forum.livinghistory.cz

drážky jdou v pohodě zbrousit, jenom nechápu jak se při kování 19191 může matroš rozpadat, jedině když je velká kovací teplota , to je ovšem potom pochopitelné..

Je to prostě sice tvrdý, ale křehký. A chce to kovářskou zručnost. Ta se vyčíst nedá

frenk wrote:drážky jdou v pohodě zbrousit, jenom nechápu jak se při kování 19191 může matroš rozpadat, jedině když je velká kovací teplota , to je ovšem potom pochopitelné..

ty nové pilníky jsou z něčeho jiného

nove pilníky sou z 19422 (RCR1-2) ktera je ješte tvrzena takže se pri kovaní roypada lepe řeceno není kovatelna to je stejne jako ze sekerami ty uz se taky nekovou ale jen brousí

Pokud se nekomu nechce jezdit na Rujanu, znam v nasich koncinach svkostne lokality na prvotridni pazourky vznikle patrne hydrotermalni cestou. Jmena lokalit zde umyslne nebudu jmenovat, nebot bych treba nekoho mohl motivovat pro jejich "prumyslovou" exploataci Jejich jmena poslu skokromou zpravou "osvedcenym" jmenum, resp. zdejsim drbnam anebo za uplatek (dovoz techto pazourku az pred muj barak).

KRAK wrote:Pokud se nekomu nechce jezdit na Rujanu, znam v nasich koncinach svkostne lokality na prvotridni pazourky vznikle patrne hydrotermalni cestou. Jmena lokalit zde umyslne nebudu jmenovat, nebot bych treba nekoho mohl motivovat pro jejich "prumyslovou" exploataci Jejich jmena poslu skokromou zpravou "osvedcenym" jmenum, resp. zdejsim drbnam anebo za uplatek (dovoz techto pazourku az pred muj barak).

Tak to ja tedy tak tajemny jako hrad v Karpatech nebudu a rovnou sem napisu, kde se da najit pazourku az to neni hezky U obce Uhelna pobliz cesko-nemecko-polskeho trojmezi se nachazi piskovna. Pisek ktery se zde tezi tam byl dotlacen ledovcem ze Skandinavie a tudiz tato morena obsahuje i dost pazourku.
Vzhledem k tomu ze prumyslova exploatace zde probiha jiz znacnou dobu, tak neni zadny duvod k tajnostem
mapa

awe wrote:

KRAK wrote:Pokud se nekomu nechce jezdit na Rujanu, znam v nasich koncinach svkostne lokality na prvotridni pazourky vznikle patrne hydrotermalni cestou. Jmena lokalit zde umyslne nebudu jmenovat, nebot bych treba nekoho mohl motivovat pro jejich "prumyslovou" exploataci Jejich jmena poslu skokromou zpravou "osvedcenym" jmenum, resp. zdejsim drbnam anebo za uplatek (dovoz techto pazourku az pred muj barak).

Tak to ja tedy tak tajemny jako hrad v Karpatech nebudu a rovnou sem napisu, kde se da najit pazourku az to neni hezky U obce Uhelna pobliz cesko-nemecko-polskeho trojmezi se nachazi piskovna. Pisek ktery se zde tezi tam byl dotlacen ledovcem ze Skandinavie a tudiz tato morena obsahuje i dost pazourku.
Vzhledem k tomu ze prumyslova exploatace zde probiha jiz znacnou dobu, tak neni zadny duvod k tajnostem
mapa

Mno pan Tajemny hrad v Karpatech se ale bavil o hydrotermalnich pazourcich a ne o silicitech, ktere jsem byly druhotne premisteny ledovcem. Pobliz Hradku n N. je trebas i lokalita Grabstejn. Ta lokalita lezi v Ceskem Stredohori a tezba byla zapocata uz v paleolitu ... jedna se tedy o skutecne puvodni lokalitu. A z me osobni zkusenosti pazourky kresou mnohem lepe nez nemecke nebo polske.

awe wrote:Tak to ja tedy tak tajemny jako hrad v Karpatech nebudu a rovnou sem napisu, kde se da najit pazourku az to neni hezky U obce Uhelna pobliz cesko-nemecko-polskeho trojmezi se nachazi piskovna. Pisek ktery se zde tezi tam byl dotlacen ledovcem ze Skandinavie a tudiz tato morena obsahuje i dost pazourku.
Vzhledem k tomu ze prumyslova exploatace zde probiha jiz znacnou dobu, tak neni zadny duvod k tajnostem

To je sranda, je to kousíček od Curie Vítkov

a na Grabštejn z kopce dohlédneme

na Opavsku je toho také spousta, doporučuji Malé a hlavně Velké Hoštice (za elektrárnou). Když jsem si tam odběhl z výzkumu do pole, našel jsem během chvilky tři kusy. Je ale potřeba dávat pozor, ať nekřešete ze zbytků opracovaných jader či odštěpů, to by byla škoda a pár lidí by vás asi nemělo rádo

to Gordon: so únor 10, 2007
v pravěku a vlastně i později se používaly tvrdé (kamen) a měkké (dřevo, paroh, kost) otloukače. Rozdíl je v tom, že kamenným otloukačem ubereš víc hmoty, jelikož doteková plocha úderu je malá a měkkým otloukačem ubereš hmoty méně (dochází k deformaci otloukače), navíc nevytváří téměř bulbus (pupkovitý tvar v dolní části ventrální strany ) Údery se navíc s měkkým otloukačem vedou obloukem, využívají kynetickou energii, oproti přímým úderům s otlkoukači tvrdými.
Mám nakreslený jak se chová silicit při štípání pod různými úhly, můžu ti to okopírovat, popřípadě, jestli by byl zájem to můžu zkusit načmárat a hodit sem.

Ono z té Uhelné na Grabštejn je to taky coby kamenem dohodil.

Begbie wrote:

frenk wrote:drážky jdou v pohodě zbrousit, jenom nechápu jak se při kování 19191 může matroš rozpadat, jedině když je velká kovací teplota , to je ovšem potom pochopitelné..

ty nové pilníky jsou z něčeho jiného

Jo, na to jsem zapoměl upozornit. Nutno dělat ze starých pilníků!!!

Sem ted skousel i jine kameny a celkem solidne krese i opal....

ono pro mne je novej pilník už z cca r.1970 , čili pojem starý je u mne myšleno cca 50 let a více, nebo jinak, někde jsem na to před časem narazil, a máš pravdu v tom, že již delší dobu se dělají pilníky z nějakých slitin, čili je třeba si dát bacha na to, z čeho je a u těch starých se dá očekávat, že to bude OK!

Gordon wrote:Ty pilníky se nerozpadaj proto,řže je vysoká teplota,ten pilník se rozpadne protože je to nějaká asi slitina,stalo se mi to a koukal jsem na to jako puk,záleží jak kterej pilník,není jenom o starých a nových.

no ono pilníky z dnešní oceli se musí umět kovat je to sakra mazec material ,kterej ma svoji kovací teplotu a proto se nesmí ohřát moc ani malo prostě tolik kolik je tomu materialu dano. Když to ohřeješ moc tak se ti to prostě rospadne v ruce a když málo tak ti to velice brzo praskne.