Hranice LH

[Raiden]

Já osobně raději VHT než tremping, ale to je věc chutí.
A lepší vybavení zase dovoluje např. vidět toho na tůře více (menší váhy, vyšší kvalita apod.)...

Záleží na tom, co si pod tím kdo představuje. Pokud by tremping byl jenom o osadničení a chlastu na potlachách, tak je VHT bezesporu přijatelnější volbou.
Ono to lze skloubit do určitý nadmoř. výšky - zažil jsem velmi epesní vandr v Jeseníkách (i s "černým" spaním v kleči na Šeráku ), ale třeba do Hilmalájí dost dobře nelze lézt s usárnou a celtou. Tam už je ta moderní výbava nutná, ale přijde jako pitomost chodit po Krkonoších s camelbagem a teleskopickejma hůlkama.

Na druhou stranu, von ten Hillary na Everestu asi taky neměl goretexový boty a titanovej cepín...

[Wothan]

Ale jde tam lézt s celtou, ale už se odtamtud nejde vrátit

[Martin]

Hm, považuju za velkej problém nemožnost dosáhnout dobové odolnosti vůči povětrnostním vlivům. Když musí člověk v pondělí do práce a tvářit se jakoby nic, nemůže si dovolit přes víkend zmrznout v přesné rekonstrukci dobového oděvu. Jsme prostě příliš zhýčkaní na opravdovou LH. I když třeba ti skotští střelci loni na srazu na Wothanburgu, byli řádně zocelení. My pozdně gotičtí měšťané vyhnaní z pohodlí svých domů, jsme klepali kosu v silných kabátcích a oni tam stáli s holými koleny a děravými mokasínami. A ještě vysvětlovali, že je to v pohodě. No, až se stáří zeptá ... a jestli se vůbec zeptá ...

[Wothan]

No a pro to ale máme oděvy do různého počasí a ročních období - máme oděvy i na zimu, takže podzim nás nerozhodí Se spaním je to už horší, ale zase jiné podmínky skýtá spaní pod stanem nebo dokonce pod širákem a jiné ve vyhřátém srubu nebo obecně domu kde by jste zřejmě tu zimu trávili vy stejně jako my, čili ono to LH zase nebude tak zlý jak to na první pohled vypadá.

[Joe]

Jak tu bylo uvedeno - tremping spíše bych řekl byl to čemu se říká subkultura a zdá se že to někdo považuje za nádávku Já proti moderní turistice nic nemám - přesněji ji mám v paži Mě šlo o to, že alespoň dříve ne na všech potlaších se chlastalo. Znal jsem osady, kde se to prostě nesmělo, ale i kde se to smělo ale nebylo to jen o chlastu. U nás bylo třeba běžné, že se četli vlastní povídky, recitovali vlastní básně, hrála vlastní muzika a také jsme hrály divadlo či dělali soutěže v sochaření, řezbářství atd atd. Krom potlachů jsme dělali tůry ale jen s nejnutnějším vybavením a to ne jen v tehdejšícm ČSSR, ale třeba Rumunské hory, Jugošku, Zakrapatskou Rus, po revoluci Celé německo a Rakousko, pak Švícarsko atd.. A to vše jsem absoluoval jen s jednou dekou, německým ešusem a polní láhví a jednou celtou a igeliťákem, lžicí a nožem. Chodil jsem v mažestrákách, flanelce, martensky, a v bundě od Afrika Korps. Když dneska vidím tu výbavu, tak žasnu, ale také pěkně ofrnuju rypák Jsou to měkejši Mnohem víc mi ale chybý ty vztahy. Ty šli po revolucui neuvěřitelně rychle do pr..... Dřív jsem si klidně nechal věci na kempu a šel třeba na celej den pryč a nemusel se bát, že mi to někdo čorne. Dneska bych to už neudělal Když jsi pujčil třeba stovku někomu, koho jsi viděl 2 x v životě, tak jsi měl 90% jistotu, že ti je skutečně pošle. To dneska zní jako fantasmagorie, ale ono to docela tehdy fungovalo. A to bylo na tom trempingu pěkné.

[Métá?xestse Ohnéssese]

Když jsme byli posledně s rodinkou na potlachu, tak na nás veškerá přítomná omladina koukala jak na drsňáky, když jsme natáhli celtu a pod ní naskládali spacáky pro sebe a děti... Trampíci přijeli s kopulema a na tohle zírali...
A to jsme si s manželkou říkali, že když jedem s dětmi, tak si teda tu celtu vezmem a budem za měkoše

Fakt to je už dneska jinde... staré dobré vandrování je fuč, a je z toho obyčejná turistika....
A nebo je to tím že stárneme

[Joe]

Mám zcela ztejné postřehy. Proto jsem uvedl, že to už jen živoří a nebo je to o něčem jiném. Myslím si, že ta romatická a dobrosružná část se jednoznačně přesunula na zájmové spolky našeho typu.

