forum.livinghistory.cz

No pravda je, že v úterý jsem byl cvičit odstřelovačku (mám ji na cvičení v .22LR, ale variábl 6-24x50 Schmidt Bender, dvojnožka Harris, těžká hlaveň, pažba se stavitelnou botkou a lícnicí, prostě mazlík) - a když jsem vyndal zásobník, že ho napáskuju (cca 5 vteřin po posledním výstřelu), tak mi před laufem proběhla veverka s ořechem. Zastavila se, chvilku na mě blbě čuměla, pak cosi sprostě zaprskala a běžela dál, nebyla ode mě ani metr... Holt střelnicová veverka. Zvykla si. Stejně tak bych řekl, že si zvykne i vysoká na milíře v lese. Chlapi na střelnici říkali, že se u terčů občas pásla i srnka.

Přesně tak, sám ze zkušenosti vím, že černá i vysoká byly často zalehlé kus od paseky , kde pálily klest a pokud nešel kouř přímo na ně, tak je zvedl až můj pes, když jsem po kontrole. Jinak kuš není až tak vhodná zbraň. Je dobrá jen pokud je k e zvěři volný prostor, protože jinak dochází k vychýlení šípu o větve a ranivost i v případě loveckých hrotů nic moc. Známý loví ve Státech kuší a říká, že když by neměl barváře pro dlouhý dosled, tak by se zvěřiny moc nenajedl.

Měl bych ještě pár skromných dotazů. Zaujaly mne doutnákové arkebuzy pro pěší používané na začátku 30-tky, němci jim říkají schutzenrohr, angláni caliver. Mne zajímá na těchto stránkách model z roku 1610 Suhl http://www.engerisser.de/Bewaffnung/Bewaffnung.html , nevíte jak byla přesně řešena ta pojistka na spouštové páce a jak byla vlastní páka spojena s pákou zámku - jestli závitovým spojem nebo jinak - každopádně to bylo rozebiratelné . Moc se mi to líbí hlavně to automatické otevírání pánvičky před výstřelem. Kdyby měl někdo nějaké materiály k použití těchto zbraní - taktika atd. byl bych neskonale vděčný.

na páce uvnitř zámku je vodorovně destička s dírou a závitem. Spoušťová páka končí kulatinou se závitem, která se po usazení zámku zašroubuje....

Díky za odpověď. Mám ještě dotaz - z jakého materiálu je držák luntu? Jedná se o železo nebo je to pružná ocel?

ehm... dost těžko odpovědět na takhle posazenou otázku...

co je to "držák luntu", co je konkrétně míněno "železem" a co "pružnou ocelí"? Ani jeden z těchto termínů není standardním termínem.


řekněme asi takhle. Na kohout bych použil v klidu třeba klasickou 11.600, z plechu třeba 11.305, eventuelně pokud bych potřeboval svařovat tak něco jako 11.373 například.

Díky za odpověď. Kohout mi nějak neznělo v souvislosti s doutnákovým zámkem, tak proto jsem použil ten název. Šlo mi jen o to zda ramena pružila nebo ne. Jinak co se týče povrchové úpravy předpokládám, že u řadových mušket se nedělala žádná a ještě skromný dotaz - jak vypadala malá prachovnice na jemný prach u pěších arkebuzírů? Na netu jsem narazil na prachovnice z jeleního parohu, ale jedná se pouze o lovecké.

Malé prachovnice vypadaly jako zmenšené velké prachovnice. Ve Wagnerovi jich pár je. V Ospreyi The Army of Gustavus Adolphus I je fotka bandalíru s apoštoly, z nichž jeden je upraven jako malá prachovnice, má jen přidanou dlouhou násypku s uzávěrem.

Jaká byla údržba doutnákové muškety po vyčištění po použití a při následných pochodech. Byly natírány včelým voskem proti korozi atd. nebo se na to nehledělo?

Olej. Jsou zobrazeny bandalíry s olejničkou. Sami je nosíme.

No to mne nejdříve také napadlo, ale jaký olej by byl LH košer? Vím, že se to už také řešilo na foru Střelectví a skončilo to u velrybího tuku. Což asi v době třicetileté války byl ve střední Evropě problém. Jaký tedy vlastně olej používali? Děkuji za odpověď.

Abych řekl pravdu já netuším. Len, slunečnice?

Ještě by mne zajímalo, nevíte prosím Vás někdo, jak byly připevněny úchyty s otvorem pro klínky v předpažbí na hlavni? Bylo to jako s pánvičkou na začátku tématu? Jedná se mi o stav u originálů.

Bylo. Packy jsou na rybině. Na hlavni nejsou sváry. Klínky se ještě moc neobjevují, jsou tam čepy. Viděl jsem dokonce i dřevěné.

Královák wrote: Jaký tedy vlastně olej používali?

Olivový.