Lidská výška

[Pampalíny]

Za vším bude sexuální výběr. Ženy preferovaly vyšší muže a je to. A tak nám chlapi v průběhu generací porostli

[Müscha]

Takže náhlá změna výšky ve třináctém století byla díky ženám orientovaným na pidimužíky?

[Pampalíny]

Oscilace malé - velké výšky je samozřejmě daná prostředím. Trvalé změny budou vlivem trvalého výběru. Je to něco podobného, proč jsou Ainové světlejší - sexuální výběr a žádní Árijci :c)))

[Rab]

Zcela určitě tohle někdo zpracoval, před časem jsem o tom někde četl, bohůmžel už nevím kde... Jak čas dovolí, budu pátrat.

[Joe]

Tak o tomto asi před rokem byl v TV seriál od BBS, a tam vysvětlovali právě ty zmněny výšky. Těch důvodů tam bylo uvedeno víc, ale za hlavní jsou považovány klimatické prostředí a strava. Obecně platí, čím víc živočišných bílkovin, tím větší výška. Např. prý Japonci po II.W díky tomu, že začali krom ryb a rýže více díky Americkému vlivu konzumovat hovězí maso, tak i když i dnes je to u nich spíše jen příležitostně, tak se průměrná výška Japonců zvedla cca o 15 cm !!!! Na druhou stranu ale jako protiklad uváděli Lovce mamutů. Tam prý zase na malém vrůstu měla vliv dobal ledová. Čím menší výška, tím méně energie. Navíc chodili přihrbený a jak vysvětlovali, i dnes se člověk podvědomě při zimě choulí. Prostě příroda reaguje na podmínky.

[Ratatosk]

Já to ještě doplním. Tělesná výška je z 70% dána geneticky. Ale zároveň u ní platí přibližování k průměru. Tím chci říct, že dítě hodně vysokých rodičů bude taky vysoké, ale už méně než jeho rodiče. To samé platí pro hodně malé rodiče - jejich dítě bude malého vzrůstu, ale o něco větší než rodiče.
Vnější prostředí má vliv z 30%. Je to hlavně strava.

Z dlouhodobých faktorů jsou to ty klim. podmínky. Popisují to ekologická pravidla - Bergmanovo (větší savci v rámci druhu se vyskytují v chladnějších oblastech) a Schreiderovo (relativní povrch těla k objemu je větší v teplejších obl.) a Allenovo (velikost prominujících částí těla a končetin-menší u savců chladných obl.). Všechno paltí samozřejmě i pro člověka.
A pak samozřejmě i ten pohlavní výběr.
Pro porovnání dnešní průměrná výška pro ČR je: muži-180cm, ženy-167cm.
Tak už někdo prosím najděte, jak je to pro ten středověk. Se stydím, že to nevím, ale pamatovat si to z hlavy je dost problém...pro mě je to zcela nemožné...

[melkel]

Já to ještě doplním. Tělesná výška je z 70% dána geneticky. Ale zároveň u ní platí přibližování k průměru. Tím chci říct, že dítě hodně vysokých rodičů bude taky vysoké, ale už méně než jeho rodiče. To samé platí pro hodně malé rodiče - jejich dítě bude malého vzrůstu, ale o něco větší než rodiče.

Hehe, neplatí to zcela .-) Mě si rodiče spočítali na 180

[Boza]

Při listování půjčenými čísly časopisu Vesmír mi padlo oko na článek rozebírající lidskou výšku a díky tomu že jsem obdařen neobyčejnou shovívavostí k drobotině kolem mě, obětoval jsem vám 20 minut na přepsání příslušné pasáže (zbytek jsou nějaké metodologické a neolitické poznámky)

Proměny výšky postavy v průběhu věků
RNDr. Jaroslav Brůžek, Ph.D., CSc., Dr. Viktor Černý, RNDr. Petra Stránská
...
Od přelomu letopočtu po novověk

Průměrná tělesná výška obyvatel střední Evropy od stěhování národů do současnosti podléhala změnám jak v čase, tak v prostoru. Před příchodem Slovanů se u mužů pohybovala od 172 do 174 cm. Vzhledem k rozdílům v bohatosti pohřební výbavy lze konstatovat, že vyššímu sociálnímu postavení odpovídala často i vyšší tělesná výška zemřelého. V raném středověku se průměrná výška postavy výrazně snížila, což je patrné zejména na nálezech z jižních oblastí Německa. Výšku postavy prvních Slovanů z našeho území neznáme, protože zemřelé spalovali. Teprve od 9.-11. století, kdy se zdejší společnost vracela ke kostrovému pohřbívání, jsou informace podloženy nálezy. Průměrná výška tehdy mírně poklesla na 170 cm a snižovala se v podstatě až do začátku 19. století (činila pouhých 165 cm).

Na území dnešního Rakouska měřili muži v průměru 169 cm, ženy 159 cm (rozptyl od 143 do 178 cm). V raném středověku (od r. 500 do r. 1000) se tělesná výška na tomto území příliš neměnila. Bavoři a Germáni byli poněkud vyšší než Avaři a Slované, v průměru o 2 až 3 cm (muži 168 až 171 cm, ženy 159 až 162 cm). Výška se neměnila ani v pozdějším období (1000 - 1500). Teprve pro poslední sledované období (1500 - 1900) uvádějí rakouští autoři mírné snížení postavy a poukazují také na značné sociální rozdíly. Obdobně hodnotí maďarští antropologové situaci v Karpatské kotlině. Konstatují kolísání či mírné zvýšení výšky těla s maximem u Germánů v raném středověku (170 cm u mužů, 162 cm u žen), výška maďarského obyvatelstva prvé poloviny druhého tisíciletí se podle nich pohybovala kolem 167 cm u mužů a 157 cm u žen.
...

