravování?
Co se jedno?
Co se vařilo?
Případně v čem se v polních leženích vařilo?
V čem se uchovávalo a přenášelo koření?
Co s kouřilo za tabáky?
Co se pilo za alkohol? Předpokládám, že jediné nealko byla voda.

Pokud můžete někdo odpovědět prosím poraďte.

Ehm ehm... zde na fóru, a vůbec v celé komunitě LH a reenactmentu platí jistá pravidla dotazování se a podobně.

Nečekej, že s nadšením přiběhne deset osob, a snesou ti všechny kategoricky požadované informace k nohám... Takhle to moc nefunguje...
http://www.mortaigne.com - projekt Švédského regimentu z třicetileté války
Image
http://tricitka.brodec.org - diskuse zaměřená na třicetiletou válku
User avatar
alistaire
Stálý přispěvatel
Stálý přispěvatel
Posts: 409
Joined: Thu 01. Jan, 1970 1:00
Location: okolí Brna
Contact:

Post by alistaire »

nicméně, abych nebyl nařčen že jsem svině...

pro 17.stol (což do sedmiletky nejni až tak daleko) naše holky připravují článek... přesně o tomto - o vaření ve vojenském táboře, receptech a potravinách. Až bude (což nevím fakt kdy bude), určitě ho sem pohodíme.

Zatím aspoň odkazy na starší období, ze kterých se dá vyjít:
http://cea.livinghistory.cz/zivotvm/remesla/jidlo/
http://www.info.estranky.cz/clanky/prirodopis/plodiny
http://www.mortaigne.com - projekt Švédského regimentu z třicetileté války
Image
http://tricitka.brodec.org - diskuse zaměřená na třicetiletou válku
User avatar
Joe
Stálý přispěvatel
Stálý přispěvatel
Posts: 1031
Joined: Thu 01. Jan, 1970 1:00
Location: Praha
Contact:

Post by Joe »

Jo, mne by to taky zajímalo. Já to nevím :wink:
Joe M.
User avatar
Joe
Stálý přispěvatel
Stálý přispěvatel
Posts: 1031
Joined: Thu 01. Jan, 1970 1:00
Location: Praha
Contact:

Post by Joe »

Jenže to už vím, že to platí stát od státu, oblast od oblasti. Např. v Irsku myslím byli již běžně konzumovány, u ná ale prý ne.
Joe M.
User avatar
Joe
Stálý přispěvatel
Stálý přispěvatel
Posts: 1031
Joined: Thu 01. Jan, 1970 1:00
Location: Praha
Contact:

Post by Joe »

No právě. Braniborsko už ano, Polabí ani náhodou, Vrchoviny a Šumava ano ;-)
Joe M.
User avatar
Bohuslav
Stálý přispěvatel
Stálý přispěvatel
Posts: 654
Joined: Thu 01. Jan, 1970 1:00
Location: Teplice/Praha
Contact:

Post by Bohuslav »

Co by mohlo být pravdy na tom ,že brambory se ve větším u nás začly až konzumuvat a využívat na výrobu rumu až za Napoleonských válek?
Image V ničem, co vykládám, si nečiním nárok na vymezení pravdy, ale pouze vymezení vlastního názoru.Abélard
User avatar
Savlis
Stálý přispěvatel
Stálý přispěvatel
Posts: 229
Joined: Thu 01. Jan, 1970 1:00
Location: Olomóc
Contact:

jídló

Post by Savlis »

Náhodou zajímavé téma - luštěniny jsem nedávno řešil se svým dědou který je botanik, v 17. a 18. stol. převládaly boby, fazole, jáhly, čočka je věc novodobějšího charakteru a importu odněkud z východu - mimochodem to byla luxusní potravina.

Jinak brambory se pěstovaly jako okrasná rostlina, samozřejmě přivezená z nového světa, za Ludvíka XVI. dal jeho botanik svému králi kytici bramborových květů a byl králem velmi pochválen jelikož už tehdy si uvědomovali potenciál této plodiny. Za masovější rozšíření brambor jako potravy pro lidi, se zasloužila až Marie Terezie a později Napoleon, který tím řešil krizi spojenou s blokádou. Předtím se jimi krmil dobytek. Jinak brambory byly velmi dlouho dosti sladké. Chuť kterou známe dnes je věcí dlouhého šlechtění.....

