forum.livinghistory.cz

Aha! Takže postup "vyprat ve vodě, aby se vyplavila sůl, a nakonzervovat lanolinem" nebude asi úplně ideální, že?

Lenka wrote: Není to solí, ale obsahem lanolínu. Některé ovčiny ho můžou obsahovat až 20%. ....Máchání ve vodě tedy od vlhnutí trochu pomůže, protože se část lanolínu odplaví.

Já se nepřu, ale jak je tedy možné, že průmyslově (jakkoli) činěné kožešiny táhnou víc vlhkosti než ty činěné mozkem?
Mám možnost porovnávat ve stejných podmínkách obojí a ten rozdíl je podstatný. Nepředpokládám, že ty kůže které jsem činil osobně by byly výrazně více vymáchané - jednou když jsem je čistil a podruhé při činění.
Napadá mně, že by sůl urychlovala navázání vody na ten lanolin.

Podle mne je problém v soli jako takové... sůl je silikagel... sbírá vzdušnou vlhkost... takže sůl vlhne sama o sobě... a pokud má zdroj, tak toho natáhne co nejrychleji co nejvíc... zatímco tuk (mozek a saze) vodu odpuzuje...
Alespoň takhle si to vysvětluju já.

Métá?xestse Ohnéssese wrote:zatímco tuk (mozek a saze) vodu odpuzuje...

Takže kdyby se ti chemicky činění berani vyudili....

cossack wrote:

Métá?xestse Ohnéssese wrote:zatímco tuk (mozek a saze) vodu odpuzuje...

Takže kdyby se ti chemicky činění berani vyudili....

Tak se stejně nezbavíš soli....

Už jsem se o tom kdysi bavili, ale nemám v tom stejně jasno, ty názory byly totiž dost protichůdné. Jde mi o to, jestli je možné dostat sůl z nasolené, nakonzervované kůže. Například tím, že ji mamočím na čas do potoka. Jestli se sůl vymyje beze zbytku nebo nějaká zůstane.
Jestlil je rozdíl v mozkem činěné kůži, která byla po stažení nasolená a která nebyla.

Podle mne jsou dvě složky činění, které dělají bordel....
1. Sůl (při nasolení, nebo při činění)... ať pak mácháš kůži jak chceš, stejně tam trocha zůstane a bude táhnout vlhkost (čím víc soli zůstane, tím víc vody potáhne)
2. "Vápno" a další sajrajty, co se používají při chemickém čištění - pomůžou rozpustit sádlo, zbytky masa, blány atd... ale poškodí řemen, který se pak chová nepřirozeně (při navlhnutí se trhá, místo aby se vytahoval... atd.)

Sůl podle mne můžeš z větší části vyplavit... a nakouřením si asi taky proti vlhkosti pomůžeš, "vápno" ale svůj efekt už způsobilo a ten je nevratný...

Mám vyčiněného jelena (kožešinu) solí a kamencem... táhne vlhkost, ale netrhá se a vlhkost ho neničí... Kupovaná ovce se při opakovaném navlhčení trhá...
Mozkovka je držák, akorát je problém jí udělat jemnou.
Ale to je jen můj názor...

Ohledně lanolinu: nevím, ale Wikipedie píše: "...water-proofing wax... Lanolin's ability to act as a waterproofing wax aids sheep in shedding water from their coats... The extract is insoluble in water, but forms an emulsion... Some sailors use lanolin to create a slippery surface on their propellers and stern gear to which barnacles cannot adhere. The water-repellent properties make it valuable as a lubricant grease where corrosion would otherwise be a problem, particularly on stainless steel, which becomes more vulnerable to corrosion when starved of oxygen..."
To mi nepřijde zrovna jako popis vodu přitahující látky.

Neumím anglicky, takže nemůžu posoudit co píš Wikipedie. Já to mám z knihy Kožešnické materiály, autor Rudolf Vrbacký, což byl odborník Kary Trutnov na kožešnické materiály a technologii zpracování kožešin. Kniha má 20 let, od té doby žádná jiná nevyšla, nevím teda jestli má Wikipedie nějaké nové poznatky, osobně bych ale víc důvěřovala Vrbackému. Ale říkám, neumím anglicky.

Zkusím přeložit (jsou to jen vybrané úryvky z původního textu): "...vodu odpuzující vosk (resp. způsobující odolnost proti vodě)... Schopnost lanolinu působit jako vodu odpuzující vosk napomáhá ovcím, aby voda stékala po jejich srsti... Látka je nerozpustná ve vodě, ale vytváří s ní emulzi... Někteří plavci používají lanolin jako kluzký povrch na lodních šroubech a výbavě zádi (?), aby se na nich neusazovaly barnacles (jakési škeble). Vodu odpuzující vlastnosti (lanolinu) z něj činí cenný lubrikační tuk tam, kde by mohla být problémem koroze, obzvláště na nerezové oceli, která se stává náchylnější ke korozi, pokud je vystavena kyslíku."
Jsem nakloněn tomu věřit, ona vodoodpudivost je celkem základní vlastnost tuků a vosků.
Nebyla by přesná citace Vrbackého? Třeba jde jen o špatné porozumění. To, že je nějaká látka schopná tvořit s vodou emulzi (jako v krémech na ruce), neznamená, že vodu přitahuje.

