koprivy, tot rostliny uuzasnee

Moderators: melkel, Raiden, Maršálek, Alexandr, Knecht, Wothan, Viktorie, Kain, Joe

awe
Stálý přispěvatel
Stálý přispěvatel
Posts: 331
Joined: Thu 01. Jan, 1970 1:00
Location: Praha

Post by awe »

Mokohtavenotaxe: nemyslel jsem to tak, že ten výraz budu ignorovat, ale asi bude trvat než si zvyknu ho používat v běžném hovoru. Přeci jen to ještě není tak zaběhnutý.

A k tématu zpracování kopřiv. Prošel jsem všechny kazety co jsem vyhrabal a ten dokument kde ty kopřivy zpracovávají jsem nenašel :(
User avatar
Pampalíny
Stálý přispěvatel
Stálý přispěvatel
Posts: 1814
Joined: Thu 01. Jan, 1970 1:00
Location: svobodné území Beskyd

Post by Pampalíny »

Zvažoval jsem zpracování kopřiv vyzkoušet na podzim. Myslel jsem ovšem, že to bude stejné jako u lnu - usušit, pak "naklepat" (tedy rozbít povrchovou strukturu), pročesat a snovat...
S tím vyhnitím je to zajímavé a stojí to jistě za zkoušku. (V paneláku by to bylo úplně nejideálnější - ten smrad tedy :twisted: ).
melkel
Stálý přispěvatel
Stálý přispěvatel
Posts: 1433
Joined: Thu 01. Jan, 1970 1:00

Post by melkel »

Pampalíny wrote:Zvažoval jsem zpracování kopřiv vyzkoušet na podzim. Myslel jsem ovšem, že to bude stejné jako u lnu - usušit, pak "naklepat" (tedy rozbít povrchovou strukturu), pročesat a snovat...
S tím vyhnitím je to zajímavé a stojí to jistě za zkoušku. (V paneláku by to bylo úplně nejideálnější - ten smrad tedy :twisted: ).
Koukni na krtka, několik stupňů zpracování jsi zapomněl .-) I len se máčí a nechává rosit, protože se tím vlákna uvolňují. To vyhnití mě zaujalo pro relativní nenáročnost na vybavení.
User avatar
Pampalíny
Stálý přispěvatel
Stálý přispěvatel
Posts: 1814
Joined: Thu 01. Jan, 1970 1:00
Location: svobodné území Beskyd

Post by Pampalíny »

Aby jsi si zrovna ty nerýpl 8) Nebudu tu přece vyzdvihovat nějakého hmyzožravce ... a pak mu ještě platit tantiemy :? Apropo - da se ten krteček někde na Netu stáhnout?

Jenom jsem chtěl naznačit, že mi to s tím vyhnitím nějak nesedí - vím jak se dělalo hnojivo z kopřiv (hit jedné sezóny). A nějak si nevybavuji, že by ty vlákna šla dobře dolů. Ale spíše jsem se na to nesoustředil a tudíž to přehlédl...
melian
Stálý přispěvatel
Stálý přispěvatel
Posts: 477
Joined: Thu 01. Jan, 1970 1:00
Location: Krnov, Liberec

Post by melian »

Krtecek jde urcite sehnat (zajimave, prave jsem se rozhledla u nas na siti a vidim ho u jedne holky na miste /skolaFTmgr/predeni/Krtek a kalhotky.avi - nemaji ti textilaci krasne studium?).
awe
Stálý přispěvatel
Stálý přispěvatel
Posts: 331
Joined: Thu 01. Jan, 1970 1:00
Location: Praha

Krtek

Post by awe »

Na DC jde krtek taky stahnout. Ale jako na potvoru ma vetsina lidi jine dily :? . Favoritem je jednoznacne Krtek v ZOO, ale i Krtek a kalhotky se da najit :)
Wothan
Stálý přispěvatel
Stálý přispěvatel
Posts: 5492
Joined: Thu 01. Jan, 1970 1:00
Location: Liberec

Post by Wothan »

No ono je to legrační, ale takhle didaktickou formou dokonale zpracovaná technologie výroby lněného oděvu se jen tak nevidí :lol:
User avatar
Pampalíny
Stálý přispěvatel
Stálý přispěvatel
Posts: 1814
Joined: Thu 01. Jan, 1970 1:00
Location: svobodné území Beskyd

Post by Pampalíny »

A co takhle další díly: jak krteček k jednoručnímu meči přišel, Krteček a bradatice, Krteček s mandlovým štítem, 8) nebo pro trochu vzrušení díly jako Barbar Krteček či Krteček ničitel :mrgreen:
Wothan
Stálý přispěvatel
Stálý přispěvatel
Posts: 5492
Joined: Thu 01. Jan, 1970 1:00
Location: Liberec

Post by Wothan »

