Mokohtavenotaxe: nemyslel jsem to tak, že ten výraz budu ignorovat, ale asi bude trvat než si zvyknu ho používat v běžném hovoru. Přeci jen to ještě není tak zaběhnutý.
A k tématu zpracování kopřiv. Prošel jsem všechny kazety co jsem vyhrabal a ten dokument kde ty kopřivy zpracovávají jsem nenašel
koprivy, tot rostliny uuzasnee
Moderators: melkel, Raiden, Maršálek, Alexandr, Knecht, Wothan, Viktorie, Kain, Joe
-
- Stálý přispěvatel
- Posts: 1814
- Joined: Thu 01. Jan, 1970 1:00
- Location: svobodné území Beskyd
Zvažoval jsem zpracování kopřiv vyzkoušet na podzim. Myslel jsem ovšem, že to bude stejné jako u lnu - usušit, pak "naklepat" (tedy rozbít povrchovou strukturu), pročesat a snovat...
S tím vyhnitím je to zajímavé a stojí to jistě za zkoušku. (V paneláku by to bylo úplně nejideálnější - ten smrad tedy ).
S tím vyhnitím je to zajímavé a stojí to jistě za zkoušku. (V paneláku by to bylo úplně nejideálnější - ten smrad tedy ).
-
- Stálý přispěvatel
- Posts: 1433
- Joined: Thu 01. Jan, 1970 1:00
Koukni na krtka, několik stupňů zpracování jsi zapomněl .-) I len se máčí a nechává rosit, protože se tím vlákna uvolňují. To vyhnití mě zaujalo pro relativní nenáročnost na vybavení.Pampalíny wrote:Zvažoval jsem zpracování kopřiv vyzkoušet na podzim. Myslel jsem ovšem, že to bude stejné jako u lnu - usušit, pak "naklepat" (tedy rozbít povrchovou strukturu), pročesat a snovat...
S tím vyhnitím je to zajímavé a stojí to jistě za zkoušku. (V paneláku by to bylo úplně nejideálnější - ten smrad tedy ).
-
- Stálý přispěvatel
- Posts: 1814
- Joined: Thu 01. Jan, 1970 1:00
- Location: svobodné území Beskyd
Aby jsi si zrovna ty nerýpl Nebudu tu přece vyzdvihovat nějakého hmyzožravce ... a pak mu ještě platit tantiemy Apropo - da se ten krteček někde na Netu stáhnout?
Jenom jsem chtěl naznačit, že mi to s tím vyhnitím nějak nesedí - vím jak se dělalo hnojivo z kopřiv (hit jedné sezóny). A nějak si nevybavuji, že by ty vlákna šla dobře dolů. Ale spíše jsem se na to nesoustředil a tudíž to přehlédl...
Jenom jsem chtěl naznačit, že mi to s tím vyhnitím nějak nesedí - vím jak se dělalo hnojivo z kopřiv (hit jedné sezóny). A nějak si nevybavuji, že by ty vlákna šla dobře dolů. Ale spíše jsem se na to nesoustředil a tudíž to přehlédl...
-
- Stálý přispěvatel
- Posts: 477
- Joined: Thu 01. Jan, 1970 1:00
- Location: Krnov, Liberec
-
- Stálý přispěvatel
- Posts: 5492
- Joined: Thu 01. Jan, 1970 1:00
- Location: Liberec
-
- Stálý přispěvatel
- Posts: 1814
- Joined: Thu 01. Jan, 1970 1:00
- Location: svobodné území Beskyd
-
- Stálý přispěvatel
- Posts: 5492
- Joined: Thu 01. Jan, 1970 1:00
- Location: Liberec
Tak po dlouhe dobe zase ke koprivam. Cirou nahodou jsem nasla na netu:
Postup zpracování kopřiv na vlákna
Podle knihy: ing. dr. Václav Vilikovský: Zemědělské technologie, Praha 1928, publikace Ministerstva zemědělství republiky Československé
O autorovi v knize uvedeno: profesor vysoké školy zemědělského a lesního inženýrství v Praze
Během první světové války, kvůli nedostatku jiných textilních surovin, začaly se u nás (resp. tehdy ještě v Rakousku-Uhersku) zpracovávat na textilní vlákna ve velkém kopřivy. Zajímalo mě, jakým postupem se vlákno z kopřiv vlastně dá získat. V knize 'Zemědělské technologie' jsem tento postup našel, ale není to nic tak jednoduchého, jako u lnu. Pro získání vláken z kopřiv je potřeba poměrně dost chemie.
Po posečení se nechají kopřivy 2—3 dny na poli ležeti; za několik hodin ztrácejí palčivost, takže neobtěžují při práci. Uvadlé kopřivy se širokými hřebeny zbaví postranních větví a listů, načež se v obyčejném kotli vaří s 8% louhu sodného, čímž se docílí, že se dá lýko snadno odloupnouti kartáčovými válci od stonku.