Na našem území byly stravovací návyky na můj vkus podivné, mě osobně by asi běžná dobová kuchyně moc neoslovila. :) Hojně se používala jablka, ořechy, švestky a podobné, na naše kraje, běžné plodiny. To samozřejmě i k masu, tzn. jídlo bylo nasládlé, sladkokyselé. Koření která používáme dnes po kilech byla dosti vzácná, sůl se vozila od Baltu, nevím jaká byla její dostupnost a rozšíření, docela by mě to zajímalo.

Velmi zásadně se samozřejmě lišila strava běžných lidí a šlechty. Zatímco dnes jí běžný člověk poměrně podobné věci jako milionář, tehdy byly rozdíly propastné. Zvěřina byla na stole prostého lidu zcela minimálně protože právo k lovu měli jen vyvolení, pytláctví se krutě trestalo, a běžné domácí zvířectvo dávalo vejce, mléko, samo o sobě bylo obrazem blahobytu majitele, to znamená že nějaké hovězí a kuřecí taky nebylo jen tak každý druhý den.

Jiná situace byla též u vojska, když se ve válce rekvírovalo hlava nehlava, to pak ale lidi umírali hladem. A vojáci se taky moc nepomněli. Pamatuj, slepici první uvař na polívku pak ji vyndej a pak až ji sežer!:)

Neberte mě moc dogmaticky, píšu z hlavy, takže je to spíš námět k diskuzi a zamyšlení. Jakmile se začnou objevovat solidní věcné příspěvky, trošku bych tu diskuzi promázl aby zde zbyly opravdu jen seriozní informace.
Martin Šavel

Alt-Starhemberg Olmütz, Regimentskommandant – http://www.olomouckypluk.cz

63.Grenzinfanterie Regiment Karlstädter-Szluiner – http://www.olomouckypluk.cz/chorvati

His Majesty´s Independent Companies of Rogers´ Rangers – www.rogersrangers.livinghistory.cz
cossack
Stálý přispěvatel
Stálý přispěvatel
Posts: 665
Joined: Thu 01. Jan, 1970 1:00
Location: Pozořice
Contact:

Re: jídló

Post by cossack »

Savlis wrote: Jakmile se začnou objevovat solidní věcné příspěvky, trošku bych tu diskuzi promázl aby zde zbyly opravdu jen seriozní informace.
Potíž bude v tom, že Hluck pase po informacích ve středoevropském regionu. A tady se spíš pohybují lidi kteří jsou v obraze na americkém bojišti. Takže bude nejspíš vhodné téma rozšířit na stravu 2.pol. 18. stol. obecně, aby jsme se dobrali k nějakému uspokojivému výsledku.
User avatar
Savlis
Stálý přispěvatel
Stálý přispěvatel
Posts: 229
Joined: Thu 01. Jan, 1970 1:00
Location: Olomóc
Contact:

Post by Savlis »

No myslím že tady je právě důležitější lokace než datace, na konkrétních místech se žralo 500 let to samý, zatímco lokalita od lokality se lišila skladbou stravy. A co se Evropy týče, ono se tu něco objeví, jen prostě my evropští sedmičkáři a barokáři jsme trošku pomalejší než my američtí sedmičkáři a trvá nám déle než něco vypotíme:).
Martin Šavel

Alt-Starhemberg Olmütz, Regimentskommandant – http://www.olomouckypluk.cz

63.Grenzinfanterie Regiment Karlstädter-Szluiner – http://www.olomouckypluk.cz/chorvati

His Majesty´s Independent Companies of Rogers´ Rangers – www.rogersrangers.livinghistory.cz
User avatar
Joe
Stálý přispěvatel
Stálý přispěvatel
Posts: 1031
Joined: Thu 01. Jan, 1970 1:00
Location: Praha
Contact:

Post by Joe »

O ty brambory jsem se svého času docela zajímal a zjstil jsem, že je to skutečně nikoliv země od země, ale doslovo po našem okres od okresu. Z toho ale plyne, že se na to nedá prostě jednoduše odpovědět. Například jsem zjistil, že brambor se konzumoval celkem záhy u nás na Vrchovině či Šumavě (už někdy počátek 18. toletí), ale třeba v polabí či okolí Prahy to bylo jen krmivo pro dobytek ještě na počátku 20 století a sedlák by to nevzal do huby. Já to zažil dokonce osobně, kdy muj pradědek brambory vživotě nevzal do huby (a to se psal rok 1965) a pokud by mu je někdo předložil, tak by to považoval za urážku lidské důstojnosti. Přitom je ale pěstoval - jenže jako krmení pro prasata. A nebyl výjimkou u té starší gnerace.
Z toho vše co vím je zřejmé, že jen to, že se někde něco pětovalo ještě nemusí znamenat, že se to také jedlo. Pamětníci si možná vzpomenu, že ČSSR byla vekopěstitelem kukuřice a soji, ale pokud by jste chtěli koupit sojovku nebo popkorn, tak jste měli peška. Na krámě to prostě nebyo a to proto, že vše šlo na krmení. Za 100-200 let by klidně badatel mohl dospět k závěru, že se ale u nás kukuřice a soja žrala na husto vono kulové :badgrin:
Podobné je to s Amerikou. Byli-li tam Irové, tak je jedli, ale tam kde byli jiné národy je to otázkou.
Joe M.
User avatar
Savlis
Stálý přispěvatel
Stálý přispěvatel
Posts: 229
Joined: Thu 01. Jan, 1970 1:00
Location: Olomóc
Contact:

Post by Savlis »

No vida.
Martin Šavel

Alt-Starhemberg Olmütz, Regimentskommandant – http://www.olomouckypluk.cz

63.Grenzinfanterie Regiment Karlstädter-Szluiner – http://www.olomouckypluk.cz/chorvati

His Majesty´s Independent Companies of Rogers´ Rangers – www.rogersrangers.livinghistory.cz
User avatar
alistaire
Stálý přispěvatel
Stálý přispěvatel
Posts: 409
Joined: Thu 01. Jan, 1970 1:00
Location: okolí Brna
Contact:

Re: jídló

Post by alistaire »

Savlis wrote: Na našem území byly stravovací návyky na můj vkus podivné, mě osobně by asi běžná dobová kuchyně moc neoslovila. :) Hojně se používala jablka, ořechy, švestky a podobné, na naše kraje, běžné plodiny. To samozřejmě i k masu, tzn. jídlo bylo nasládlé, sladkokyselé...
Ne že bych byl ortodoxní livigář, vařící v paneláku na trojnožce topíce parketama, ale čistě náhodou jsem měl v pátek fazole se švestkami, a dnes bažanta na jablkách, a obojí bylo sice zvláštní, ale výborné.
Zejména tomu bažantovi, nejdřív vařenému v octové vodě, aby se pak osladil, zalil smetanou a dusil s jabkama, jsem teda težce neveřil, že bych to dal do huby víc než jednou, ale zaujalo mě to tak, že jsem zbytek nechaný na zejtra ozobával v lednici ještě před chvilkou...

Dalo by se vybrat co by mi chutnalo.. A v podstatě když cítím slušný rozdíl v tom, jak se vaří některá jídla tady, a jak třeba v čechách... Těžká odpověď...
http://www.mortaigne.com - projekt Švédského regimentu z třicetileté války
Image
http://tricitka.brodec.org - diskuse zaměřená na třicetiletou válku
User avatar
Joe
Stálý přispěvatel
Stálý přispěvatel
Posts: 1031
Joined: Thu 01. Jan, 1970 1:00
Location: Praha
Contact:

Post by Joe »

Tady bych se přidal. Mé zušenosti s dobovou stravou (a tady se neomezuji jen na své 19. století) jsou ty, že jasně že mi některá jídla moc nešmakovala, ale popravdě to byla spíš výjimka. Naopak u mnohých jídel se docela divím, že se už nedělají. Perfektní ukázkou byl loňský Malešov. Ty gotiský přísady k masům byli vesměs např. výborné.

Tady ale odpověď mám.
Jde o to, že ty dobré dobové jídla jsou vesměs náročná na přípravu a nebo pro ně už nemáme v kuchyních vybavení. Např. otevřený oheň. Z vlastní zkušenosti vím, že pokud to má být připraveno na rožni, tak otevřený oheň tomu dá zcela jiný šmak než když to děláš na eletřině či v troubě. Prožraní Frantíci dost často dodnes právě z těchto důvodů mají vedle moderně vybavené kuchyně vedle i kuchyň černou dodnes.
Dále jde i o důsledek emancipace. Ženský dneska makají, kdežto dřív byli doma a tak měli na přípravu jídla dost času. Vždyť příprava některých jídel vyžaduje i několik dní!
S tím časem souvisí i pracnost. Např. inspirván Grizzlym od nás (ten to dělal jako první) jsem dělal sekanou tak jak se dělala před vynálezem mlejnku na maso (někdy teprve v polovině 19. století). Čili maso bylo skutečně doslova sekané a byla to fuška. Však to také bylo původně luksusní jídlo. Dneska se to dělá z nejhoršího masa, ale původně naopak z nejlepšího. Výsledek nepopsatelný. Závěr - to čemu se dneska říkýká sekaná je podvod. Ty kousíčy masa totiž v sobě mají stále tu šťávu a prostě jde o úplně jiný chuťový zážitek. Teď si dosaďte, že to platí o všech dnešních mletých jídlech. Čili žereme sajrajt. Jenže na příravu pravé sekané potřebujete zase celej den a to je ten problém.