Podle medailonků autorů jsou aspoň dva z nich z Přírodovědeckého oddělení Archeologického ústavu AV ČR, takže koho to zajímá, může si do Letenské zajít

[Rab]

=D>

[Ratatosk]

Melkel: To jsou ty vyjímky potvrzující pravidlo Já jsem zas v naší rodině se svými 165cm úplný trpaslík, když ostatní měří minimálně 180cm...to se pak na mě může každý vytahovat...
Bozha: Díky, teď vím alespoň kde hledat. Hlavně, že mám čísla z posledních pár let Vesmíru doma...jen kdyby se mnou nebydlel ten zpropadený němec na A , pak bych si snad i pamatovala, co kde píšou.

[SwientyMartin]

Neměl by tu někdo něco o kvalitě chrupu našich předků? Filmaři mají sice tendence zobrazovat všelijaké ošklivé mordy, ale někde jsem četl že většina nebožtíků měla zuby v pořádku...

[Boza]

Neměl by tu někdo něco o kvalitě chrupu našich předků? Filmaři mají sice tendence zobrazovat všelijaké ošklivé mordy, ale někde jsem četl že většina nebožtíků měla zuby v pořádku...

V poradku - ono jak se to vezme. Kazu bylo urcite mene diky jinaci skladbe potravy (min masa a sladkosti), ale pro zmenu sanace zaniceneho zubu evidentne spocivala v jeho vytrzeni nebo vypadnuti. Takze kdyz ti v celisti chybi zub, nepoznas kvuli cemu. Mam takovy pocit ze ty zuby jsou obcas dost obrousene kvuli pisku v mouce.

Ostatne netreba chodit daleko: staci se podivat na kvalitu chrupu u ruznych kmenu v Africe, v Amazonii atd.

[Müscha]

Zuby bývyli zdravější, než dnes.
Obrus zubů je právě od toho písku. Btw - nebožtíci z Mikulčické akropole měli zuby obroušené dalece méně, než "venkovani".

[Müscha]

Vysvětlení je jednoduché - vesničani baštili hlavně moučné výrobky, narozdíl od těch v Mikulčicích kteří zakousli i kus masa a jiných pochutin

[Ratatosk]

První výrazný nárůst výskytu zubního kazu nastal v neolitu při přechodu z potravní strategie lovců a sběračů na zemědělství. Důvodem zvýšení frekvence výskytu zubního kazu byla konzumace stravy bohatší na sacharidy. Další dva významné faktory v historii, které zvýšily výskyt zubního kazu, byla konzumace cukru a brambor. Cukr byl nejprve získáván z cukrové třtiny. Třtinový cukr byl do Evropy dovážen z Ameriky po roce 1550, zatímco řepný cukr se začal vyrábět až od roku 1753. V průběhu 17. a 18. století došlo v Evropě ke zvyšování konzumace brambor, které oproti stravě založené na konzumaci chleba, obsahují méně vlákniny a proteinů. Výsledkem bylo, že výskyt zubního kazu se s postupující civilizací od 18. století začal prudce zvyšovat. Např. ve Slezsku byl zubní kaz do konce 13. století jen vzácností a do 17. století se jeho frekvence zvýšila jen nepatrně. Pozdější nárůst tohoto onemocnění ovlivnil přechod od původní hrubozrnné potravy s větším obsahem vlákniny na konzervovanou a chemicky upravenou stravu, která obsahuje větší množství sacharidů.
V současné době je zubní kaz považován za infekční onemocnění, na jehož vzniku se podílí více faktorů a je to nejvíce rozšířená choroba lidské populace.
....tak to jen ve stručnodsti k zubnímu kaz Existují samozřejmě i jiná zubní onemocnění . Ale ty už se zjišťují z kosterního materiálu podstatně hůř. Ještě se dají zjistit hypoplasie skloviny (porucha tvorby skloviny, která je způsobená nedostatečnou výživou či horečnatým onemocněním v dětství) a pak různá dědičná omemocnění. Dále se na čelistech zemřelích lidí dají zjistit různá zánětlivá ložiska (nejčastěji je to následek z. kazu).
Ad obroušení zubů: je jich několik typ typů. To, o kterém jste mluvili, se jmenuje zubní abraze (je způsobeno vzájemným kontaktem zubů v horní a dolní čelisti). Ta abraze byla opravdu výrazná (díky stravě, ktrerá nebyla nijak chemicky upravována, tzn. byla tvrdá a později díky zmíněnému mletí mouky). V neposlední řadě bylo obroušení zubů způsobeno i používáním zubů jako nástroje (např. zpracovávání kůží v pravěku).
Suma sumarum-zubní kazy byly opavdu mnohem méně časté než dnes. Většina zubů (třeba u lidí z VM) neměla žádný zubní kaz ani jiné známky po zánětech. Když už někdozískal zubní kaz a protože se to neléčilo, tak se kaz mohl šířit a proto tento chudák měl většinou zkažených víc zubů najednou, často i intravitálně ztracené zuby právě v důsledku zubního kazu. Ale to jsou vyjímky. Častější než dnes byly hypoplasie skloviny, ale to není nic hrozného. Funkci zubů tato porucha neovlivňuje. Jen v extrémních případech to nevypadá moc pěkně, ale to taky není nic strašného. Dnes má hypoplasii taky dost lidí a ani o tom neví.
Uf, to jsem se nějak moc rozepsala a navíc se je to off topic