Krteček není bojovník, tedy pokud nepočítáme souboj se zuřivým zahradníkem (Zničit krtka!), liškou, psem apod. Ale třeba krteček řezbářem nebo krteček kovářem, krteček pěstuje řepu, krteček a došková střecha...ano ano, tudy vede cesta!
Jiskra

Post by Jiskra »

Tak po dlouhe dobe zase ke koprivam. Cirou nahodou jsem nasla na netu:

Postup zpracování kopřiv na vlákna
Podle knihy: ing. dr. Václav Vilikovský: Zemědělské technologie, Praha 1928, publikace Ministerstva zemědělství republiky Československé
O autorovi v knize uvedeno: profesor vysoké školy zemědělského a lesního inženýrství v Praze

Během první světové války, kvůli nedostatku jiných textilních surovin, začaly se u nás (resp. tehdy ještě v Rakousku-Uhersku) zpracovávat na textilní vlákna ve velkém kopřivy. Zajímalo mě, jakým postupem se vlákno z kopřiv vlastně dá získat. V knize 'Zemědělské technologie' jsem tento postup našel, ale není to nic tak jednoduchého, jako u lnu. Pro získání vláken z kopřiv je potřeba poměrně dost chemie.

Po posečení se nechají kopřivy 2—3 dny na poli ležeti; za několik hodin ztrácejí palčivost, takže neobtěžují při práci. Uvadlé kopřivy se širokými hřebeny zbaví postranních větví a listů, načež se v obyčejném kotli vaří s 8% louhu sodného, čímž se docílí, že se dá lýko snadno odloupnouti kartáčovými válci od stonku.

Lýko se dále zpracuje dvojím vyvářením s louhem v autoklave. Mezi prvým vyvářením pod tlakem 15 atmosfér, které trvá 5 minut, a druhým vařením pod tlakem 10 atmosfér, jež trvá 3 minuty, promývá se důkladně — a rovněž za tlaku — čistou vodou. Tím se vlákna zbaví lepidla a ojednotí.

Po vyváření se opět opláchnou čistou vodou, načež se položí na l,5-2 hodiny do roztoku siřičitanu vápenatého a pak na několik hodin do zředěného louhu sodného. Nebo se vlákna hned bílí vložením (na 0,5 hodiny) do slabého roztoku manganistanu draselného a potom do siřičitanu. Zbělena vlákna se vyperou a usuší.

Takto se ze 4000 kg sušených kopřiv, zbavených listů a větví, nejméně získá 1600 kg lýka, resp. 525 kg (t. j. přes 13%) čistého, vybíleného, vlákna. Jinde se udává, že ze 100 kg zelených stonků se získá 46 kg sušených, 32 kg potěraných nebo 20 kg upotřebitel­ných vláken.

Kopřivová vlákna jsou hedvábného lesku, velmi jemná a pevná; lýkové buňky jsou 25-30 mm dlouhé, jemnosti 50 mikrometrů, o zakulacených nebo sešikmených koncích.
User avatar
Pampalíny
Stálý přispěvatel
Stálý přispěvatel
Posts: 1814
Joined: Thu 01. Jan, 1970 1:00
Location: svobodné území Beskyd

Jak krteček ke kopřivákům přišel:

Post by Pampalíny »

Jiskro super. Bohužel ten postup je doma trochu neproveditelný. Sice 15atmosfér nevyvinu :| , ale každý návod je dobrý (i moderní) a může usnadnit práci.

Tento víkend zvažuji vyrazit pobít nějaké kopřivy na tkaní - ovšem 4 tuny toho jistě nebudou :mrgreen: .
Jiskra

Post by Jiskra »

Hale ja jsem na vareni trouba, ale ted me ohledne toho tlaku napadlo: Jak vlastne funguje papinak? Nedal by se na to nejak zneuzit?
Viktorie
Občasný přispěvatel
Občasný přispěvatel
Posts: 107
Joined: Thu 01. Jan, 1970 1:00
Location: Praha

Post by Viktorie »

Fyzika sice nebyl můj oblíbenej obor, ale 15 atmosfér v kuchyňském papiňáku nedosáhneš:-)
Viktorie
scott

Post by scott »

nevim, esli je vareni kopriv pri 10 atmosferach vydelecna cinnost.
to by museli mit papinaky jak prase.

a navic, koprivy se na vlakno zpracovavaly mnohem driv, nez papin vymyslel hrnec....
awe
Stálý přispěvatel
Stálý přispěvatel
Posts: 331
Joined: Thu 01. Jan, 1970 1:00
Location: Praha

Post by awe »

scott wrote:a navic, koprivy se na vlakno zpracovavaly mnohem driv, nez papin vymyslel hrnec....
to rozhodně, ale rozdíl bude asi jako s masem. Bez papiňáku ho musíš vařit o dost déle.... takže bez tlakových nádob to rozhodně jde taky, ale s nima je to snazší