Jen tak mimochodem, např. knedlíky dneska děláme jako šišky ale to je věc až počátku dvacátého století a původně šlo o vychytávku hospdoských. Pravej knedlík má být koule, a co mne překvapilo, po uvaření se ještě smažil na tuku či oleji a pak teprve konzumoval. Dneska se s tím setkáte akorát v Rakousu, kde se to ale naučili od nás Čechů (ani to nepopírají). Nebo guláš. Zase hospodský zlepšovák (nejlepší je ulažený že :wink: , čili když se to nesní dneska - nevadí), který se rozšířil až opět na počátku 20 století. Do konce 19 bylo ale v Čechách nejtypičtějším hospodským jídlem křenová omáčka s knedlíkem - jak jina než smaženým :wink:
To uvádím jen jako ukázku jak se to mění.
Joe M.
User avatar
Joe
Stálý přispěvatel
Stálý přispěvatel
Posts: 1031
Joined: Thu 01. Jan, 1970 1:00
Location: Praha
Contact:

Post by Joe »

Jedli se i věci, které by dneska mnohé překvapili a přitom byli běžné. Například taková užovka po mlynářsku :wink: Nebo veverky byli tak vyhledávanou lovnou zvěří, že jsme si je málem vybili a skončilo to nakonec jejich hájením na rozkaz Mařeny z Vídně. Naopak mnohé, co je dneska běžné se nejedlo např. kukuřice.
Problém je také v tom, že dneska mnozí považují za typickou Českou kuchyni vlastně Retigovou a Sautnerku (což je vlastně propagace kuchyně Francouzské) a málo kdo si uvědomí, že to byli ve své době vlastně kuchařky propagující tehdy moderní věci a nedá se upřít fakt, že měli velký vliv na změnu potravinových náviků nás Čechů. Například do té doby byli zavařeniny neznámou věcí, nebo bramborový salát apod.! Guláš vytěsnil do té doby skutečně klasické jídlo Čechů a to koprovku s knedlíkem atd.
Joe M.
Radovan
Občasný přispěvatel
Občasný přispěvatel
Posts: 122
Joined: Thu 01. Jan, 1970 1:00

Post by Radovan »

problém vojenského kuchtění je problém, společné vyvyřování bylo v armádách zavedeno až v druhé polovině 19. stol.
vařili si po skupinkách jak byli ubytovaní v táborech se hlavně používal kotel , proto bylo v táboře spousta varných ohňů,nebo se jídlo kupovalo u markytánů a markytánek
základem byl chléb, ale ne v podobě jak ho známe , ale spíš jako komisárek. jinak se baštilo co dům a rabuňk dal.
luštěniny se jedly hodně všechny druhy včetně bobu
brambory jak už bylo zděleno - krmení pro dobytek se začaly konzumovat v širší míře až po hladomoru v 70. letech 18. stol. také pod vlivem Brusů (Braniborů)
kořenilo se málo (bylo to drahý) víc se používali bylinky všechno co kde rostlo
Úroveň stravování byla velice rozdílná podle spol. postavení
jídla byla dost sezóní maso častěji v zimně nebo ve svátek
kořenky samozřejmě existovaly ze dřeva, kovu, setkal jsem se i s rohem a parohem, a někde v Německu jsem vyděl i malé skleněné a keramické lahvičky se špuntem.
co se kouřilo za tabák nevím holanďani tabákem zásobovali celou Evropu , jak chutnal nevím tehdy jsem určitě ještě nekouřil
souhlasím se Šavlisem, že sposta tehdejších jídel by nám moc nechutnala a taky by nám smrděla -nechávali dost vydatně zaležet Potěšil mě s gulášem oprvdu dost české jídlo v Uhrách je guláš polévka , ale jinak to pochází myslím z turecka guliaš maso pro vojáky
pilo se co teklo voda moc ne bylo to nebezpečné nemoci uplavicí počínaje a cholerou konče byly metla , proto se často uvádí hledání studny a pramenité vody no,ale když nebylo nic jinýho i voda se popíjela. hlavně se pilo pivo beru naše oblasti(tehdejší škopek by nám asi taky moc nelezl) a víno často se ředilo
taky různé bylinkové čaje kořalka málo, ale když byla ...
Post Reply