Křesadla a křesání
Moderators: melkel, Viktorie, Knecht, Raiden, Wothan, Alexandr, Kain, Maršálek, Joe
pazourkove lokality
Pokud se nekomu nechce jezdit na Rujanu, znam v nasich koncinach svkostne lokality na prvotridni pazourky vznikle patrne hydrotermalni cestou. Jmena lokalit zde umyslne nebudu jmenovat, nebot bych treba nekoho mohl motivovat pro jejich "prumyslovou" exploataci 
Jejich jmena poslu skokromou zpravou "osvedcenym" jmenum, resp. zdejsim drbnam anebo za uplatek (dovoz techto pazourku az pred muj barak).
Jejich jmena poslu skokromou zpravou "osvedcenym" jmenum, resp. zdejsim drbnam anebo za uplatek (dovoz techto pazourku az pred muj barak).Re: pazourkove lokality
Tak to ja tedy tak tajemny jako hrad v Karpatech nebudu a rovnou sem napisu, kde se da najit pazourku az to neni hezkyKRAK wrote:Pokud se nekomu nechce jezdit na Rujanu, znam v nasich koncinach svkostne lokality na prvotridni pazourky vznikle patrne hydrotermalni cestou. Jmena lokalit zde umyslne nebudu jmenovat, nebot bych treba nekoho mohl motivovat pro jejich "prumyslovou" exploataci
U obce Uhelna pobliz cesko-nemecko-polskeho trojmezi se nachazi piskovna. Pisek ktery se zde tezi tam byl dotlacen ledovcem ze Skandinavie a tudiz tato morena obsahuje i dost pazourku.Vzhledem k tomu ze prumyslova exploatace zde probiha jiz znacnou dobu, tak neni zadny duvod k tajnostem
mapa
Re: pazourkove lokality
Mno pan Tajemny hrad v Karpatechawe wrote:Tak to ja tedy tak tajemny jako hrad v Karpatech nebudu a rovnou sem napisu, kde se da najit pazourku az to neni hezkyKRAK wrote:Pokud se nekomu nechce jezdit na Rujanu, znam v nasich koncinach svkostne lokality na prvotridni pazourky vznikle patrne hydrotermalni cestou. Jmena lokalit zde umyslne nebudu jmenovat, nebot bych treba nekoho mohl motivovat pro jejich "prumyslovou" exploataci
Vzhledem k tomu ze prumyslova exploatace zde probiha jiz znacnou dobu, tak neni zadny duvod k tajnostem
mapa
se ale bavil o hydrotermalnich pazourcich a ne o silicitech, ktere jsem byly druhotne premisteny ledovcem. Pobliz Hradku n N. je trebas i lokalita Grabstejn. Ta lokalita lezi v Ceskem Stredohori a tezba byla zapocata uz v paleolitu ... jedna se tedy o skutecne puvodni lokalitu. A z me osobni zkusenosti pazourky kresou mnohem lepe nez nemecke nebo polske.
Re: pazourkove lokality
To je sranda, je to kousíček od Curie Vítkovawe wrote:Tak to ja tedy tak tajemny jako hrad v Karpatech nebudu a rovnou sem napisu, kde se da najit pazourku az to neni hezky
Vzhledem k tomu ze prumyslova exploatace zde probiha jiz znacnou dobu, tak neni zadny duvod k tajnostem
A když už byl založen řečený hrad Kamenec, kníže Břetislav, než odtud odjel, pojav stranou Mutinu...
na Opavsku je toho také spousta, doporučuji Malé a hlavně Velké Hoštice (za elektrárnou). Když jsem si tam odběhl z výzkumu do pole, našel jsem během chvilky tři kusy. Je ale potřeba dávat pozor, ať nekřešete ze zbytků opracovaných jader či odštěpů, to by byla škoda a pár lidí by vás asi nemělo rádo 
to Gordon: so únor 10, 2007
v pravěku a vlastně i později se používaly tvrdé (kamen) a měkké (dřevo, paroh, kost) otloukače. Rozdíl je v tom, že kamenným otloukačem ubereš víc hmoty, jelikož doteková plocha úderu je malá a měkkým otloukačem ubereš hmoty méně (dochází k deformaci otloukače), navíc nevytváří téměř bulbus (pupkovitý tvar v dolní části ventrální strany ) Údery se navíc s měkkým otloukačem vedou obloukem, využívají kynetickou energii, oproti přímým úderům s otlkoukači tvrdými.
Mám nakreslený jak se chová silicit při štípání pod různými úhly, můžu ti to okopírovat, popřípadě, jestli by byl zájem to můžu zkusit načmárat a hodit sem.
to Gordon: so únor 10, 2007
v pravěku a vlastně i později se používaly tvrdé (kamen) a měkké (dřevo, paroh, kost) otloukače. Rozdíl je v tom, že kamenným otloukačem ubereš víc hmoty, jelikož doteková plocha úderu je malá a měkkým otloukačem ubereš hmoty méně (dochází k deformaci otloukače), navíc nevytváří téměř bulbus (pupkovitý tvar v dolní části ventrální strany )
Údery se navíc s měkkým otloukačem vedou obloukem, využívají kynetickou energii, oproti přímým úderům s otlkoukači tvrdými.Mám nakreslený jak se chová silicit při štípání pod různými úhly, můžu ti to okopírovat, popřípadě, jestli by byl zájem to můžu zkusit načmárat a hodit sem.
ono pro mne je novej pilník už z cca r.1970 , čili pojem starý je u mne myšleno cca 50 let a více, nebo jinak, někde jsem na to před časem narazil, a máš pravdu v tom, že již delší dobu se dělají pilníky z nějakých slitin, čili je třeba si dát bacha na to, z čeho je a u těch starých se dá očekávat, že to bude OK!
, čili pojem starý je u mne myšleno cca 50 let a více, nebo jinak, někde jsem na to před časem narazil, a máš pravdu v tom, že již delší dobu se dělají pilníky z nějakých slitin, čili je třeba si dát bacha na to, z čeho je a u těch starých se dá očekávat, že to bude OK!Joe M.
-
Romul
- Občasný přispěvatel
- Posts: 51
- Joined: Thu 01. Jan, 1970 1:00
- Location: Hradec Králové
- Contact:
no ono pilníky z dnešní oceli se musí umět kovat je to sakra mazec material ,kterej ma svoji kovací teplotu a proto se nesmí ohřát moc ani malo prostě tolik kolik je tomu materialu dano. Když to ohřeješ moc tak se ti to prostě rospadne v ruce a když málo tak ti to velice brzo praskne.Gordon wrote:Ty pilníky se nerozpadaj proto,řže je vysoká teplota,ten pilník se rozpadne protože je to nějaká asi slitina,stalo se mi to a koukal jsem na to jako puk,záleží jak kterej pilník,není jenom o starých a nových.