Lýko se dále zpracuje dvojím vyvářením s louhem v autoklave. Mezi prvým vyvářením pod tlakem 15 atmosfér, které trvá 5 minut, a druhým vařením pod tlakem 10 atmosfér, jež trvá 3 minuty, promývá se důkladně — a rovněž za tlaku — čistou vodou. Tím se vlákna zbaví lepidla a ojednotí.
Po vyváření se opět opláchnou čistou vodou, načež se položí na l,5-2 hodiny do roztoku siřičitanu vápenatého a pak na několik hodin do zředěného louhu sodného. Nebo se vlákna hned bílí vložením (na 0,5 hodiny) do slabého roztoku manganistanu draselného a potom do siřičitanu. Zbělena vlákna se vyperou a usuší.
Takto se ze 4000 kg sušených kopřiv, zbavených listů a větví, nejméně získá 1600 kg lýka, resp. 525 kg (t. j. přes 13%) čistého, vybíleného, vlákna. Jinde se udává, že ze 100 kg zelených stonků se získá 46 kg sušených, 32 kg potěraných nebo 20 kg upotřebitelných vláken.
Kopřivová vlákna jsou hedvábného lesku, velmi jemná a pevná; lýkové buňky jsou 25-30 mm dlouhé, jemnosti 50 mikrometrů, o zakulacených nebo sešikmených koncích.
Postup zpracování kopřiv na vlákna
Podle knihy: ing. dr. Václav Vilikovský: Zemědělské technologie, Praha 1928, publikace Ministerstva zemědělství republiky Československé
O autorovi v knize uvedeno: profesor vysoké školy zemědělského a lesního inženýrství v Praze
Během první světové války, kvůli nedostatku jiných textilních surovin, začaly se u nás (resp. tehdy ještě v Rakousku-Uhersku) zpracovávat na textilní vlákna ve velkém kopřivy. Zajímalo mě, jakým postupem se vlákno z kopřiv vlastně dá získat. V knize 'Zemědělské technologie' jsem tento postup našel, ale není to nic tak jednoduchého, jako u lnu. Pro získání vláken z kopřiv je potřeba poměrně dost chemie.
Po posečení se nechají kopřivy 2—3 dny na poli ležeti; za několik hodin ztrácejí palčivost, takže neobtěžují při práci. Uvadlé kopřivy se širokými hřebeny zbaví postranních větví a listů, načež se v obyčejném kotli vaří s 8% louhu sodného, čímž se docílí, že se dá lýko snadno odloupnouti kartáčovými válci od stonku.
Lýko se dále zpracuje dvojím vyvářením s louhem v autoklave. Mezi prvým vyvářením pod tlakem 15 atmosfér, které trvá 5 minut, a druhým vařením pod tlakem 10 atmosfér, jež trvá 3 minuty, promývá se důkladně — a rovněž za tlaku — čistou vodou. Tím se vlákna zbaví lepidla a ojednotí.
Po vyváření se opět opláchnou čistou vodou, načež se položí na l,5-2 hodiny do roztoku siřičitanu vápenatého a pak na několik hodin do zředěného louhu sodného. Nebo se vlákna hned bílí vložením (na 0,5 hodiny) do slabého roztoku manganistanu draselného a potom do siřičitanu. Zbělena vlákna se vyperou a usuší.
Takto se ze 4000 kg sušených kopřiv, zbavených listů a větví, nejméně získá 1600 kg lýka, resp. 525 kg (t. j. přes 13%) čistého, vybíleného, vlákna. Jinde se udává, že ze 100 kg zelených stonků se získá 46 kg sušených, 32 kg potěraných nebo 20 kg upotřebitelných vláken.
Kopřivová vlákna jsou hedvábného lesku, velmi jemná a pevná; lýkové buňky jsou 25-30 mm dlouhé, jemnosti 50 mikrometrů, o zakulacených nebo sešikmených koncích.
-
- Stálý přispěvatel
- Posts: 1814
- Joined: Thu 01. Jan, 1970 1:00
- Location: svobodné území Beskyd
Jak krteček ke kopřivákům přišel:
Jiskro super. Bohužel ten postup je doma trochu neproveditelný. Sice 15atmosfér nevyvinu , ale každý návod je dobrý (i moderní) a může usnadnit práci.
Tento víkend zvažuji vyrazit pobít nějaké kopřivy na tkaní - ovšem 4 tuny toho jistě nebudou .
Tento víkend zvažuji vyrazit pobít nějaké kopřivy na tkaní - ovšem 4 tuny toho jistě nebudou .
-
- Občasný přispěvatel
- Posts: 107
- Joined: Thu 01. Jan, 1970 1:00
- Location: Praha
-
- Stálý přispěvatel
- Posts: 331
- Joined: Thu 01. Jan, 1970 1:00
- Location: Praha