Zivica / priskirice

Post by **Jura** » Mon 01. Sep, 2008 11:02

jen doplním pár informací z časopisu Český lid, roč. 1898

"....louč borová dělána v každé domácnosti, kde nechtěli jinou kupovati a bylo-li dříví po ruce.....upotřebena nejvíce k svícení...v stájích, ve sklepých, sušírnách, ap.

...louč na velikou vzdálenost nesvítila.

...louč buková a osyková ....vyráběna způsobem průmyslnickým."

o nějakém máčení,smolení, etc...ani slovo, natož o "spomalovači" hoření

Post by **Joe** » Mon 01. Sep, 2008 15:06

to je ten problém - buď to tom zmínky nejsou a nebo jen kusé. Nevylučuji ani to, že to namáčení nemuselo být pravidlem! Nicméně se to dělalo.

Post by **Rab** » Mon 01. Sep, 2008 16:33

Něco jiného je louč a něco jiného je pochodeň...což snad dostatečně jasně vyplynulo z předchozích textů

Post by **Joe** » Tue 02. Sep, 2008 11:53

Tomu nerozumím

Oblan · Post by **Oblan** » Tue 02. Sep, 2008 15:58

Je to jenom myšlenka tak mě za to nebíte, ale co když to smůla nebo lůj tam byli proto aby ten vysušenej klacek (louč) začal hořet dřív. Příklad zkuste zapalit zapalovačem (natož křesadlem) bukovej klacek a pak zkuste zapálit klacek obalenej pryskyřicí . Aha? V čistě teoretické rovině se zapálí zaschlá smola, ta rychle začne hořet a zahřívat klacek na kterém je, ten dosáhne dřív zápalné teploty a vydrží hořet xkrát déle. Do budoucna bych to chtěl podrobit pokusům, ale teď mě začněte posílat do míst kam ani slunce svítit nechce.

Post by **Raiden** » Tue 02. Sep, 2008 17:01

Když už jsem narazili na to zapalování křesadlem, tak by mě zajímalo, čistě prakticky, jak to dělali. Samotná jiskra klacek nezapálí, současný vyzkoušený funkční postup je křesadlo+troud+nějaký chrastí nebo suchá tráva a z toho pak udělat oheň. Takže když člověk přišel do chalupy a chtěl si udělat světlo, bylo to na trochu delší lokte, než jsme zvyklí sirkama nebo zapalovačem. Myslím, že ten postup byl tehdy natolik triviální, že nikoho ani nenapadlo to zaznamenávat, a prostě to opsali slovy "vykřesat oheň".
Asi jako kdybych napsal, že jsem zatlouk hřebík, a zdlouhavě bych nepopisoval, že
jsem uchopil kladivo do pravé ruky za konec dřevěné rukojeti, prsty levé ruky jsem uchopil hřebék, ostrý hrot hřebíku jsem opřel o fošnu tak, aby hlavička směřovala kolmo nahoru, pravou rukou jsem se napřáhnul a vedl úder tupou stranou hlavy kladiva na hlavičku hřebíku tak, abych hřebík o kousek zarazil do fošny. Údery kladivem na hřebík jsem pak opakoval tak dlouho, dokud nebyl hřebík celý ve dřevu.

Post by **wolf** » Tue 02. Sep, 2008 17:21

Raiden wrote:...Takže když člověk přišel do chalupy a chtěl si udělat světlo, bylo to na trochu delší lokte, než jsme zvyklí sirkama nebo zapalovačem....

Mozna zase bylo bezne, ze kdyz prisel do chalupy, mel nekde (kamna, pec, krb, ohniste, ...) zhave uhliky, kteryma trisku zapalis.

narvek · Post by **narvek** » Wed 03. Sep, 2008 0:08

Případně rovnou oheň, neb ten se udržoval celý rok hořet. Jen jednou za rok se nechal vyhasnout, vysmýčil se krb/ohniště a přinesl se čistý oheň z kostela.

Post by **Joe** » Wed 03. Sep, 2008 0:28

Bylo u ná období, kdy bylo zakázáno používati sirek apod. a to by jste se divili jak mi kuřáci jsme se naučili rychle si křesadlem retko zapálit

Je to prostě o tom jak se říkalo fortelu. Člověk to častým používáním dotane do krve či jak to říct. Čili nejprve to trvá i 5 min, pak minutu a pak pár vteřin

no a teď když už to zase používám občas tak zase 5 min