[Wothan]

A nejhorší je že už ani s tím alkoholem to není nějak ono...já zjišťuju že i na akci chodím brzo spát A pokud nejdu, tak jen pro to, že se někde tak dobře zakecám, že se to prostě protáhne do noci, ale pak už toho až tak moc zase nevypiju.

[Bobr]

Gramaticka uroven nekterych prispevku je teda strasny maso....

[Zdeněk]

Já teď musím trochu oponovat:Zrovna letos v létě se mi několikrát stalo,že jsem narazil na skupinky týpků v americkejch hadrech,jak si vyšlapujou lesem,mladý,starý a moc mě to potěšilo.
Dnes jsou jiné možnosti,než v meziválečném období,kdy tramping přicházel do módy (informovanější nechť mě opraví),jezdí se dál,než se dřív smělo,s lepším vybavením,které tenkrát nebylo...ale kdo chce,tak si příjemnou atmosféru pospolitosti vytvoří i 20km od Prahy,jezdit může každý,kdo se nevymlouvá na věk,na děti,na bolavý záda a na seriál,kterej prošvihne.
V myšlení lidí se,myslím,až tolik nezměnilo,naopak-táhne nás to z města ještě víc,než kdy předtím.
Na outdoor-equipment mi,prosím,neplivejte,bez něj se po ksalách lézt nedá:-)
Z.
PS:na prosinec chystáme s tátou víkendový LH výšlap,tak kdo se nebojí,ať se přidá,budem rádi.

[Joe]

Jenže to jsou spíše výjímky než pravidlo. Dřív by se ti nestalo jak píšeš několikrát, ale bylo by to zcela pravidelně.
Ja také zajímavé, že dneska jsou všichni zelení Já patřil třeba k bandě, která maskáče odmítala a nebyli jsme jediní. (To jen pro zajímavist.) S tou výbavou máš i nemáš pravdu. Ono také dřív byli jisté zviklosti, které se považovali za tradyci, čili např. jiný bágl než usárnu či tele bylo pomalu považováno za zradu ( proto jsem jezdil zásadně s kletrem, čímž jsme některé vytáčel ) Čili jinak řečeno, ono i tehdy se dalo jezdit s mnohem lepším vybavením, ale bylo to přeci považiváno za paďourství a změkčilost My jsme dělali výpady do cioziny i tehdy (Finsko, Rumunsko, Polsko, DDR, Bulharsko, Jugošku a někteří dostali dokonce i vízum do SRN či Francie a pár i USA apod.)

[Zdeněk]

100% souhlas.Někdo si za komančů stěžoval,že nemůže na západ,ale nejel ani na Moravu...všechno to je (a bylo) o přístupu.
I s tím kletrem souhlasím-přeci jen trekovky mi připadají pohodlnější,než kanady a goretex vydrží v dešti o trochu víc,než jednotný úbor US Army,ale tím,že si koupím budnu v Hudáči se ještě nestávám účastníkem zájezdu německých důchodců na Kokořín.

[awe]

Na outdoor-equipment mi,prosím,neplivejte,bez něj se po ksalách lézt nedá:-)

to je pohled dnešního outdooráře, ale ono to jde i jinak. Na skály se vždycky lezlo, i když místo lezaček třeba jen v kopačkách s uřezanejma špuntama Výbava je až to vedlejší, hlavní je motivace....
Tuhle se nám v jedné jeskyni stalo, že když jsme byli všichni dole po téměř hodinovém vyčerpávajícím sestupu (při kterém jsem byl i přes veškeré jištění podělanej až za ušima ), tak za náma slezli dolů (sestup jim trval tak pět minut) otec a syn v teniskách, kraťasech a tričku Když jsme na ně koukali jak puci, tak nám suše oznámili, že se výšek nebojej, neboť jsou oba pokrývači

[awe]

jiný bágl než usárnu či tele bylo pomalu považováno za zradu (

aspoň to člověka naučilo netahat kraviny. Já jezdím na vandry zásadně s USkou dodneška. A je fakt že na víkend člověk opravdu nic moc nepotřebuje. Na týden toho nepotřebuje o moc víc. A s čím přežije týden, zvládne to i měsíc
Zrovna loni se mi líbilo, když zavolala kamarádka v pátek odpoledne, jestli nechceme jet na vandr, že za dvě hodiny nám jede vlak. Krátce na to přijela přítelkyně, která počítala s tím, že bude na víkend u nás doma, ve dveřích jsem ji sdělil, že jedeme na vandr, tak ať si najde ve skříni nějaký oblečení do lesa který jí bude.... a za hodinu jsme vyrazili na nádraží. Já s USkou, Pája s teletem. A určitě se nám šlo lépe, než Anče s Bobrem, který měli na zádech šedesátilitrový kletry plný zbytečností....

[Bobr]

ja to nebyl a zadnou Ancu neznam