Mapy

[Jenda]

Neděláte někdo mapy, např. jako zpeztření historické akce, zajímalo by mě, jestli bylo na strědověkých mapách měřítko a směrová růžice, jak byly podrobné, jestli se kartografové brali jako špioni a přibližně od jakého století začali být přesné. Přece když bylo nějaké tažení, např. do Svaté země, museli mít nějakou mapu a potom taky když začali podnikat výpravy do Indie a jinam. Takže nevíte o tom někdo něco?

[Joe]

Ve středověkém království Neapolském vládl král Carlos de Anjou, který užíval ve svém znaku květy lilie. (Stejný erb jako Francouzští králové – modré pole poseté zlatými květy lilií. Rozdíl byl, že byl červeně lemován a lemovaní bylo opět poseto zlatými městskými branami se 3 věžemi.) Jedním z chráněnců tohoto muže byl mořeplavec Flavio Gioja, jenž se vedle objevování nových cest pro neapolský obchod proslavil i tím, že v roce 1303 zdokonalil námořnickou busolu. Naznačil základ budoucí větrné růžice vyznačující světové strany. V Italštině se tehdy pro sever užívalo slovo "Transmontane", což znamená "za horami", čili Alpami, které tvoří hranici Itálie na severu. Gioja vyznačil na své růžici sever začátečním písmenem tohoto slova, brzy však "T" vylepšil přikreslením lilie, z úcty a poplatnosti k svému králi. Z Itálie se lilie, jako značka severu na námořní buzole, rozšířila do ostatní přímořské Evropy.
V 16. století došlo k dalšímu zdokonalení námořního kompasu Holanďany. Jejich větrná růžice měla 32 hrotů - "čárek", s nezbytnou lilií na severní straně. V renesanční době si na kreslení větrných růžic velmi potrpěli, toto účelové zařízení se stalo i bohatým ornamentem, výtvarným doplňkem map, nikoliv již jen map námořních.
Lilii z kompasu převzalo do svého znaku Baden-Powel-lovo skautské hnutí.

[Rüttenstein]

..bylo na strědověkých mapách měřítko...a přibližně od jakého století začali být přesné.

Mapy nebyly přesné ještě ani za komunismu (ale to zas bylo z jiného důvodu, než z nedostatku technických zdatností).
Opravdu přesným mapováním bylo až v první polovině 19. století mapování pro tzv. stabilní katastr. Ještě renesanční mapy si více pohrávaly se zakreslením kopců se vzrostlými stromy než se skutečnými vzdálenostmi vesnic. Taková třeba regionální mapa (Hüttelova) z druhé pol. 16. stol. je zakreslena minimálně ve dvou měřítkách - tam kde to autor důvěrně znal, je to měřítko podrobnější a o 20-30km dál se jakoby "panoramaticky" oddaluje, pomíjí spoustu detailů a mění se i měřítko mapy.
První samostatná mapa Čech (Klaudiánova, 1518) má ještě orientaci směrem k jihu - tedy sever je u spodního okraje mapy.
Jinak docela pochybuju, že by ve středověku byly mapy nějak výrazněji rozšířené... to spíš byla vzácnost.

[Boza]

...např. do Svaté země, museli mít nějakou mapu a potom taky když začali podnikat výpravy do Indie a jinam. Takže nevíte o tom někdo něco?

No, kupodivu neměli. Věděli že se musí dostat do Itálie a odtamtud je Benátky, Janov atd. za úplatu přepraví. Jen pro ilustraci dobových map:



Apokalypsa ze Saint-Sever, BnF MS lat. 8878, folio 45, druhá polovina 11 století. Blíže ke kodexu viz http://en.wikipedia.org/wiki/Saint-Sever_Beatus

A co se Indie týče... Doporučuju mrknout na nějakou knihu popisující portugalské pokusy. Teď tuším něco mají v Levných knihách, jmenuje se to Neznámá moře od Ronalda Watkinse, dobře se to čte.

Jinak taky v knihkupectvích se dá najít kniha popisující katastrální dějiny českých zemí, nevím bohužel jak se jmenuje.