Přesná citace: "Vlastního lanolínu obsahuje vlna 5 až 20%, obsah stoupá s jemností vlny. Lanolín je po nyčištění důležitá surovina pro výrobu mastí a krémů. Váže dvaapůltý násobek množství vody na vlastní hmotnost a dobře se vstřebává do pokožky."
Není to tak, že vodu přitahuje, ale nemísí se s ní? Pak by působil jako jakási izolace mezi plavcem, nebo lodním šroubem a vodou. Zároveň by byl vhodný i do krémů na udržení vlhkosti v pokožce. Pokud si vzpomínám bývá v krémech na hodně vysušené a popraskané ruce.
A jak tak nad tím uvažuju, ta k ta vlhkost do rouna moc nevsakuje, drží se spíš na povrchu chlupů bych řekla.

Aha, tak to je potom jiná. Je to opačně - s vodou se mísí (nevytváří roztok, ale emulzi, a to v poměru 2,5:1), ovšem nepřitahuje ji. To by pak nebylo celkem nic zvláštního. Co se týče těch mastí a krémů, funguje to přesně takhle. Pokožku je potřeba hlavně promastit, aby udržela vodu vevnitř. No a současně je potřeba nějakou vlhkost dodat, aby bylo co v pokožce držet, takže tyhle přípravky bývají obvykle právě emulze typu "olej ve vodě" nebo "voda v oleji". Funguje ale i čistý tuk, třeba lůj (na rty) nebo nesolené sádlo (na ruce).

A ještě k tomu proč některá kůže tahá vodu víc a některá míň: Obsah lanolínu v rounu se pohybuje mezi 5 až 20% a stopá sjemností vlny, takže 2 ovce se srovnávat nedají, pokud nejsou z jednoho stáda.
A jiné kožešiny navíc tu vodu netahají, přesto, že se při činění používá taky sůl. Je to jenom u ovčin. Takže s tou solí se mi to fakt moc nezdá. Mimochodem někdo tady radil "zkus to olíznout". A zkoušeli jste olíznout lišku nebo králíka, chutná stejně.

Při vší úctě, zkusím to napsat ještě jednou. Lanolin vodu nepřitahuje. Ta citace Vrbackého nic takového nepraví. Naopak, vodu odpuzuje, jako každý slušný vosk.
Chemickým činěním se značná část lanolinu odstraní (aby bylo co dávat do mastí a krémů), takže kůže pak saje vodu o to ochotněji.
Proč ovce tahá vodu víc než jiné kožešiny netuším - přiznávám.

Métá?xestse Ohnéssese wrote:Podle mne jsou dvě složky činění, které dělají bordel....
1. Sůl (při nasolení, nebo při činění)... ať pak mácháš kůži jak chceš, stejně tam trocha zůstane a bude táhnout vlhkost (čím víc soli zůstane, tím víc vody potáhne)
2. "Vápno" a další sajrajty, co se používají při chemickém čištění - pomůžou rozpustit sádlo, zbytky masa, blány atd... ale poškodí řemen, který se pak chová nepřirozeně (při navlhnutí se trhá, místo aby se vytahoval... atd.)

Sůl podle mne můžeš z větší části vyplavit... a nakouřením si asi taky proti vlhkosti pomůžeš, "vápno" ale svůj efekt už způsobilo a ten je nevratný...

Mám vyčiněného jelena (kožešinu) solí a kamencem... táhne vlhkost, ale netrhá se a vlhkost ho neničí... Kupovaná ovce se při opakovaném navlhčení trhá...
Mozkovka je držák, akorát je problém jí udělat jemnou.
Ale to je jen můj názor...

Ta kupovaná ovce byla špatně činěná, pokud se trhala, už jsem to tu psala. Skopovice jsou totiž co se týká řemene jedny z nejtrvanlivějších kožešin. V celkové trvanlivosti (tedy i srsti), je před nimi v tabulce jenom vydra, norek, lachtan a perzian. Jsou na stejné úrovni se sobolem a mývalem. 20 let musí vydržet i s chemickým činěním. Když s nima budeš špatně zacházet, tak 10 . Já vím, že mi nevěříš, takže se tě pokusím přesvědčit a jednu ti přivezu.