Ona potíž s mapami a jejich kreslením není v tom se někam dostat, ale dokázat se na pomyslném glóbu najít, neboli dokázat změřit zeměpisnou délku a šířku, nebo aspoň používat kompas. A to byla hodně vysoká dívčí až do konce 14. století.

edit: Jo a to ještě vůbec neberu v potaz představy o geometrii země, abys dokázal nakreslit pořádnou mapu, musíš taky přijmout myšlenku že země není placka

[Rüttenstein]

..v knihkupectvích se dá najít kniha popisující katastrální dějiny českých zemí...

Nebo i knihy od E. Semotanové. Ta je v Čechách přední znalkyní přes mapy. Jedna z jejích knih s reprodukcemi map je třeba ZDE >Atlas zemí Koruny české.
(Ale jedná se o mapy nejdříve z období let kolem r. 1500). Stejně tak je není k zahození podobná kniha Historical maps of Europe. (Nebo tak nějak. Jde o soubor reprodukovaných map z různých států Evropy, včetně několika map se zachycením Čech, které jsou soustředěny v nějaké anglické instituci.)

[Boza]

Ještě něco k tématu:

http://www.henry-davis.com/MAPS/Ancient ... ientL.html

http://www.jnul.huji.ac.il/dl/maps/pal/html/

zbytek ať si zájemci ráčí vygůglit sami, např. dotaz "ancient maps"

[Joe]

Proto byli od počátku tak důležité karavaní,popřípadně poutní cesty (a prto se o ně tak válčilo). Prostě oni věděli, že po tý a tý cestě se dostanou tam a tam o od tud pak po týto cestě zase tam a tam. Mimochodem, takto se cestuje v USA. popis cesty je: jedeš po R 45 u velkého balvanu s kaktusem odbočíš na V 35 a jsi tam To, že jedeš po R 45 přes 600 km je nedůležité Kupodivu je to spolehlivější než mnohdy naše značení a do cíle tě to dovede na beton.
Lodě se zase pohybovali podle přehu a věděli, že když u toho misu či ostrova to vezmou rovnou na jih, tak skončí třeba v Alexnadrii, a když ne, tak u popřeží Afriky a to už zase znali a podle toho se zorientovali. A jestli to bude trvat o týden dýl je tehdy netrápilo.

[Wothan]

Copak 14.st. - ještě v 17.st. znali mořeplavci sice zeměpisnou šířku, ale stále ještě neznali přesně svou zeměpisnou délku, takže pokud se neplavili ve známých vodách prakticky nevěděli kde jsou, nebo o tom měli jen velmi mlhavou představu a tomu pak odpovídaly i mapy. Proto také měly takovou cenu jednotlivé mapy, zápisky a deníky lodivodů nebo lodivodi samotní - viz. třeba Drakeův portugalský zajatec (zvláště když Portugalci a Španělé tajili co mohli před Angličany a Holanďany a naopak). Přes všechny různé více nebo méně úspěšné metody (třeba s pomocí Měsíce apod.) a všechny bohaté ceny vypisované vládci na tenhle objev, který zjevně stimuloval kde koho v bádání - včetně tuším i Galilea, dokázali určit přesně zeměpisnou délku až někdy v druhé polovině 18.st. - chtělo to velmi přesný chronometr.

Dá se k tomu najít docela dost věcí v literatuře faktu stran hist. mořeplavby, navigace nebo kartografie, ale docela zajímavě o tom píše Eco v Ostrově Včerejšího dne (jinak pro mně celkem dost těžko stravitelná kniha) nebo Clavell v Shogunovi.

[Jura]

co v 17. století.....to ještě ve století 20. jistý Jan Eskymo Welzl, dle zachycených vyprávění pánů Těsnohlídka, Golombka a Valenty se zeměpisnou délkou neoperoval (netušil, o co jde) a to sám prošel Sibiř a pak žil těch 30 let na zlatém severu + cca 20 dalších (už usedlý v Dawsonu)

mapa Arktidy

[Rüttenstein]

Ještě pár důležitých českých odkazů na některé digitalisované mapy (zvláště první dva jsou kvalitní!) .
Historické mapy Koruny české
Oldmaps - geolab
Staré mapy
Historické mapy

A teď už ať si každý opravdu vede jak umí.

[Rab]

A ještě skvělý tzv. stabilní katastr http://archivnimapy.cuzk.cz/